To jsou hlavní výsledky dnes končícího summitu v Madridu, na kterém NATO přijalo nový strategický dokument, určující jeho směřování v příštích letech. Jak bude NATO po tomto summitu připraveno na svět, který změnila ruská invaze na Ukrajinu? Co změny obsažené v nově přijaté alianční strategii znamenají pro Česko? Moderuje Lukáš Matoška.

Na summitu v Madridu dostaly Finsko a Švédsko pozvánky ke vstupu do Severoatlantické aliance. Dál se členské státy dohodly, že několikanásobně posílí obranu svého východního křídla a Ukrajině budou pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. „Členské státy NATO se snaží víc investovat do obrany, kterou musíme brát vážně,“ popisuje bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar. „Protože nám Vladimir Putin ukazuje, že válka v Evropě není žádné sci-fi.“

Počet lidí s pozitivním testem na covid-19 opět roste. Za pondělí, ale i za úterý bylo pozitivních víc než tisícovka testů. Můžou za to nakažlivější subvarianty omikronu BA.4 a BA.5, které ve vzorcích tvoří až 75 procent. „Rouška není hanba a tak stále platí doporučení k jejich nošení,“ připomíná náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). „Pokud se necítíte dobře, tak byste neměli chodit do zaměstnání a zůstat doma,“ dodává.

K řešení situace na Ukrajině jsou v tuto chvíli klíčové dodávky zbraní, tvrdí ekonomka Jana Matesová. „Opravdu už nejde jen o Ukrajinu nebo to, že bývalé země sovětského bloku mohou být napadeny. Jedná se o úplnou změnu geopolitické situace.“

„Rusové se snaží dobývat další území a začínají se dívat směrem ke Kyjevu. Je vidět, že jejich ambice jsou možná větší než jen Doněcká a Luhanská oblast,“ komentuje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský nedělní útoky na ukrajinskou metropoli. Rakety zasáhly i obytné budovy – v den, kdy začal summit nejvyspělejších ekonomik G7 a krátce před zahájením summitu Severoatlantické aliance.

Poválečná obnova Ukrajiny by mohla být jednou z hlavních náplní českého předsednictví v Radě EU. Česko se řízení schůzek unijních zemí ujme už za týden a řešení následků války si stanovilo jako svou hlavní prioritu. „Česko začátkem října na Pražském hradě uspořádá neformální summit lídrů všech členských zemí EU a vláda by na něj chtěla pozvat také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ nastiňuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk.

Válečným balíčkem označil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chystanou pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami plynu a elektřiny. Fungovat má od října do konce příštího roku a vláda na něj vyčlení 66 miliard korun. „Mně ten tarif přijde jako logická věc, protože jednak poskytne určitou slevu domácnostem a jednak je bude motivovat, aby se každý zamyslel nad úsporami, které může udělat,“ hodnotí zacílení energetický expert Michal Šnobr.

Kromě představitelů stran vládní koalice jednala kvůli korupční kauze Dozimetr také Rada Středočeského kraje. Odvolala šéfa krajských silničářů Jana Lichtnegera, a to kvůli informacím, které ho s ním spojují. „Zjistili jsme, že zhruba před 14 dny pan ředitel prodal jednu ze svých firem jednomu z obviněných, dokonce i z těch, kteří jsou nyní ve vazbě, což pro nás byla indicie vedoucí k tomu, že ztratil naši důvěru,“ popisuje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) 30. června končí ve své funkci. Rozhodl se tak poté, co média informovala o jeho stycích s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Kdo by ho měl ve vedení nahradit a jaké jsou současné výzvy pro tuzemský vzdělávací systém?

Koalice prezidenta Emmanuela Macrona zvítězila ve druhém kole parlamentních voleb. Absolutní většinu ale neobhájila. „Ve Francii se skutečně mluví o tom, že by parlament mohl být zablokovaný, že krajní pravice a sjednocená levice drží Macrona v kleštích a že by prezident mohl rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit nové volby,“ popisuje povolební situaci zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži Martin Balucha.