Technicky vzato

Pomáhat lidem v odlehlých částech světa neznamená jen darovat peníze, přivézt materiál nebo předat vlastní zkušenosti. Důležité je porozumět prostředí, naslouchat místním lidem a hledat cesty, jak spojit jejich zkušenosti s tím, co mohou nabídnout dobrovolníci ze zahraničí. Tím se řídí i nezisková organizace Himálajský patron, která propojuje dobrovolnictví s mezikulturní spoluprací, technickým vzděláváním a stavařinou. Svou zkušenost s dobrovolničením v Indii a Nepálu přibližuje její zakladatel a absolvent Fakulty stavební VUT Jiří Sázel.👷⛰️📐

Co může stavební inženýr přinést do neziskové organizace působící v Himálaji? Jak se liší představy o vzdělávání v Česku a v odlehlých himálajských oblastech? Co mohou čeští studenti přinést dětem, které vyrůstají tisíce kilometrů daleko? A staví lepší dětská hřiště místní dělníci nebo dobrovolníci z Česka?

Timeline epizody:

01:02 – Z FASTu k pomoci v Himálaji
03:07 – Jak technické vzdělání pomáhá v řízení neziskovky
04:50 – Co je Himálajský patron
08:51 – Rozdílný život v Himálaji
17:11 – Stavba dětských hřišť
18:18 – Jak se mohou zapojit studenti a dobrovolníci
26:15 – Proč má Himálajský patron smysl i pro Česko

Umění pomáhá vidět svět jinýma očima. Dokáže zachytit atmosféru míst, kterých si lidé běžně nevšímají, a předávat příběhy, které by jinak zůstaly skryté. Jednou z jeho klíčových rolí je také zcitlivovat společnost vůči důležitým tématům a otevírat debatu tam, kde běžná komunikace nestačí. Svůj pohled na tvorbu a její propojení s moderními technologiemi přibližuje ilustrátor, autor vizuálu Letní filmové školy v Uherském Hradišti a pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT Jan Šrámek.🎨✍️ 

Jak zachytit atmosféru místa? Proč je důležité dbát na architektonické dědictví? Jak technologie proměňují současné umění? A může umělá inteligence rozšiřovat kreativitu, aniž by nahradila samotného autora?

Timeline epizody:

01:41 – Od tužky k digitálnímu štětci
02:59 – Jak vzniká autorský rukopis
07:58 – Jak vzniká vizuál Letní filmové školy v Uherském Hradišti
13:07 – Propojení umění a moderních technologií
14:39 – Jak se proměňuje studentská tvorba
17:38 – Je AI pro umění hrozbou nebo příležitostí
19:41 – Proč mizí kvalitní architekturu

Kdyby zítra z vesmíru zmizely všechny satelity, jako první by si lidé všimli, že nefunguje navigace a bankovní systémy. Velmi rychle by to však zasáhlo i další infrastrukturu, a proto je rozvoj vesmírného průmyslu naprosto klíčový. Aktuálně k němu se svou družicí přispívají i studenti z VUT. Na první pohled je to jen malá kostka o hraně deset centimetrů. Ve skutečnosti ale jde o první český satelit navržený a sestrojený výhradně studenty, který na palubě rakety Falcon 9 už brzy zamíří na oběžnou dráhu. Za úspěchem vesmírné mise KOSTKA stojí studentský tým YSpace pod vedením Šimona Slobody. 🛰️🪐🚀

Jak fungují družice na oběžné dráze? Co všechno musí přežít během startu rakety i pobytu ve vesmíru? Proč jsou kosmické technologie důležité pro náš každodenní život? A bude jednou vesmír přeplněný?

Timeline epizody:

1:02 – Jak fungují satelity a proč je potřebujeme
2:47 – Co by se stalo, kdyby všechny družice přestaly fungovat
5:45 – Vesmírný odpad a budoucnost oběžné dráhy
7:25 – První studentský satelit KOSTKA
14:02 – Tvůrčí tým YSpace a vývoj satelitu
16:12 – Spolupráce s ESA a budoucnost projekt
20:40 – Start rakety a první signál
23:17 Proč investovat do vesmíru

Tělo nemusí být jen fyzická schránka. Může být součástí identity, způsobem komunikace i prostředkem, jak porozumět sami sobě. Umělkyně a kurátorka Karin Písaříková z Fakulty výtvarných umění a Fakulty architektury VUT ve své tvorbě propojuje umění, psychologii i architekturu a skrze uměleckou tvorbu hledá odpovědi na otázky, jak nás formuje okolní prostředí. Inspiraci nachází v každodennosti i vlastním životě – od mateřství přes zkušenost života v zahraničí až po práci s veřejným prostorem a nezávislou kulturou.👤🎨🔍

Jak umění formuje vnímání nás samých? Lze identitu zkoumat uměleckou tvorbou? Jak nezávislá kultura oživuje města? A proč právě nedokonalost vytváří prostor pro kreativitu i svobodu?

