Trendy v udržitelnosti

Stát loni dvakrát snížil dotace na fotovoltaické elektrárny. I přesto domácnosti dají za vlastní zdroj energie stejně a často i méně než dřív.

„Někdejší solární boom přinesl prudké zdražení materiálu. Teď jsou ceny panelů, střídačů či baterií na historických minimech. Tudíž investice, kterou je nutno udělat po obdržení dotace, je pořád srovnatelná a pohybuje se mezi 190 až 250 tisíci korun podle parametrů elektrárny,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Pavel Matoušek, expert na fotovoltaiku v energetické společnosti Innogy.

Vznikají v Česku ještě samostatné fotovoltaické parky, které kdysi neblaze proslavili takzvaní solární baroni? Může být pro domácnosti zajímavý byznys sdílení energií? Jak je to s požárními riziky baterií? Pusťte si celý rozhovor s Pavlem Matouškem.

Stát je v ekonomice důležitým hráčem, který ročně zadá zakázky za stovky miliard korun. Ohled na udržitelnost mu ukládá legislativa, velkou motivací by mu ale mělo být i hledisko ekonomické.

„Správně provedená zakázka týkající se udržitelnosti by měla v konečném důsledku ušetřit. Bavíme se tady o pohledu na celý životní cyklus. To znamená, že ekologicky výhodné řešení může mít vyšší pořizovací náklady, ale je potřeba podívat se i na náklady na provoz, údržbu a případnou likvidaci,“ řekla v podcastu Trendy v udržitelnosti Anna Cervanová z advokátní kanceláře Rowan Legal.

Jak může udržitelnosti prospět partnerství soukromého a veřejného sektoru? Nakolik se v Česku uchytily EPC projekty neboli energetické služby se zaručeným výsledkem a co jsou jejich silné a slabé stránky? Proč by nejen veřejnou správu měla zajímat zkratka GPP? Sledujte celý rozhovor s Annou Cervanovou.

Zprávy o udržitelnosti mají poskytnout obrázek, jak firmy ovlivňují životní prostředí a společnost. Postupně je začínají povinně publikovat vybrané, zejména velké podniky. Evropská komise ale letos navrhla výběr zúžit a náběh reportování odložit.

„Trochu nám to zkomplikuje situaci s nedostatkem dat, protože omnibus sníží počet firem, pro které bude reporting povinný, zhruba o 80 procent,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti ESG specialistka Komerční banky Beáta Jirková. Prodlouží se tak podle ní období, kdy si banky, které musely ESG report vydat už letos za loňský rok, budou muset při vyhodnocování uhlíkové stopy portfolií pomáhat odhady.

Které odvětví může svými reporty o udržitelnosti inspirovat? Co pro ESG reporting znamená, že se stal součástí výroční zprávy? Jsou ochotni podílet se na nefinanční zprávě firemní stakeholdeři, na jejichž zapojení klade důraz legislativa? Sledujte celý rozhovor s Beátou Jirkovou.

Názvy se mění, podstata zůstává. Zatímco zkratky CSR a ESG poněkud ztratily svůj lesk, náplň pojmu udržitelnost je z pohledu výkonné ředitelky Business Leaders Forum Michaely Stachové stále stejná jako v roce 1992, kdy byla tato platforma založena.

„V centru je společenská odpovědnost, etika v podnikání a udržitelnost ve smyslu řízení dlouhodobých rizik a příležitostí,“ uvedla v podcastu Trendy v udržitelnosti. Proč je podle ní nesprávné stavět téma dekarbonizace a obrany jako buď, anebo? A jaké osobnosti jsou nominovány na letošní ocenění Czech Sustainability Leader Award?

Ještě v předminulé dekádě byl stlačený zemní plyn (CNG) pro Evropskou unii strategickým palivem v dopravě. Jenže s výrazným zpřísněním emisních norem od roku 2020 už neobstál, protože nebyl automobilkám schopen pomoci snížit flotilové limity emisí tak jako elektromobily.

