Ruský prezident Vladimir Putin v nedělním televizním projevu vydal rozkaz uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Jak reálná je hrozba použití jaderných zbraní ve válečném konfliktu? „V jeho případě musíme počítat s nejhorším,“ varuje komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák, který upozorňuje na prezidentův špatný psychický stav.

Evropská unie, Spojené státy a další země, třeba Japonsko, Austrálie nebo Kanada, už zveřejnily první balík sankcí, které zavádí proti Rusku v souvislosti s jeho kroky vůči Ukrajině. „Je to důležitý první krok, který má vést k tomu, aby Rusko zastavilo svou agresi. Pokud se ukáže, že sankce nebyly dostatečné, dá se počítat s tím, že by jak EU, tak USA a další spojenci mohli ještě přitvrdit,“ očekává předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a vyslal tam „mírové“ vojenské jednotky. Většina členů Rady bezpečnosti OSN to odsoudila a předseda Evropské rady Charles Michel kroky Mosky označil za hrubé porušení mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod. „Jsem přesvědčen, že brzy bude zveřejněn první balík sankcí a že to bude dnes nebo zítra,“ říká poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar.

Olympijský oheň nad Pekingem po šestnácti dnech sportovního klání zhasl. Při posledních hrách svět kromě výkonů týmů a jednotlivců sledoval také to, jak Čína zvládne organizaci zatíženou protikoronavirovými opatřeními a nakolik akci poznamená stín omezování lidských práv v zemi. Striktní epidemiologická pravidla se ale sportovců dotkla jen minimálně, myslí si šéf české výpravy a bývalý úspěšný reprezentant Česka v rychlostní kanoistice Martin Doktor.

Při hledání východiska z energetické krize zvažuje ministerstvo průmyslu a obchodu založení státní obchodní společnosti s energiemi. Ta by mohla nabízet sociální tarify chudším rodinám či malým firmám. „Analyzovali jsme nástroje regulující vysoké ceny energií, které používají jednotlivé členské státy Evropské unie. Chceme přijít s dlouhodobým a udržitelným řešením,“ říká náměstek ministra Petr Třešňák (Piráti).

Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska proti závislosti vyplácení evropských dotací na dodržování principů právního státu. „Evropská komise má teď potvrzeno, že nový nástroj může použít. Pro EU to znamená, že má definitivně k dispozici efektivnější prostředek k postihování členských států, pokud porušují principy vlády práva, které se dotýkají unijního rozpočtu,“ shrnuje analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.

Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov řekl, že Rusko nechystá útok na Ukrajinu teď, ani v blízké budoucnosti. Obavu z uskutečnění invaze v tuto středu okomentoval slovy, že uprostřed týdne začínají války jen málokdy. I bez fyzické intervence ale Rusko může svého západního souseda poškodit ekonomicky. „Vidíme rapidní výkyvy ukrajinské měny i velký dopad na investice, které nyní do země spíš nepřichází,“ konstatuje analytik Pavel Havlíček.

Kyjev a Západ se nadále obávají invaze na Ukrajinu, a to zejména kvůli přítomnosti ruských vojenských sil na hranicích, byť v úterý Kreml oznámil, že část vojáků stáhne. Bývalý diplomat Petr Kolář doufá, že Vladimiru Putnovi jde především o získání pozornosti Západu: „Nevíme ale, co se odehrává v hlavě člověka, který si svého času jako jeden z hlavních úkolů stanovil obnovení supervelmocenské pozice a navrácení respektu k Rusku v mezinárodním měřítku.“

Ve firmách i školách se chýlí ke konci povinné preventivní testování na covid-19. Vláda bude přesto dál sledovat a vyhodnocovat dostupná data, slibuje náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). „Díky promořenosti populace začíná být covid běžné onemocnění. Trasování je teď věcí hygieny,“ tvrdí. S tím ale rozhodně nesouhlasí biochemik Jan Trnka: „Myslím, že je to špatný pohled. Na běžné respirační onemocnění neumírá několik stovek lidí týdně.“

Napětí mezi Ruskem a Západem nepolevuje. Přestože Ruská federace dál deklaruje, že se nechystá na Ukrajinu zaútočit, ministerstvo zahraničí Spojených států už vyzvalo své občany, aby zemi neprodleně opustili a do místa necestovali. Solidaritu s Ukrajinou vyrazil na linii dotyku vyjádřit i český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). „Pokud budeme moci podpořit Ukrajinu v čemkoliv, rádi to uděláme,“ zdůrazňuje zvláštní zmocněnec ministerstva David Konecký.