Timeline epizody:

2:18 – Moment, kdy si uvědomila, že chce tvořit
5:01 – Umění jako forma terapie
5:45 – Jak architektura reaguje na potřeby nezávislé kultury
10:32 – Publikace Undercover
15:01 – Život v Japonsku
17:06 – Co je tělový design
22:15 – Jaké odpovědi tvorbou hledá
26:45 – Význam identity

Bílkoviny se v lidském organismu starají o imunitu, pomáhají při regeneraci a působí preventivně proti rozvoji některých civilizačních chorob. Přesto jich většina lidí přijímá méně, než je potřeba. I proto se dnes tradiční pečení přesouvá do laboratoří, kde vědci hledají způsoby, jak běžné potraviny upravit, aby byly nejen chutné, ale i výživnější. Jednou z cest je vysokoproteinové pečivo, které může pomoci doplnit důležité bílkoviny, podpořit zdraví a reagovat na měnící se životní styl i potřeby společnosti. Jeho vývojem se v laboratoři na Fakultě chemické VUT zabývá doktorandka Olga Stoklásková.👩‍🍳🥐

Proč jsou bílkoviny pro naše tělo tak důležité? Je současný „proteinový boom“ skutečně cestou ke zdraví? Kde je hranice mezi funkční a ultra zpracovanou potravinou? A může vývoj nových potravin pomoci řešit globální hlad?

Timeline epizody:

1:17 – Co je vysokoproteinové pečivo
2:53 – Kolik bílkovin skutečně potřebujeme
7:09 – Důležitost funkčních potravin
10:52 – Jak se vyvíjí pečivo v laboratoři
14:10 – Limity vysokoproteinového pečiva
15:35 – Nové zdroje bílkovin, udržitelnost a soběstačnost
21:08 – Je proteinový boom skutečně zdravý
25:06 – Budoucnost stravování

Ještě nedávno byly některé vědecké úlohy prakticky neřešitelné, jelikož chyběla dostatečně výkonná technologie, která by to zvládla. Dnes to mění superpočítače. Umí simulovat vesmír, předpovídat počasí nebo pomáhat lékařům s plánováním operací. Superpočítače totiž umožňují vytvářet detailní simulace lidského těla a díky nim vytvářet zákroky na míru konkrétním pacientům. Výsledkem je personalizované léčba, která je přesnější, rychlejší a šetrnější k pacientům i efektivnější pro lékaře. A právě využitím superpočítačů v medicíně se zabývá odborník Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií VUT. 🩺💻

Jak superpočítače fungují? Nemůžou lékaře zmást? Jak do toho všeho vstupuje umělá inteligence? A může se nakonec fiktivní centrální mozek lidstva stát skutečností?

Timeline epizody:

01:32 – Co je to superpočítač a jak funguje
03:47 – Superpočítače a jejich využití v praxi
07:11 – Personalizovaná medicína
13:50 – Superpočítače a propojení s AI
20:47 – Jak jsme na tom se superpočítači v České republice
23:16 – Budoucnost technologií a role člověka

„Nervové buňky kontrolují všechno, co máme v těle, celý chod našeho těla. V posledních letech se zjistilo, že nervová soustava kontroluje strašně moc věcí včetně imunity. A kvůli tomu se nabízí plno nových zajímavých terapeutických možností, kde cílením elektrického proudu můžeme ovlivňovat nervovou soustavu nejen pro léčbu neurologických poruch, ale různých jiných nemocí, které jsou spojené s imunitou.“
 
 Pacientů s Parkinsonovu chorobou je v Česku skoro 50 000 a neustále jich přibývá. Nemoc postupně zbavuje člověka schopnosti ovládat své tělo, některým ale dokážou pomoci elektrody zavedené hluboko do mozku. Podobné stimulátory dokážou téměř lusknutím prstu odstranit příznaky nemoci. A stejně tak můžou pomáhat třeba u epilepsie. Eric Głowacki se svým týmem na CEITEC VUT pracuje na nejmodernějších neurostimulátorech. Ideálně takových, které fungují jen přiložením na tělo jako třeba elektrody, dají se dobíjet svítilnou mobilního telefonu a dokážou pomoci i pacientům se zánětlivými onemocněními. Jejich nejnovějším cílem je pomoci lidem postiženým ztrátou zraku a umožnit jim opět vidět svět. Proč testují stimulátory na švábech? Co mají společného implantáty a akupunktura? A dokážou rozpohybovat ochrnuté končetiny? 