„Všechny automobilky přestaly vyrábět vozidla s CNG motorem a vrhly se na elektromobilitu, což vnímám jako chybu. Věřím, že čas CNG se ještě vrátí,“ řekl v podcastu Trendy v udržitelnosti Andrej Prno, místopředseda představenstva společnosti Pražská plynárenská Distribuce.

Inspiraci hledá v Nizozemsku a v tamním poldrovém vyjednávání. „Takhle to nazvali, aby poukázali na to, že jim teče do bot,“ říká dlouholetá propagátorka cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka institutu INCIEN.

Zatímco v Nizozemsku takto realizovali již přes dvě stovky projektů, v rámci tuzemské iniciativy Bohémské dohody pro Česko se rodí první projekty.

Co přesně to obnáší a jak to funguje? Slyší byznys i vláda na stejné argumenty? A kolik projektů je podle Soni Klepek Jonášové v rámci Bohémských dohod možné realizovat?

Silný tlak legislativy i obchodních partnerů na udržitelnost developmentu prospěl, soudí generální ředitel společnosti Crestyl Simon Johnson. V posledních měsících ale přišlo ochlazení donedávna žhavého trendu – mimo jiné s tím, jak se s nástupem Donalda Trumpa otočil přístup Spojených států.

„Ta změna je poměrně razantní a rád bych věřil, že je to krátkodobá bublina. Nicméně, pokud jde o budoucnost, jsme teď v byznysu všichni trochu slepí,“ řekl Johnson v podcastu Trendy v udržitelnosti. Crestyl se podle něj bude v tomto roce držet nastavené ESG strategie, ale „bude se muset hluboce nadechnout“, než nastaví strategii pro rok příští.

Ač by to člověk nehádal, Simon Johnson stavěl kanceláře v Londýně už v době vlády Margaret Thatcherové. Ve svém oboru má dlouholeté zkušenosti a je svého druhu pamětníkem. Zároveň neskrývá víru v prospěšnost udržitelné transformace, pro kterou se Evropa rozhodla. 

Drahé energie podlamují konkurenceschopnost evropských firem. Evropská komise proto přišla s akčním plánem, který má zajistit zlepšení. Člen představenstva innogy Česká republika Josef Benda je k němu ale skeptický.

Ceny energií se podle něj nemohou dostat na hladinu srovnatelnou s hlavními konkurenty Evropy z prostého důvodu. „Máme veliké zdanění energií, ať už napřímo, nebo přes různé formy ekologických daní. Například emisní povolenka pro elektřinu stojí aktuálně okolo 70 euro za megawatthodinu. Elektřina se přitom na burze prodává za 90 eur za megawatthodinu,“ říká Benda v podcastu Trendy v udržitelnosti.

Evropská regulace ve věci udržitelnosti nemůže opomíjet sektor nemovitostí. Podle fundovaných odhadů na území EU nevyhovuje standardům energetické účinnosti zhruba 75 procent budov.

„Směrnice o energetické náročnosti budov přišla jako poslední, ale je to klíčový dokument, podle nějž se bude řídit modernizace celého fondu nemovitostí v EU do roku 2050,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Ondřej Dušek, partner advokátní kanceláře Peterka Partners.

Ekologicky šetrná či bezemisní řešení často vyžadují nákladné investice. Při navrhování udržitelných budov je proto třeba se zaměřit na hodně dlouhý horizont.

„Když se budete dívat pouze na pět deset let dopředu, nikdy vám to nemůže vyjít. Až když si řeknete, že řešíte dekády, začne vám to dávat smysl,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti Josef Šedivý, šéf facility managementu v ČSOB.

Centrála jedné z největších tuzemských bank v pražských Radlicích podle něj dodnes dostojí nárokům udržitelnosti nejen environmentální, ale i sociální. Budovat se přitom začala v době, kdy ještě ESG nebylo téma.