Studio Leonardo

Řeč je to, co nás odlišuje nejen od zvířat. Důležité je nejen to, co říkáme, ale i to, jakým způsobem mluvíme. Co všechno už dnes umí rozklíčovat takzvané řečové technologie? „Kdyby nás ten přístroj slyšel už dřív, tak by nás měl zaregistrované, my říkáme enrolované. Takže by dokázal ověřit, jestli se v rozhovoru skutečně objevujeme my dva, nebo jestli to je někdo jiný,“ vyzdvihuje jednu z dovedností technologií vědec Jan Černocký.

Jaký vliv mají na fungování justice neformální vztahy – ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu? To je otázka, kterou se právník David Kosař bude se svým mezinárodním vědeckým týmem zabývat v následujících pěti letech. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant.

„Klimatická změna postupuje velmi rychle. Vede se debata o oteplení o jeden nebo dva stupně, ale toto oteplení není homogenní a v jednotlivých oblastech se liší,“ říká ve Studiu Leonardo rakouský biolog Michael Bahn z Univerzity v Innsbrucku. Rostoucí teplota na Zemi mění také podobu Alp, a to rychleji než v jiných oblastech. Ubývající sníh a led má spolu s častějším suchem vliv na různé ekosystémy včetně půdy.

„Člověk je biologicky denní tvor. Proto je důležité být vzhůru v době, kdy je světlá část dne, tedy alespoň většinu doby, kdy je světlo. A exponovat se slunečními svitu,“ nabádá profesor Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Špičkový chirurg a průkopník v léčbě obezity Martin Fried ve Studiu Leonardo přibližuje nové přístupy k léčbě obezity. „Jednou z možností, u které zatím probíhá výzkum, je nasondovat z oblasti zápěstí nebo třísla jednu tepnu, kterou se zkušený invazivní radiolog dostane trubičkou až do cév, které zásobují žaludek,“ popisuje ve Studiu Leonardo lékař jeden z možných přístupů, jak omezit produkci hormonů ze žaludku, které se vážou na vznik obezity.

Klid, který s sebou přinesla pandemie covidu-19, pomohl mořským želvám. „To, že na plážích nejsou diskotéky turistů a světla, želvám dodává klid na kladení vajec. Přichází ve větších počtech, jsou více v pohodě,“ vyzdvihuje zakladatelka projektu Chráníme mořské želvy Hana Svobodová. Ve Studiu Leonardo ale varuje, že ani to populaci mořských želv nemusí zachránit.

Očkovací centrum nebo třeba požár či útok střelce na veřejném místě. To jsou situace, při kterých je nutné regulovat pohyb velkého počtu lidí v co možná nejkratší době. Jak takovou situaci nasimulovat? Na Vysokém učení technickém v Brně se takovými modely zabývá Tomáš Apeltauer. Na podrobnosti se ho ptala Martina Pouchlá.

Expert na umělou inteligenci a rodák ze Šumperka Tomáš Mikolov ve svých 39 letech pracoval pro Google, Facebook i Microsoft. Po osmi letech za oceánem se vrací bádat zpět do Česka. „Když po počítačích něco chceme, tak s nimi musíme komunikovat. Zatím to děláme programátorsky, po jednotlivých příkazech. Ale je to matematické, formalizované a kostrbaté,“ popisuje vědec ve Studiu Leonardo stávající praxi lidského kontaktu s počítači.

Český molekulární biolog a genetik Michal Gaži pracuje v americké laboratoři, kde se testují potenciální vakcíny a léky primárně proti ebole nebo viru Marburg. Po vypuknutí pandemie covid-19 se na ni obrátily farmaceutické firmy s prosbou, aby testovala jejich vakcíny a léky na tuto nemoc. „Ta práce se minimálně zdvojnásobila. Máme vybavení a laboratoř v nejvyšším stupni zabezpečení a také asi tři tisíce opic různých druhů,“ popisuje Gaži.

Myšlenka využít přírodní prostředí pro léčbu psychických i fyzických chorob se objevuje už ve starém Egyptě. Jak funguje takzvaná zahradní terapie, vysvětluje psychiatr Vladimír Kmoch: „Při pobytu v přírodě se mírní stresová osa, tedy hladiny stresových hormonů typu kortizolu. Můžeme pozorovat sníženou aktivitu prefrontální mozkové kůry, která se stresem souvisí. Pobyt v přírodě zasahuje i fyzickou stránku člověka – mění se imunita a člověk se celkově regeneruje.“