Do Kyjeva a okolí se vrací někteří Ukrajinci, kteří uprchli před útoky ruské armády. Vzhledem k nepředvídatelnému vývoji ale možná domů nemíří na dlouho. „Panuje tu napjaté očekávání toho, co bude dál, a omezená radost, že se lidé alespoň na nějakou dobu mohli vrátit,“ komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor serveru Voxpot.cz Vojtěch Boháč.

Evropská unie se dohodla na ukončení odběru uhlí z Ruska. Jde o hlavní bod pátého balíku sankcí, kterými unijní státy reagují na ruskou invazi na Ukrajině. K odsouhlasení sankčního balíčku došlo ve velmi krátké době, vyzdvihuje šéf zahraniční redakce Českého rozhlasu Filip Nerad s tím, že státy před odjezdem šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové do Kyjeva nedostaly pro debaty příliš mnoho prostoru.

Vláda připravuje strategii pro zvládání příchodu lidí z Ukrajiny, sněmovně ji předloží před Velikonocemi. Co přesně obsahuje, zatím není známo. „Na republikovou strategii čekáme. Chceme dělat i strategii kraje, ale je mnoho oblastí, kde se bez státu neobejdneme,“ říká hejtmanka Petra Pecková (STAN). Strategii chtěla mít vláda původně vypracenou ještě před koncem března. „Je lepší, když bude kvalitní, než aby se něco sdělilo a za týden se to měnilo,“ dodává hejtmanka.

Nejnovější zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) potvrzuje postup změn klimatu i důležitost adaptací, neodráží se v ní ale válka na východě Evropy. „Téma ruských surovin a snižování emisí je potřeba vnímat společně,“ zdůrazňuje Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí. „Snaha snížit naši energetickou závislosti na Rusku míří stejným směrem jako snahy o dekarbonizaci evropské ekonomiky,“ souhlasí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Spojené státy chtějí pozastavit členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva, a to zejména kvůli záběrům mrtvých civilistů z města Buča. Rada minulý týden jmenovala členy komise pro vyšetřování možných válečných zločinů Rusů na Ukrajině. Na takové prověřování existují standardní metody, přibližuje Vladimír Balaš (STAN), poslanec a odborník na mezinárodní právo: „Důležité je, aby byl vyšetřovací tým skutečně nestranný, nezávislý. Aby výsledky nemohly být zpochybněny.“

Po volbách v Maďarsku zůstává u moci premiér Viktor Orbán. Ze střetu se širokou opoziční koalicí vychází dokonce posílen o několik parlamentních křesel. Orbánova vítězná řeč, v níž za svého oponenta označil i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napověděla, že kurz jeho politiky zřejmě zůstane stejný jako doposud. „Můžeme očekávat další konfrontační rétoriku vůči Evropské unii,“ odhaduje analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.

Česká národní banka (ČNB) posunula základní úrokovou sazbu nejvýš za posledních dvacet let. Reaguje tak na zhoršující se predikci vývoje inflace, vysvětluje ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Rozhodnutí ale kritizují odbory – šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se domnívá, že bankéři by měli více jednat s politiky: „Vysíláním signálu, že se má šetřit, se ještě zpomaluje výkon ekonomiky.“

Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se ve středu dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Nákup v rublech by Evropě zkomplikoval přístup k surovině. „Nevíme, kdy dojde k případnému odstavení dodávek plynu, ale každý den navíc nám umožňuje doplňovat plynové zásobníky. A to se počítá. Teď bude klíčové, jestli stávající zásoby budou stačit na zbytek sezóny bez nějakého omezení,“ hodnotí analytik Oldřich Sklenář.

Od Kyjeva podle Pentagonu odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever. Moskva je prý nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná chystá velkou ofenzivu. „Je velmi pravděpodobné, že Rusko nemá síly na to, aby dále útočilo ve všech třech směrech, ve kterých začalo s ofenzivou. A tak si vybralo jeden z těch směrů a zároveň oznámilo, že to byl ten původní cíl. Případné úspěchy může vydávat za úspěch celé operace,“ soudí analytik Jan Ludvík.

Víc než měsíc po začátku ruské invaze na Ukrajinu si prezident Volodymyr Zelenskyj uvědomuje, že bez ohledu na to, jak silně tlačí na západní země, výsledek se nemůže dostavit tak rychle, jak by si přál, soudí politický geograf Michael Romancov: „Ukrajina začíná být při formulování svých požadavků směrem na Západ zdrželivější. Zároveň má ještě pořád silnou podporu, pokud jde o dodávky zbraní, munice a humanitární pomoci, do budoucnosti i finančních prostředků a technologií.“