Je státem nabízená podpora efektivní?  Neodradí žadatele přílišná byrokracie způsobená třeba pomalou digitalizací státní správy?  A která část společnosti skutečně podporu nejvíc potřebuje? Moderuje Jan Burda.

Diplomaté zemí EU se mají ve středu ještě dohodnout na přesných pravidlech částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropy. Omezené má být aplikováno zatím jen na námořní přepravu. Česko, Slovensko a Maďarsko pak nejspíš získají výjimku pro nákup prostřednictvím ropovodu Družba. Pro Rusko je ropa a ropné produkty tím vůbec nejdůležitějším vývozním artiklem – a Evropa je jejich největším odběratelem, kdy denně platí v přepočtu zhruba 10 miliard korun.

Vláda schválila novelizaci takzvaného Lex Ukrajina, která má mimo jiné omezit podporu pro uprchlíky a motivovat je k zapojení do pracovního procesu. „Návrh upřesňuje pravidla, která odpovídají novým skutečnostem,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Pro samosprávy je totiž například důležité vědět, kde fakticky pobývá cizinec s dočasnou ochrannou.

ČEZ, který je největším výrobcem elektřiny v Česku přišel s novým ceníkem pro část svých zákazníků, kterým cena elektřiny stoupne až dvojnásobně. „Pro ty, kteří topí elektřinou, bude zvýšení v řádech desítek tisíc korun. Účet za topení se bude pohybovat kolem 100 tisíc korun ročně, v závislosti na výši spotřeby,“ konstatuje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Změní je výhrady ministerstev spravedlnosti a financí? Proč podle expertů pětitisícová dávka rodinám nepomůže a jaký postup by byl vhodnější?

Dopracování technických záležitostí odložilo o týden vládní projednání návrhu zákona o pětitisícovém příspěvku na dítě do 18 let pro rodiny s milionovým hrubým příjmem. „Je důležité říci, že stále je na vládě shoda na tom, že je potřeba rodinám pomoci. Je shoda i na tom, že to bude jednorázový pětitisícový příspěvek,“ říká senátorka Šárka Jelínková, členka poradního týmu ministra práce a místopředsedkyně KDU-ČSL.

Ukrajina žádá svět o víc zbraní a munice v bitvě o Donbas. Tu jejich ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil za největší bitvu od 2. světové války na území Evropy. „Je to především bitva dělostřelectva a obrněných vozidel, takže Ukrajina potřebuje maximální množství dělostřeleckých zbraní. Především těch s velkým dostřelem, aby mohli Ukrajinci Rusy přestřelit. Potřeba jsou také obrněná vozidla,“ uvádí vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Do základních škol v Česku teď chodí o 12 procent víc válečných uprchlíků z Ukrajiny než na začátku migrační vlny. Objevily se obavy českých rodičů, aby úsilí vynaložené do jejich integrace nešlo na úkor vzdělávacího procesu. „Obavy nejsou na místě,“ říká ministr školství Petr Gazdík (STAN). „Osobně jezdím po školách takzvaně neohlášen, každý týden navštívím jednu dvě školy, a vidím to obrovské úsilí českých učitelů, kteří si za to zaslouží ocenění a úctu,“ dodává.

Rusko dál blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři a stěžuje tak Ukrajině vývoz zemědělských komodit. Hrozí proto světu hladomor, jak upozorňují představitelé zemí G7 a OSN? Které státy jsou na dovozu obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny nejvíc závislé? A jak to ovlivní dostupnost potravin v Česku? Moderuje Šárka Fenyková.

„Rusko na blokování ukrajinských přístavů sice nevydělává, nicméně je to součást ruské válečné strategie, která jim může přinést výhody do budoucna. Kvůli nedostatku potravin by se totiž v řadě zemí zejména Afriky, mohlo podařit vyvolat obrovskou socioekonomickou nestabilitu. Ta může přerůst v politickou nestabilitu a následně až ke spuštění velké migrační vlny,“ popisuje v Tématu dne politický geograf Michael Romancov.