„Freya musí umět to, co bychom od roveru na Marsu nebo jiném vesmírném tělese čekali. Musí být schopná analyzovat vzorky, chceme se dozvědět víc o složení půdy. Vzorky můžou být volně položené kameny, písek anebo podpovrchový vzorek. Má model, kterému říká vrtací, a dokáže se až do třiceti centimetrů zavrtat a vzorek vynést na povrch. Taky musí být rover schopný ten vzorek základně analyzovat a taky musí být schopný autonomně se pohybovat, aniž by ho někdo ovládal ovladačem napřímo.“

 Od roku 2021 zkoumá povrch Marsu vozítko Perseverance, které tehdy NASA vyšlo na 2,8 miliardy dolarů. To brněnská Freya si o takových penězích může nechat zdát, stejně jako její autoři ze studentského týmu Brno Mars Rover. V laboratořích na FEKT se studenti schází po vyučování a měsíce pracují na sedmdesátikilovém vozítku vybaveném vrtáky nebo dronem, a to s jediným cílem – uspět na mezinárodní soutěži napodobující průzkum Marsu v konkurenci desítek týmů z celého světa. Jak se osvědčil vrták z Lidlu? Podobá se autonomní pohyb vozítka robotickému vysavači? A kolik kilo musí Freya zhubnout, aby mohla na soutěž do Ameriky? O tom všem vyprávěl šéf týmu Stanislav Svědiroh.

„Náš výzkum směřuje směrem k biomateriálům, jako jsou různé bioaktivní implantáty. Potom jsou to součástky do high-tech přístrojů. Dokážeme tisknout ve velkém rozlišení, velmi přesně a velmi komplikované tvary. Je to metoda, která slouží k výrobě malých keramických součástek, které můžou být velmi drahé.“

Každý, kdo byl někdy u zubaře pro keramickou korunku asi ví, jak drahá je to záležitost. Co kdyby se ale pomocí 3D technologie tiskly i další součásti lidského těla? Keramika už dnes totiž nepatří jen na hrnčířský kruh do rukou šikovného řemeslníka, poslední měsíce si s ní hrají v laboratořích i vědci z CEITEC VUT. Do medové tekutiny přimíchávají keramický prášek, z kterého pak na 3D tiskárně vznikají například součástky do elektronových mikroskopů. Vytiskneme si třeba ušák na čaj? Jaké jsou nevýhody keramického tisku? A proč se na výrobek čeká i týden? Nejen o tom v podcastu mluvil Přemysl Šťastný z projektu 4Slurries.

„V energetické síti musí platit zákony zachování. To, co vyrobím, musím zase spotřebovat. To se soláry a větrem nemusí vždycky platit, když přestane foukat nebo svítit slunce, tak mám problém. Já tohle musím nějak vykrýt, jinak dojde k blackoutu. Tohle slovo jsme donedávna neznali, ale v Česku jsme zaznamenali několikahodinový blackout, a právě tady můžou velkou roli sehrát vodní elektrárny. Nemáme v současné době jiné technické zařízení, které by ve velmi rychlé době dokázalo najet do plného výkonu.“

Vodní energie je tu s námi od nepaměti a vypadá to, že tu s námi bude i ve věku solárních a větrných elektráren. A to i v době klimatické změny, kdy se některé země potýkají s nedostatkem vody. Moderní zařízení dokážou pracovat i s malým spádem nebo si díky přečerpávacím elektrárnám energii uložit na období, kdy je potřeba. Podle odborníků je technická část na výstavbě nových vodních elektráren ta nejjednodušší, mnohem náročnější je se vypořádat s ekologickým dopadem na krajinu a také s předsudky lidí. Dají se v Česku ještě někde takové elektrárny postavit? V čem vyhrávají nad solárními panely? A čím je pro strojní inženýry Viktor Kaplan? Lidsky a srozumitelně přišel do studia o tématu vyprávět Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství VUT.