Téma dne

Po Maďarsku a Slovensku se k okamžitému embargu Ruské ropy začíná stavět zdrženlivě i Česko. „Potřebujeme záruky, že nám Evropská komise pomůže v tlaku na investory a vlastníky ropovodu TAL, aby se co nejrychleji rozšířila kapacita,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla v Tématu dne. A dodává, že rozšíření ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) bylo analytiky označeno za nejrychlejší variantu snížení naší závislosti na Rusku.

Moskva se chystá na oslavu 9. května. Víc než na tradiční přehlídku se ale čeká na projev prezidenta Vladimira Putina, diskutuje se, že by mohl vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. „Mohlo by mu to relativně pomoci ve vojenské části operace, mohl by povolat záložníky, nějak to nastavit uvnitř Ruska. Ale na frontě by se to neprojevilo okamžitě,“ soudí analytik Milan Mikulecký a zdůrazňuje: „Putin dokáže i neúspěch vysvětlit svému vnitřnímu, domácímu publiku jako úspěch.“

Vláda Petra Fialy hodlá zmrazit platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění na loňské úrovni a ušetřit tím 14 miliard korun. Stát platí pojistné například za děti, seniory a nezaměstnané. „Je to symbol – vzít 14 miliard korun určených na zdraví našich obřanů. Vybrat si pro program vyrovnaného státního rozpočtu zdrovna zdravotnictví, to je krajně necitlivé,“ kritizuje Jiří Mašek (ANO) ze sněmovního zdravotnického výboru.

Unijní exekutiva se chystá do šestého balíku sankcí proti Moskvě zahrnout i ropné embargo. Slovensko a Maďarsko kvůli závislosti na těžké ropy z Ruska žádají o výjimku a čas na technologické změny. „V případě ropného embarga se projeví efekt starého Československa,“ uvažuje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Na našem území je totiž rozdíl mezi zásobováním finálními produkty do pump v Čechách a na Moravě,“ vysvětluje.

Desítky civilistů se podařilo evakuovat z oceláren Azovstal – poslední bašty odporu proti ruským jednotkám, které mají Mariupol z velké části pod kontrolou. Jak úspěšně bude evakuace probíhat dál, není jasné, upozorňuje zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín. „Horší je to s lidmi, které odvezli Rusové takzvanými humanitárními konvoji do Ruska, o těch nemáme žádné zprávy. Někomu se podařilo po výsleších i násilí dostat zpět na Ukrajinu, jiní zřejmě skončili někde na Sibiři.“

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o jednorázovém příspěvku pěti tisíc korun na dítě a mluví o dalších krocích, které by měly pomoci odvrátit hrozící pád českých občanů do chudoby. Ekonom a zástupce ředitele IDEA při CERGE-EI Filip Pertold se domnívá, že valorizace příspěvku na dítě mohla být vyšší. Za správný krok považuje lednové zvýšení normativu příspěvku na bydlení: „Bohužel ale nebyl následován výrazným administrativním zpřístupněním tohoto příspěvku.“

Už druhým dnem do Polska ani Bulharska neproudí žádný plyn z Ruska a Kreml varuje: kdo nepřistoupí na platby v rublech, přijde o dodávky. Evropská komise to označila za pokus o vydírání. „Gazprom jako dodavatel si může vybírat, komu plyn dodává a komu nikoliv,“ je přesvědčen odborník na plynárenství a energetickou bezpečnost Michal Kocůrek ze společnosti EGÚ Brno. Technicky to možné je, aby plynovody do Evropy proudilo menší množství suroviny.

Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska. Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu. Moderuje Renata Kropáčková.

Na Ukrajinu zamíří další těžké zbraně, slíbili to účastníci konference na americké základně Ramstein v Německu. O koordinaci se bude jednat každý měsíc. Z balíku pomoci je nejdůležitější dělostřelectvo, upozorňuje publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček: „Ve vojenských poučkách se říká, že dělostřelectvo je bůh války, a na východě Ukrajiny se to opět prokázalo. Jde o nejtěžší zbraně, které Západ Ukrajině dodává a které také Rusové používají k ostřelování měst.“

Do Česka už přišlo od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, na 300 tisíc lidí, většina z nich by se ráda brzy vrátila domů. Stát, kraje i dobrovolníci pro ně hledají ubytování. Problém ale mají romští uprchlíci, pro ně shání bydlení přímo ministerstvo. „Některé nemovitosti, které jsou k dispozici, asi nebudou nejvhodnější, některé jsou třeba v nedobrém stavu, jiné jsou na nevýhodném místě,“ říká o předběžném výběru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).