Válka na Ukrajině trvá už bezmála čtvrt roku a proměnila se v takzvaný opotřebovávací konflikt. Ačkoli původní záměr Ruské armády to jistě nebyl, konstatuje plukovník generálního štábu české armády v záloze Zdeněk Petráš. Jaký bude další vývoj, do značné míry závisí na přístupu Evropy, která není zcela jednotná, upozorňuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, když mu ve středu Finsko a Švédsko společně předali žádost o přijetí do NATO. Výhrady k jejich vstupu má ale turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, v severských zemích prý působí lidé spojení s kurdskými organizacemi. „Kurdskou kartu vytáhne Erdogan vždy. V Turecku se navíc blíží volby,“ vysvětluje novinářka Tereza Engelová.

Vláda požádá ve čtvrtek sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní, a to kvůli zvládání příchodu lidí z Ukrajiny, na kterou v únoru zaútočilo Rusko. „Pereme se hlavně se situací na hlavním nádraží v Praze. Koordinační role státu tam naprosto selhává, jsme v tom ponecháni za podpory města v podstatě sami,“ kritizuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Další problém je v tom, že stát dosud nezaplatil za ubytování lidí v soukromí.

Meziroční růst cen zrychlil, a to hlavně v zemědělství. Některé náklady ale stuopají dlouhodoběji, upozorňuje Josef Soukup z Katedry agroekologie a rostlinné produkce při České zemědělské univerzitě a připomíná násobné zdražování hnojiv nebo výrazné podražení krmiv a krmných směsí. „A to o 50 až 100 procent. Ale růst cen je prakticky u všech vstupů,“ upozorňuje.

Po bezmála čtyřiceti letech, kdy auta poprvé vjela na Barrandovský most (dříve most Antonína Zápotockého), začínají jeho opravy. „Dřív na to asi nebyla odvaha, aby se otevřela jedna z nejdůležitějších pražských tepen,“ soudí prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví a někdejší náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Jiří Nouza. Naráží tím na komplikace spojené s uzavřením jedné z nejdůležitějších dopravních tepen v metropoli.

Vřelá odezva a otevřené dveře, tak reagují členské státy na odhodlání Finska a Švédska připojit se k NATO. „Je to strategické selhání Ruska, které dlouhodobě usiluje o to držet Severoatlantickou alianci co nejdále od svých hranic, to ostatně byl i deklaratorní důvod vstupu na Ukrajinu,“ shrnuje politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. „Lze si představit nějaký demonstrativní tah, třeba přesunutí ozbrojených sil do Kaliningradu nebo na rusko-finskou hranici.“

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem České národní banky Aleše Michla, funkce se ujme od července. Koruna v reakci na to ztratila k euru jedno procento, klesla i vůči dolaru. „Je to výrazem větších obav,“ říká ekonom Jan Bureš z Patria Finance. „Michl dnes zastává neortodoxní přístup, jak bojovat proti inflaci. Dlouhodobě vystupoval proti maninstreamu v bankovní radě a proti odbornému aparátu ČNB,“ říká s odkazem na Michlův nesouhlas se zvyšováním úrokových sazeb.

Opozice chce po vládě plán, jak si Česko poradí s příchodem statisíců lidí z Ukrajiny. Místopředsedkyni sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO) zajímá, jak to bude se zápisy ukrajisnkých dětí do škol a školek. Šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS) upozorňuje, že evidovat statisíce lidí je složité: „Je třeba znovu zpřesnit, kolik lidí tady je, kde jsou a jestli tady chtějí být ještě v září. Jenže tohle oni nemohou vědět přesně. To je prostě blbé.“

Obavy se nenaplnily, 9. květen nepřinesl nic překvapivého a ruský prezident Vladimir Putin na vojenské přehlídce nic neohlásil. „Špičky Evropské unie Putinův projev ignorovaly, dělají to tak v poslední době často. Místo toho se věnují pomoci Ukrajině,“ shrnuje postoj EU Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu EurActiv.cz. „Šéfka Komise Ursula von der Leyenová přislíbila Ukrajině, že do června dojde k posunu a Evropská unie žádost Ukrajiny o vstup do Unie vyhodnotí.“

Konec války a porážku nacistického Německa z roku 1945 si Ruská federace připomíná 9. května. „V Rusku se slaví den sovětského vítězství a celá ta mytologie je samozřejmě založena na manipulaci s historickými fakty,“ připomíná rusista a překladatel Tomáš Glanc.