Studio Leonardo

Vědci zkoumají zvláštní druh magnetických materiálů, ze kterých se snaží vyvinout počítačové součástky schopné fungovat podobně jako lidský mozek. Označují se slovem antiferomagnety a mohly by v budoucnu proměnit svět počítačů. Připravil a moderuje Martin Srb.

Proto se stále častěji začínají prosazovat společnosti, které se věnují transferu technologií. Jednu z nejúspěšnějších má Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. Co přesně dělá a jak může vědcům pomoci? To prozradí ředitel společnosti IOCB Tech profesor Martin Fusek. Moderuje Eva Kézrová

„Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70. letech ovlivnění kvalitou ovzduší.

Lesní požáry se v rakouských Alpách, stejně jako v jiných lesích, objevovaly v letních měsících vždy. V posledních letech ale i v Alpách zažívají abnormální sezóny. „Občas jsme pozorovali, že sezona požárů začne velmi brzy – už na jaře v březnu nebo dubnu. Nebo naopak trvá velmi dlouho a ještě na konci listopadu nebo v prosinci přetrvává nebezpečí požárů,“ komentuje klimatické změny Harald Vacik z Univerzity přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě ve Vídni.

Epilepsii má sedmdesát až osmdesát tisíc Čechů. Jde o nemoc, se kterou si současná medicína stále neumí úplně poradit. Budoucnoust léčby představí Přemysl Jiruška z Lékařské fakultry Univerzity Karlovy.

Andrea Skalická

Čína počítá se zavedením osobní dopravy pomocí dronů do tří let. Malé bezpilotní letouny se ale začínají uplatňovat v mnoha dalších oblastech všude po světě. „My teď pracujeme na velkém množství projektů. Mediálně zajímavé je nasazení dronů v jeskyních a podzemních komplexech v rámci soutěže americké agentury DARPA,“ říká ve Studiu Leonardo robotik Martin Saska, který se svým týmem opakovaně vítězí na věhlasných zahraničních soutěžích.

Petr Kološ

Život každého začal splynutím spermie a vajíčka. „Je to situace spíš nepravděpodobná než pravděpodobná,“ říká Zuzana Holubcová z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Protože se toho může tolik pokazit! Už ve fázi vzniku pohlavních buněk, jejich vzájemného potkání, rozpoznání, kompatibility, životaschopnosti zárodku bez genetických a vývojových vad… Někdy vnímáme početí jako samozřejmost, ale z pohled embryologa to tak není.“

Martina Pouchlá

Na území české republiky je zhruba 47 tisíc kulturních památek. Z toho jen asi osmdesát pochází z období po roce 1945. „Myslet si, že za čtyřicet let socialismu tady vzniklo jenom osmdesát staveb, které si zaslouží nějaký vyšší stupeň kontroly a lepší péči, je prostě naivní,“ říká profesor Petr Vorlík, který se poválečnou architekturou a její památkovou ochranou zabývá dlouhodobě.

Filip Rambousek

Slovenské evoluční bioložce a jejím kolegům se podařila extrakce a rozluštění DNA mamutů, kteří žili na Sibiři před víc než milionem let. Použili k tomu mamutí zub, ze kterého získali zatím nejstarší sekvenci genomu v dějinách. „Zjistili jsme, že námi odebrané sekvence DNA jsou o mnoho starší než stávající vzorky a nejsou příbuzné se vzorky mamutí DNA z konce doby ledové. Proto musí být starší,“ vysvětluje Patricia Chrzanová Pečnerová. Studii zveřejnil časopis Nature.

Ondřej Čihák, Štěpán Sedláček

Čeští vědci pracují na unikátní metodě na principu analýzy lipidů, která by znamenala zvrat v péči o nemocné rakovinou slinivky. Dosud její včasné rozpoznání není možné – a tak nemocní mají jen malou šanci na přežití. „Naše metoda je založena na potvrzení předpokladu, že když porovnáme zdravou a nádorovou buňku, tak se od sebe liší,“ říká ve Studiu Leonardo analytický chemik Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Andrea Skalická, Ondřej Čihák