Studium VŠEM

Dnešní období přináší omezenou predikovatelnost a klade vyšší požadavky na adaptační kapacitu jednotlivce i společnosti. Resilience člověka spočívá na třech pilířích zahnujících: kognitivní flexibilitu, umožňující hledání nových řešení namísto rigidního uplatňování naučených vzorců; porozumění situaci a jejímu kontextu, které podporuje smysluplnost a snižuje subjektivní zátěž; a sociální ukotvenosti, založené na mezilidských vazbách a skupinové soudržnosti jako klíčovém ochranném faktoru. Přiblížíme si evoluční základy všech uvedených kořenů resilience včetně jejich implikací pro současnost.

Jiří Horáček je ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty UK a vedoucí Centra pokročilých studií mozku a vědomí NÚDZ. Jeho výzkumné aktivity zahrnují studium mechanismu účinku antipsychotik a psychedelik, teorii vědomí, zobrazování mozku, modelování schizofrenie na různých živočišných druzích a možnosti léčby u deprese a u existenciální tísně u onkologicky nemocných a v paliativní léčbě.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou probírána například tato témata: duševní zdraví, násilí v blízkých vztazích, vzdělávací nerovnost, či ohrožené děti. Prostor však bude i na vaše dotazy z oblasti lidských práv!

Klára Šimáčková Laurenčíková je speciální pedagožka, která od května 2022 do prosince 2025 zastávala funkci zmocněnkyně vlády Petra Fialy pro lidská práva. Zároveň působila jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny i jako náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR.

Klimatický systém umí fyzika popsat velmi přesně, přesto ve veřejném prostoru často vítězí dezinformace nad fakty. Jak je to možné a kdo za tím stojí? V rámci přednášky budou shrnuty klíčové fyzikální a chemické důkazy (od izotopové analýzy po radiační bilanci), které jasně potvrzují antropogenní původ klimatické změny. Prostor bude ale věnován i tomu, jak se z vědy stalo výbušné politické téma, jak funguje dezinformační mašinérie a proč je pro vědce tak těžké komunikovat výsledky své práce v post-faktické době.

Daniel Kortus v roce 2024 obhájil doktorát z organické chemie na VŠCHT v Praze, kde nyní působí jako výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem vzdělávací platformy edufix.cz, která pomáhá tisícům studentů s doučováním a přípravou na maturitu či přijímačky. Překládá patenty v oblasti chemie a zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku a oxidu uhličitého. V minulém roce spustil projekt Klimatomluva, který má aktuálně dosah téměř 100 tisíc sledujících. Na sociálních sítích vysvětluje vědecká fakta o klimatu, vyvrací časté mýty a dezinformace. Téma se mu daří dostat i do tradičních médií, kde jej komunikuje z pohledu vědy srozumitelně pro širokou veřejnost.

Slyšeli jste o Nadačním fondu Pink Bubble? Jeho výkonnou ředitelku Martinu Mecerovou vyzpovídala studentka VŠEM Natálie Zalužanská a vy se díky tomu můžete seznámit nejen se začátky Pink Bubble, ale dozvíte se například také, koho a jak tento nadační fond podporuje. Zajímá vás, jak se veřejnost staví k neziskovým organizacím, případně jak můžete i vy sami pomoci? Poslechněte si velmi příjemný rozhovor a nechte se inspirovat, jak se i vy můžete zapojit a pomoci jedné z "bublinek".

Výsledek maďarských voleb vyvolal vlnu nadšení prodemokratických sil na celém světě. Je nadšení přiměřené a oprávněné? Jak moc nerozumíme Maďarsku, pokud ho nedokážeme sledovat v maďarštině? Kdo je Péter Magyar, jak a proč vůbec dokázal porazit Viktora Orbána, v čem se od něj liší, a čeho by ještě mohl být schopen? To vše a možná i více bude tématem diskuze s prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem a samozřejmě i s vámi!

Arpád Soltész je bývalý slovenský investigativní novinář, spoluzakladatel Investigativního centra Jana Kuciaka, dnes profesionální mudrlant (politický komentátor) a spisovatel. Původně pokrýval hlavně organizovaný zločin, ale později se přeorientoval na politiku.

