To už tu bylo!

Co všechno dnes dokáže DNA 🧬 ? A jak se dá po desítkách let vypátrat vrah, jehož jméno policii dosud unikalo?

V novém díle se podíváme na vývoj moderních vyšetřovacích metod, forenzní analýzu DNA a genetickou genealogii, která v posledních letech pomáhá rozplétat i případy, nad kterými už vyšetřovatelé pomalu lámali hůl.

Čeká nás Golden State Killer, April Tinsley, Joe Michael Ervin a Leslie Preer. Čtyři příběhy, čtyři vyšetřování a spousta nečekaných zvratů. A taky důkaz, že někdy může být klíčem k dopadení vraha člověk, který s ním sdílí jen část DNA a o celém případu nemá ani tušení.

Časové značky:

(00:00) Úvod a knižní tip
(02:22) Vývoj moderních vyšetřovacích metod, DNA a genetická genealogie
(21:18) Golden State Killer
(33:11) April Tinsley
(47:07) Joe Michael Ervin
(54:48) Leslie Preer
(01:25:30) Závěr

⚠️ Upozornění: Příběh April Tinsley se týká vraždy osmileté holčičky a obsahuje citlivé téma násilí na dětech.

Jak dobře vlastně známe sami sebe? Jsme si jistí, že bychom nikdy nikomu neublížili, nezneužili svou moc nebo neudělali něco, co je v rozporu s našimi hodnotami. Ale co když se změní okolnosti?

V novém díle se podíváme na Luciferův efekt, který popsal americký psycholog Philip Zimbardo, a na to, jak naše chování ovlivňuje autorita, skupina, prostředí i způsob, jakým si sami před sebou omlouváme vlastní jednání.

Probereme Stanfordský vězeňský experiment, Milgramovy pokusy s poslušností vůči autoritě i koncept morálního odpojení Alberta Bandury. Podíváme se také na skutečný případ věznice Abu Ghraib a na to, jak podobné mechanismy fungují v mnohem běžnějším prostředí, třeba ve škole, při šikaně a v chování přihlížejících.

A protože nechceme skončit jen u otázky, proč lidé za určitých okolností dělají špatné věci, dostaneme se i k opačné straně příběhu: k banalitě hrdinství a lidem, kteří se dokážou vzepřít tlaku okolí.

Co všechno nás může změnit? Kde začíná naše odpovědnost? A co rozhoduje o tom, že někdo řekne ne?

Poslechněte si nový díl podcastu To už tu bylo!

Město, které zmizelo pod pískem, další pod hladinou, jiná se stala předmětem posedlého pátrání a jedno z nich vzniklo jako velkolepý průmyslový experiment uprostřed amazonského pralesa.

V novém díle To už tu bylo! se vydáme do Fordlandie, města vybudovaného Henrym Fordem v srdci Amazonie, za Ztraceným městem Z a příběhem Percyho Fawcetta, do opuštěného Kolmanskopu, který vyrostl uprostřed namibijské pouště během diamantové horečky, k potopenému městu Heliké u pobřeží Řecka a nahlédneme i do tajemné Vilcabamby, posledního útočiště Inků, kam po pádu říše uprchl Manco Inca a odkud jeho nástupci ještě několik desetiletí vzdorovali Španělům.

Tentokrát máme před samotnými příběhy měst trochu delší úvod. Domi se vrací k zážitkům ze Sicílie, mluvíme o různých dovolenkových scamech a na závěr nechybí ani naše knižní a další tipy.

Pokud chcete přeskočit rovnou k příběhům měst, začněte na 24:30. 🏛️ 🗺️

(00:00) Úvod

(04:00) Sicílie, město divů

(11:50) Knižní a jiné tipy

(24:30) Města mimo mapu

Co kdybyste se jednoho dne rozhodli, že chcete hodit minulost za hlavu a stát se někým jiným? Vymysleli si nové jméno, nový původ, nový život – a přesvědčili ostatní, že právě takoví skutečně jste?

V dnešním díle se podíváme na 6 skutečných příběhů lidí, kteří si vytvořili úplně novou identitu. Někteří si vymysleli jen minulost a původ, jiní zašli mnohem dál. Zrodila se z nich exotická tanečnice, princezna, generál nebo dokonce vládce země, která nikdy neexistovala.

Povíme si příběhy Maty Hari, George Psalmanazara, princezny Caraboo, Cassie Chadwick, Gregora MacGregora a kapitána z Köpenicku. Šest lidí, šest různých podvodů a šest způsobů, jak přesvědčit svět, že jste někým, kým jste nikdy nebyli.

Tentokrát jsme pro vás připravily trochu jiný díl. Žádné vraždy, katastrofy ani tragické konce. Čeká vás osm skutečných příběhů zvířat, která se v rozhodující chvíli zachovala jako opravdoví hrdinové.

Budeme si povídat o odvaze, instinktu, sociálních vazbách i o tom, jestli zvířata dokážou poznat, že je člověk v nebezpečí, a skutečně se mu pokusit pomoct.

A nebojte, žádné ze zvířat za svůj hrdinský čin nezaplatilo životem.

