Bomby ale dopadají i na civilní cíle daleko od fronty. Ve čtvrtek zasáhly město Vinnycja, které leží čtyři hodiny cesty jihozápadně od Kyjeva, a podle místních úřadů tam zabily přes dvě desítky lidí včetně dětí. Objevují se zprávy, že ruské jednotky přeskupují síly a údajně připravují novou ofenzívu. Ukrajinská armáda přitom zároveň chystá protiútok, podle svého vyjádření se v dohledné době pokusí znovuzískat některá okupovaná území.

Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Tarif by měl snížit účty za elektřinu a plyn oproti původnímu vládnímu návrhu i za dodávky tepla. Přesnou podobu pomoci vláda stanoví na přelomu července a srpna, projevit by se měla od října. Moderuje Lukáš Matoška.

Červnová inflace se opět zvedla. Podle Českého statistického úřadu roste hlavně kvůli zdražování potravin a energií. Jak se ale před inflací chránit? A je to vůbec možné? „Nabízí se strategie, která funguje bez ohledu na to, jestli máme inflaci, nebo ne. Jsou to pravidelné investice například do akcií. Pro investory se zkušenostmi může hrát určitou roli a ochranu také bitcoin,“ konstatuje šéfredaktor investičního webu Petr Novotný.

Nejisté dodávky plynu, paliv, ale i dalších surovin, které potřebuje česká ekonomika pro výrobu, vytvářejí očekávání ekonomické krize. Vysoká inflace, která v posledních měsících zasáhla tuzemskou ekonomiku, bude pravděpodobně dál stoupat. Český spotřebitel tak začíná šetřit a omezuje nákupy, aby se připravil na chudší roky. Může to ještě zhoršit ekonomické výsledky? Pomohlo by zvyšování mezd?

Od začátku války na Ukrajině emigrovalo do zemí Evropské unie více než šest a půl milionu uprchlíků. Česko, Polsko a Estonsko nesou největší zátěž pomoci v přepočtu na obyvatele. Jen k nám přišlo od konce února více než 150 tisíc dětí ve věku šest až patnáct let, dvě třetiny z nich zatím nenastoupily do škol. Jakým způsobem je možné uprchlíkům pomoci uplatnit se na trhu práce a integrovat se do společnosti? Jak se na potřeby ukrajinských dětí připravuje školství?

Začíná plánovaná údržba plynovodu Nord Stream 1, který vede z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck minulý týden připustil, že je potřeba se připravit i na variantu, že ruský Gazprom po deseti dnech, kdy by měla údržba skončit, dodávky plynu už neobnoví nebo dál omezí. „Je to jeden z hypotetických scénářů,“ komentuje situaci náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.

Na mezinárodní scéně se Boris Johnson zapsal hlavně jako podporovatel Ukrajiny. Britská role pro soudržnost mezinárodní koalice proti ruské invazi bude ale důležitá i po jeho odchodu. „Jednak Boris Johnson, a s ním celá Británie, hrál v tomto od samého počátku nesmírně důležitou roli. Navíc je Británie stálým členem Rady bezpečnosti OSN. A ani na jedné z těch věcí se s odchodem Johnsona vůbec nic nezmění,“ říká politický geograf Michael Romancov.

Premiér Petr Fiala v Evropském parlamentu uvedl, že Rusko kromě konvenční války vede i válku hybridní. Úmyslně prý cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi. „Rusko bude pravděpodobně říkat, že za to nemůže a že si za to mohou Ukrajinci tím, že si zaminovali přístavy,“ míní politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jak jsou hotely a restaurace připraveny na sezónu?

Dokáže přimět sedmadvacítku ke kompromisům v energetice, klimatické politice nebo v opatřeních, která můžou pomoci Ukrajině? Moderuje Martina Mašková.