Emmanuel Macron obhájil svůj mandát a dalších pět let bude francouzským prezidentem. Vzhledem k aktuální politické situaci v zemi to pro něj bude v mnohém obtížné. Strany pravicových republikánů a levicových socialistů jsou v troskách a je tady nová scéna s národovecko-populistickým pravicovým blokem a potenciálním levicovým blokem Jeana-Luca Mélenchona, konstatuje historik a politolog Jacques Rupnik: „Pro Macrona bude velmi těžké najít nové spojence napravo i nalevo.“

Ministerstvo zemědělství začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Podle šéfa resortu Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) si totiž obchodní řetězce započítávají extrémně vysoké marže. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce. Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek je ovšem přesvědčen, že monitoring marží situaci nevyřeší: „Nemůže to nic přinést, jedině nějakou další nespravedlnost, protože ta přirážka ještě neznamená zisk,“ upozorňuje.

Evropská unie zatím Kyjevu dodala vojenskou pomoc za v přepočtu 36 miliard korun. Izrael pak plánuje dodat přilby a vesty pro ukrajinské záchranáře. Další dodávky slibuje třeba Washington. Americký prezident Joe Biden chce Ukrajině poslat munici a dělostřelecké zbraně. Ty Kyjevu přislíbil i britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj taky hledá cesty, jak ukrajinské armádě dodat protilodní střely. Další vojenskou a finanční pomoc má Ukrajina dostat i od Německa. Další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Kyjevu i Finsko a Nizozemsko. Moderuje Martin Matějka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá západní státy k okamžitým dodávkám zbraní a žádá, aby pomoc dorazila co nejdříve, ne až v řádu týdnů. Prodleva opravdu může hrát roli, souhlasí publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček: „Pro Ukrajinu teď i několik málo dní může znamenat zásadní problém. Ruská ofenziva na jihovýchodě země začíná zatím opatrně, podle západních zpravodajských služeb by ale během dnů měla nabrat na intenzitě. Opravdu velké intenzitě.“

Ukrajinská média podle agentury Reuters hlásí exploze i z dalších měst podél asi 500 kilometrů dlouhé bojové linie. V Mariupolu se Rusům stále nedaří prorazit odpor posledních ukrajinských obránců, jejich velitel ale napsal na Facebooku, že obránci už dlouho vzdorovat nevydrží. „Mariupol je důležitý zejména proto, že tam na sebe ukrajinští obránci poutají mnohonásobně vyšší počet ruských vojsk,“ připomíná vojenský a bezpečnostní analytik a publicista Lukáš Visingr.

Před válkou obhospodařoval 42 tisíc hektarů půdy, teď je část pozemků v rukou okupantů. Přesto se na "svobodných" farmách pracuje a majitel firmy doufá, že se i sklidí. Varuje ale před slabými sankcemi vůči Rusku a tím i prodlužování konfliktu, což podle něj přinese vlnu hladomoru na Středním východě i v Africe a s tím i vlnu migrace.

Zemědělská společnost Agronimo běžně obhospodařuje více než 40 tisíc hektarů půdy, část pozemků je ale aktuálně v rukou ruských okupantů, potvrzuje majitel firmy Petr Krogman. Na polích, kde to situace umožňuje, začaly i přes válečný stav v zemi jarní práce. „Ukrajinci jsou hrozně stateční a nikdo neodmítl nastoupit. Nemůžeme ale fungovat v noci, protože osvětlená zemědělská technika je snadný terč.“

Od půlnoci už není povinné nosit respirátory nebo roušky v hromadné dopravě, například v Praze je ale nošení doporučeno. „Je to spíš symbolické rušení. Větší význam mělo před časem zrušení karantén. Tohle už velký vliv na pandemii mít nebude,“ soudí Martin Šmíd z centra BISOP. Epidemiolog Roman Chlíbek uznává, že odložené respirátorů je spíš psychologická změna: „Někdo si to může spojit s tím, že epidemie už skončila. To ale není pravda, pořád je vysoká virová nálož.“

Odbory požadují v souvislosti s rostoucí inflací zvýšení mezd, a to včetně té minimální. To by ale podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohlo dál roztáčet takzvanou inflační mzdovou spirálu. Odbory ale hrozí protesty. „Zatím jsme se o zvýšení minimální mzdy jako koalice nebavili. Ale nevylučuji to. Podíváme se, jak v prvním kvartále rostly mzdy v privátním sektoru. K debatě o zvýšení platů se ještě vrátíme,“ slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) nejsou Rusové v tuto chvíli schopni vést na našem území žádné zásadní zpravodajské operace. Po vyhoštění řady diplomatů v důsledku kauzy Vrbětice totiž nemají dostatek lidí pro činnost pod tradičním krytím. Za aktuálně nejzávažnější riziko označil šéf BIS Michal Koudelka dezinformace. Před příliš úzkým viděním ale v tomto směru varuje bezpečnostní analytik z CEVRO Institutu a premiérův poradce Tomáš Pojar.