Takže pokud si chcete pustit mimořádně milý, pohodový a pozitivní díl, tahle epizoda je přesně pro vás. ❤️

A na závěr vás čeká i jedna malá česká zajímavost o Polárce. 🍦🐻‍❄️

Dvojčata fascinují lidstvo už tisíce let. Považovali jsme je za požehnání i prokletí, spojovali s nimi magické schopnosti a dodnes nás nepřestává udivovat, jak podobná si mohou být.

V tomhle díle se podíváme na to, co o dvojčatech skutečně víme – od jejich vzniku a genetiky přes kryptofázii až po slavnou otázku telepatie mezi dvojčaty.

A pak se pustíme do čtyř skutečných příběhů, které ukazují, jak neobyčejné může být pouto mezi dvojčaty. Budou fascinující, znepokojivé a v jednom případě možná i paranormální. 🔮

Jsou dvojčata jen geneticky neobyčejně podobní sourozenci, nebo je mezi nimi něco víc, čemu zatím úplně nerozumíme? 🧬👯‍♀️

Co všechno musí vyjít, aby člověk přežil něco, co se zdá být nepřežitelné?

V novém díle se podíváme na neuvěřitelné příběhy lidí, kteří měli smrt doslova na dosah ruky – a přesto jako zázrakem vyvázli živí.

Můžete se těšit na tyto příběhy:

✈️ Vesna Vulović – letuška, která přežila pád z více než 10 kilometrů.

🪨 Aron Ralston – dobrodruh, který bojoval o život pět dní se zaklíněnou rukou pod balvanem.

🚢 Violet Jessop – stevardka, která přežila katastrofy Olympicu, Titaniku i Britannicu.

🚗 Frane Selak – muž, který během života unikl smrti při sérii neuvěřitelných nehod.

🌴 Juliane Koepcke – sedmnáctiletá dívka, která přežila pád letadla do amazonského pralesa a sama se vydala hledat pomoc.

🦈 A nakonec jeden žraločí příběh , který si zatím necháme jako překvapení.

Někdy rozhodlo místo, kde člověk seděl. Jindy jediný krok, náhoda nebo znalost, která nakonec zachránila život.

Pojďte se s námi ponořit do světa neuvěřitelných osudů na hraně života a smrti, které tentokrát – navzdory všem předpokladům – pro naše hrdiny dopadly dobře.

Po staletí lidé věřili, že některá místa i některé hodiny dne patří silám, které není radno pokoušet. Dodnes jsou tyto příběhy součástí našeho kulturního dědictví a lidového folkloru.

Hejkal číhal v lese, vodník pod hladinou rybníka, polednice přicházela s úderem poledne a můra usedala v noci na hruď spících. Vedle nich se v pověstech objevovali čerti, ježibaby, rusalky, bludičky, upíři i další bytosti, které po staletí formovaly lidovou představivost. 👹🌲

Za každou z nich se ale skrývá mnohem víc než jen strašidelná pověst. Jsou svědectvím o tom, jak naši předkové přemýšleli o světě kolem sebe. O přírodě, smrti, nemocech i strachu. Často vznikaly jako varování, jindy jako pokus vysvětlit tragédie nebo jevy, pro které tehdejší lidé neměli jiné odpovědi.

V nové epizodě pátráme po jejich původu, významu i po tom, proč jim lidé skutečně věřili.

Jak fungovaly první sňatkové kanceláře? Kdo byli nejslavnější sňatkoví podvodníci své doby? A co nám dnes mohou o svých pisatelích prozradit skutečné vztahové inzeráty z první poloviny 20. století?

V nové epizodě si připomeneme historii sňatkových kanceláří a prozradíme osudy sňatkových podvodníků Huga Schenka, Bély Kisse, Václava Těšínského i Karla Čapka. Čekají vás příběhy falešných identit, ukradených úspor i případů, které svého času plnily titulní stránky novin.

Na závěr společně otevřeme dobový tisk a podíváme se na skutečné vztahové inzeráty. Budeme hádat, komu bychom odpověděly a koho bychom raději obešly obloukem.

⚠️ Upozornění: Epizoda obsahuje skutečné historické kriminální případy. Některé z nich skončily vraždou, a proto nemusí být vhodné pro malé děti a citlivější posluchače.

Po většinu lidských dějin nebylo hledání partnera soukromou záležitostí dvou lidí. O výběru budoucího manžela či manželky rozhodovaly rodiny, majetkové poměry, společenské postavení i očekávání celé komunity. Přesto lidé vždy hledali způsoby, jak navazovat vztahy, projevovat náklonnost a získávat přízeň toho druhého.

V této epizodě sledujeme dějiny seznamování od pravěkých společností přes starověké civilizace a středověkou dvorskou lásku až po vznik moderního randění na přelomu 19. a 20. století. Zaměříme se na to, kdo rozhodoval o výběru partnera, jak fungovaly námluvy, jakou roli hráli dohazovači, jak se lidé dvořili i odmítali a kdy se zrodila představa, že základem vztahu by měla být romantická láska.

Uslyšíte příběhy trubadúrů, Tristana a Isoldy, královny Alžběty I., ale také příklady z každodenního života obyčejných lidí, jejichž zkušenosti bývaly od rytířských romancí často velmi vzdálené.