Téma.21

Američan, misionář, augustinián. Nového papeže zná svět i církev v mnoha různých rolích. Ovlivní jeho působení v čele katolické církve augustiniánská spiritualita? Brněnský augustinián Jozef Ržonca to očekává. „Člověk se nedá odtrhnout od svého kontextu, od způsobu, jakým žil,“ uvádí.

První americký papež v historii. To je nově zvolený Lev XIV., vlastním jménem Robert Francis Prevost. Kromě toho, že spoustu let strávil například v Peru, je také zároveň i bývalým generálním představeným Řádu svatého Augustina, tedy augustiniánů, kteří se vyznačují vztahem k dialogu, společenství, sdílení a lásce, jak říká brněnský augustinián a farář u baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně Jozef Ržonca.

Podle něj je pravděpodobné, že se do kroků nového papeže promítne právě augustiniánská spiritualita. „Když se člověk stane papežem, tak získá jinou perspektivu světa. Ale samozřejmě se nemůže odtrhnout od svého kontextu, od toho, jakým způsobem žil, takže se dá předpokládat, že právě odkaz svatého Augustina se bude propisovat do pontifikátu Lva XIV.,“ uvádí. Odkazy právě na svatého Augustina se podle Ržoncy daly najít i v první papežově promluvě, kterou pronesl krátce po svém zvolení.

Pro Téma.21 popsal také své první pocity po tom, co se jméno nového papeže dozvěděl. „Bylo to zvláštní, protože to je první papež, kterého jsem znal ještě jako kněze. V komunitě nám to přišlo, jako by to nebylo reálné. Je to samozřejmě příjemný pocit, ale hlavně jsme rádi že máme nového papeže,“ přiznává.

S papežem se ještě jako s generálním převorem augustiniánů a biskupem Prevostem potkal několikrát. „Znali jsme se docela dobře. Můj první dojem z něj byl, že je tichý, ale když ho člověk poznal, tak zjistil, že je to někdo, kdo naslouchá, kdo dokáže podpořit,“ říká Ržonca a dodává, že si jako generální převor ani jako biskup Prevost nezakládal na svých titulech a byl blízký lidem.

Právě jeho mírná povaha by podle Ržoncy mohla světu i církvi prospět. „V dnešním světě, který je chtivý po senzacích, je [Lev XIV.] spíš klidný, takže doufáme, že to bude papež, kterého svět potřebuje, který dokáže žít to, co si myslí, dokáže říkat pravdu, ale s laskavostí,“ uzavírá.

Habemus papam! Záběry přímo ze Svatopetrského náměstí a rozhovory s čtyřmi osobnostmi české a slovenské katolické církve - olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, košický řeckokatolický eparcha Cyriľ Vasil, kněz a etik Marek Vácha i pomocný bratislavský řeckokatolický biskup Milan Lach.

Nově zvolený papež Lev XIV., vlastním jménem Robert Francis Prevost, je z řádu augustiniánů. Osobně se s ním zná jejich český provinciál Juan Provecho López. V krátkém telefonickém rozhovoru pro Téma.21 rozmýšlí, jaký bude papež.

Pubertu přežil v Terezíně jako jeden z mála svých tehdejších kamarádů. Poslechněte si jedinečné svědectví o vztahu židů a křesťanů před válkou, během ní i po ní. Svědectví vlídné, přesto naléhavé.

Pavla Frieda jsem poznal nejprve jako dlouholetého předsedu Židovské obce v Brně. Netrvalo dlouho a spřátelili jsme se. Dost jsme spolu rozmlouvávali o víře. Moc hezky si mě dobíral, když říkal: „Víš, já myslím, že křesťané byli v prvních třech staletích taková elitní židovská sekta.” A taky říkával, že k Bohu směřujeme jen z různých stran stejného kopce, kde vrchol je stejný. A taky že teprve na druhé straně času poznáme, kdo z nás měl k pravdě blíž. „A možná to ani nepoznáme,” odpověděl jsem mu. A shodli jsme se na tom, že „pak” už to vlastně nebude důležité. 

O jeho moudrosti svědčí i tento příběh. Před deseti lety se v Brně stala, myslím, zázračná věc, totiž skutečné smíření po hrůzách válečných nenávistí a dlouho přežívajících nenávistí, a to při pouti, která kopírovala pochod smrti z května pětačtyřicátého, při němž zemřela spousta brněnských Němců. Pavel mě pozval pár dní poté na oběd. Chodívali jsme občas a bylo nám při tom oběma milo. Po chvíli povídá: „Jene, já se ti musím omluvit. Však víš, moc jsem té akci nevěřil. Říkal jsem, že je to už vyhaslé téma. A ono opravdu vyhaslé je. Ale až teď.“

Druhá svetová vojna, ktorá sa skončila pred 80 rokmi, si vyžiadala desiatky miliónov mŕtvych. Ako si ju pripomínať v kontexte súčasných vojen? Ako hľadieť na Sovietsky zväz a jeho armádu, ktorý bývalému Česko-Slovensku nanútil komunistickú totalitu? Odpovede hľadáme s historikom Martinom Poschom.

