Téma dne

Vláda Petra Fialy (ODS) má za sebou prvních sto dní ve funkci. Na obvyklé „hájení“ ale nebyl prostor, ministři se totiž musí vypořádat s válečnou situací na Ukrajině, energetickou krizí i nebývalou migrační vlnou. Rychle se blíží i české předsednictví v Radě Evropské unie. Právě v tom ale podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO) Fialův kabinet zaspal. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) se kabinet učí takzvaně za pochodu.

Ruská armáda na Ukrajině útočí na další a další města a neustále přicházejí nové zprávy z bojiště. Klíčové pro další vývoj války by však mohlo být nejen to, co se odehraje ve fyzickém prostoru, ale i v kyberprostoru. Do jaké míry mezi sebou na Ukrajině už teď bojují i hackeři? Jakým kybernetickým útokům by Ukrajina mohla čelit? Debatují hosté Lukáše Matošky.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska v Turecku nepřineslo žádný pokrok v možnosti vyhlásit příměří. Sergej Lavrov, ruský vyjednavač, je zkušený politik, který dokáže přejmenovávat realitu, přiznává bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). A dodává, že Lavrov reálně nemá schopnost měnit směřování Ruské federace v konfliktu na Ukrajině – to je zcela v rukou Vladimira Putina.

Z Ukrajiny do Česka přicházejí převážně ženy a děti. To ale zároveň představuje bariéru pro jejich zapojení na trhu práce, upozorňuje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research: „Budou to minimálně průměrně vzdělané ženy. Mají děti, to znamená, že zřejmě nebudou mít čas na plnohodnotné úvazky. A navíc budou mít problém prokázat svoji kvalifikaci a budou mít problémy s jazykem. To všechno je bude vytlačovat do šedé zóny, do nízko kvalifikovaných pozic.“

Z Ukrajiny kvůli ruské invazi uprchly už dva miliony lidí, většina do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tempo migrace označil za největší od druhé světové války. Zatímco z počátku do České republiky mířili hlavně ti, kdo už tu měli nějaké vazby, nyní se dostáváme do fáze, kdy začínají chodit i lidé bez zázemí, kteří chtějí hlavně do bezpečí, shrnuje hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Rusko v posledních dnech nabízí vznik humanitárních koridorů, kudy by obyvatelé Ukrajiny mohli opustit oblasti, kde se bojuje. Ukrajinská strana ale tvrdí, že ruské síly oproti dohodě pokračují v ostřelování a evakuaci tím brání. Podle map ruské agentury RIA Novosti navíc některé koridory vedly jen do Ruska a Běloruska, tedy zemí, odkud se vede útok. „Proč to Rusko dělá? Jde o to, jak Rusko prezentuje celou operaci svému obyvatelstvu,“ vysvětluje analytik Michal Smetana.

„Z toho, co víme, co teď Ukrajině nejvíc škodí, není převaha vzdušných sil Ruské federace – které se překvapivě zapojují málo. Problémem jsou rakety dělostřelectva, raketomety, balistické a křídlaté rakety s plochou dráhou letu,“ vypočítává diplomat Jiří Schneider. Ukrajina by podle něj zřejmě potřebovala nějakou humanitární bezletovou zónu od Kyjeva na Západ, ale mnohem víc protivzdušnou ochranu proti těmto prvkům, ne proti letadlům, míní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vstupoval do politiky jako komik, teď se ale změnil na státníka a národního hrdinu, shodují se komentátoři v pořadu Téma Dne. „On je ve svých vystoupeních strašně autentický. A když pronáší někdy i patetická slova, hovoří o vznešených věcech jako vlastenectví a mír, tak to z jeho úst působí naprosto přirozeně. A autentický je i tím, že zůstal v Kyjevě,“ shrnuje reportérka Deníku N Petra Procházková.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už Německo přehodnotilo svou zahraniční a obrannou politiku. Ve Finsku, které si dlouhodobě zakládalo na tom, že není členem NATO, poslanci zahájili diskusi o tom, jestli do Severoatlantické aliance nepodat přihlášku. Co válka na východě Evropy napověděla o budoucnosti NATO? Debatují hosté Lukáše Matošky, novinářka Aktuálně.cz Helena Truchlá, amerikanista a analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček a komentátor Jan Fingerland.

V úterý se poprvé od začátku války na Ukrajině konaly rusko-ukrajinské rozhovory. Ruskou delegaci vedl exministr kultury a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. „Myslím, že to bylo celkem úmyslné gesto ze strany Ruska, jak ukázat pohrdání ukrajinskou delegací a dát najevo, že jednání nemyslí vůbec vážně. Protože ukrajinský ministr obrany tam neměl partnera,“ soudí Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Rusku.