Přednáška bude zaměřena na klíčové aspekty řízení úvěrových rizik a jejich vliv na stabilitu banky. Seznámíte se s rolí řízení úvěrových rizik v instituci, faktory ovlivňujícími riziko a způsoby jeho omezení. Pozornost bude zaměřena i na posuzování rizikovosti klientů, schvalovací proces úvěrů a využití statistických modelů spolu s individuálním posouzením.

Leoš Souček má 28 let praxe v bankovnictví, kde se zaměřuje především na řízení úvěrových rizik, marketing, řízení změn a compliance. Má bohaté zkušenosti s vedením týmů, včetně působení na exekutivních pozicích ve vrcholovém managementu. Dlouhodobě se věnuje také rozvoji lidských zdrojů a podpoře udržitelného růstu organizací.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou hosté diskutovat na jim blízká témata např. poutnictví, dobrovolnictví, občanské angažovanosti, herectví či obecně umění, jak žít. Zeptat se jich však budete moct na cokoliv dalšího, co vás zajímá!

Sarah Haváčová je česká televizní a divadelní herečka, členka aktivní zálohy ČR, věnuje se dobrovolnictví (Afrika, Tanzanie), od roku 2022 jezdí pravidelně pomáhat na Ukrajinu. Autorka knihy Nečekat (Albatros).

Marek Orko Vácha vystudoval obor molekulární biologie a genetika, a následně teologii v Olomouci a v Bruselu. Účastnil se dvou výprav na Antarktidu a také žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Od roku 2011 působí jako farář v Lechovicích u Znojma a zároveň je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií na 3. lékařské fakultě UK, kde i předsedá akademickému senátu.

Diskuze s jedním z nejvýše postavených českých politiků z posledních let moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem. Tématem nemusí být však jen česká politika, protože pan profesor je zároveň i akademik zabývající se srovnávací politologií a evropskou politikou a také je autorem více než 20 knih a 300 odborných studií publikovaných u nás i v zahraničí.

Petr Fiala je politolog, univerzitní profesor a politik. Již od roku 2013 je poslancem Parlamentu ČR, v letech 2021 až 2025 byl předsedou vlády ČR, po 7 let stál jako rektor v čele Masarykovy univerzity a v rámci Nečasovy vlády zastával funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Evropa dnes stojí na křižovatce mezi digitální svobodou a bezpečností. Boj o tzv. Chat Control ukazuje, jak složité je hledat rovnováhu mezi ochranou dětí na internetu a ochranou soukromí nás všech, a jak silné jsou zájmy Big Tech. Nedávné hlasování v Evropském parlamentu přineslo zásadní posun: europoslanci a europoslankyně definitivně odmítli šmírovací výjimku tzv. Chat Control 1.0. Kvůli ní posledních pět let platformy dobrovolně procházely miliony zpráv občanů kvůli detekci sexuálního obsahu dětí, to ale i díky tlaku Markéty Gregorové skončilo.

Na stole je další návrh, tzv. Chat Control 2.0, který může přinést ještě širší zásahy do soukromí – a možná konec anonymity na internetu. Jaké jsou skutečné dopady těchto návrhů? Co všechno je ve hře? Kde leží hranice mezi bezpečností a svobodou? A kdo o ní rozhoduje?

Markéta Gregorová je poslankyní Evropského parlamentu (Zelení/ESA) a členkou Pirátské strany. Jejími hlavními tématy jsou lidská práva, hybridní hrozby vč. dezinformací, kybernetická bezpečnost a region Východního partnerství se zaměřením na jeho vztahy s EU a Ruskem. Patří také k nejvýraznějším hlasům v celoevropské debatě a její výše zmiňovaný návrh představuje první velký úspěch v boji proti masovému sledování komunikace.

Moderovanou debatou vás provede rektor VŠEM, pan docent Daniel Šťastný, kdy hlavním tématem bude dění na Ukrajině z pohledu historika, ale třeba i to, jak se z minulosti poučit jako jednotlivec, a jak se chovat dnes v každodenní realitě.

David Svoboda je český historik a slavista-ukrajinista, působící v Muzeu paměti XX. století jako vedoucí redaktor revue XX. Zaměřuje se především na soudobé dějiny Ukrajiny, ukrajinsko-polských vztahů a ukrajinského nacionalismu.