S teologem a katolickým knězem Petrem Soukalem, který v Římě studuje teologický doktorát, rozebíráme kázání, které kardinál Giovanni Battista Re pronesl ke kardinálům na začátek konkláve ve středu 7. května. Co chtěl kardinálům i světu říci?

“Pořídit si dům je pro mě těžší než pro generaci mých rodičů.” S tím souhlasí podle agentury Ipsos téměř tři čtvrtiny Čechů. A mají pravdu, jen mezi lety 2010 a 2024 se podle Eurostatu cena nemovitostí v Česku zvýšila víc než dvakrát. Na vině je složité schvalování nových výstaveb, tvrdí developer.

Ceny nemovitostí jsou nyní vyšší než před rokem podle mínění tří čtvrtin Čechů. Podobná část očekává, že byty a domy v příštím roce dál podraží. To odpovídá zjištění agentury Eurostat, podle které už téměř 15 let ceny nemovitostí v Evropské unii rostou. V Česku v porovnání s rokem 2010 dosahovaly na konci minulého roku ceny domů více než dvojnásobku, konkrétně vzrostly o 142 %. Na Slovensku je nárůst pozvolnější, i tam si ale za dům zájemce připlatil jednou tolik.

Důvodem zvyšování cen je podle brněnského developera Tomáše Kalába hlavně nedostatečná výstavba nových nemovitostí. „Výstavba bytů je dost složitá, pro povolení je často nutný sedmi nebo desetiletý proces. Zároveň se zvyšují náklady, zvyšuje se také standard pro nové byty. Hlavním důvodem je ale podle mě právě komplikovanost toho schvalovacího systému, díky čemuž projektů není dostatek,“ tvrdí.

Podle Ipsosu více než 70 procent populace souhlasí s tím, že i když mladí budou tvrdě pracovat, budou mít problém dosáhnout na adekvátní bydlení. Stejně jako mínění ohledně vysokých cen nemovitostí je tento pocit českých obyvatel založený na skutečných datech. Podle Eurostatu ve srovnání s rokem 2019 vzrostly v roce 2024 mzdy o 27 %, kvůli inflaci byly ale reálné mzdy o 10 % nižší než tehdy. Mzdy tedy Čechům papírově rostou, ale koupí si za ně méně. V letošním roce by ale podle odhadu investiční platformy XTB měly díky stabilizaci inflace stoupnout i reálné výdělky, a to až o čtyři a půl procenta.

Podle zjištění poradenské společnosti Deloitte vyšlo v roce 2024 pořízení vlastní nemovitosti Čechy asi na 13 hrubých ročních mezd. Česko tak dopadlo nejhůře v Evropě, na Slovensku je na vlastní bydlení potřeba našetřit o půlroční výdělek méně.

Na tom, že je problémem nedostatečná výstavba nových nemovitostí, se s developerem Tomášem Kalábem shoduje také vedoucí partner v oddělení finančního poradenství Deloitte Miroslav Linhart. „Mezi nejdůležitější faktory, které mohou zlepšit nízkou dostupnost bydlení, patří výstavba nových domů a bytů, zjednodušení stavebních předpisů a povolení, dostupnost hypoték, zlepšení infrastruktury a také podpora pro developerské projekty zaměřené na dostupné bydlení,” uvádí na svých stránkách agentura Deloitte.

Dalším faktorem nedostupnosti bydlení, i když podle Kalába podružným, je vysoký zájem, který Češi o nemovitosti mají. „Máme to jako takovou národní úchylku. Podle mě je to dobře, že současná generace dává prostředky do něčeho hmatatelného, co má na katastru zapsané. Takový ten klasický bestseller na rezidenčním trhu je byt o dispozici 2+kk,“ říká.

Více si můžete poslechnout v rozhovoru, který s developerem Tomášem Kalábem vedla Jitka Uhnavá.

Má americký prezident radost z výsledku kanadských parlamentních voleb? Jak probíhá volba papeže a dá se dopředu zjistit, kdo se jím stane? A jak vnímá vatikánskou diplomacii slovenský velvyslanec u Svatého stolce Marek Lisánsky? S Jitkou Uhnavou tato témata rozebírají Ondřej Havlíček a Peter Švec.

Pápež František mal jasno v tom, kto je agresor a kto obeť vo vojne na Ukrajine. Bez vatikánskej diplomacie by takmer určite nedošlo k výmene zajatcov medzi Ruskom a Ukrajinou, hovorí bývalý veľvyslanec SR pri Svätej stolici Marek Lisánsky, podľa ktorého nový pápež bude poznať príbeh Slovenska.

Se svou současnou bytovou situací jsou spokojené téměř dvě třetiny Čechů, častěji ti, kteří mají vlastní nemovitost. Až polovina dotazovaných má ale obavy ohledně své schopnosti splácet hypotéku nebo platit nájem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, která data srovnávala i s Evropou a světem.