
Sign up to save your podcasts
Or


V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
Starostové nadále rostou, ODS nadále stagnuje a nezdá se, že by se něco mělo měnit. Co za nárůstem podpory pro Rakušana a spol. stojí? Proč nefunguje Martin Kupka? Nebo právě on jako jediný z ODS funguje? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.
Výtah Respektu: Od září příštího roku by ve školách měla platit vyhláška, která by udávala podmínky školního stravování tak, aby byly povinné. Jídlo by mělo být zdravější a vyváženější, přičemž testovací fáze už probíhá a školy tak mají dostatek času, aby se na změny připravily. Vláda ANO, SPD a Motoristů však nyní prosazuje, aby pravidla nebyla povinná, ale jen nezávazným doporučením. Ministr Boris Šťastný například probíranou vyhlášku označil za nesmyslné progresivistické zlo. Jaké jsou argumenty všech zúčastněných? Co přesně by se v jídelnách mělo měnit? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Markéta Plíhalová.
Tekutá společnost #32: S ředitelkou nevládní organizace Díky, že můžem o letošních oslavách 17.listopadu, úspěšné sbírce pro Korzo Národní, osobním nasazení a odolnosti vůči výpadům politiků i čerpání sil na horách a spokojeném manželství.
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.
Výtah Respektu: Zatímco světová diplomacie testuje možnosti jednání o podpoře Ukrajiny a ukončení ruské agrese od formátu G7 po schůzky ve Spojených arabských emirátech, česká politika vysílá smíšené signály. Karel Havlíček sice zrovna jedná přímo na Ukrajině, ale na klíčovém spojeneckém cvičení v Polsku chybíme. Jak si to vysvětlit? Co vyplynulo z dalších jednání? V čem je unikátní Dánsko a jaká zima čeká Ukrajinu? I to se dozvíte ve středeční epizodě s Ondřejem Kundrou.
Ženy pečují, organizují, udržují vztahy. Je to kvůli tomu, že jsou přirozeně emočně inteligentnější než muži? Takhle jednoduché to není. Data sice vyšší emoční inteligenci u žen prokazují, není to však důsledkem jejich vrozených či magických schopností, ale rozdílným způsobem socializace. Chlapečci tradičně vztek projevit můžou, brečet ale ne. U holčiček přesně naopak. Důsledky můžeme vidět v častém vyhoření žen či vyšší míře sebevražd mužů. Je potřeba být emočně inteligentní v korporátních vedoucích pozicích? A jak může zvyšování emoční inteligence přispět k vyšší odolnosti společnosti? Metaanalýzu Americké psychologické asociace (APA) v novém díle feministického podcastu Ženy XYZ probírají redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem o obavách ze změny legislativy, bitcoinové kauze i bytech skoupených Rusy.
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek vnímá s obavami zvažovanou snahu části poslanců změnit zákony tak, aby se dostali k informacím o citlivých kauzách. V podcastu (Ne)bezpečí také popisuje, jak se policisté dozvěděli o bitcoinovém případu, jak ve své práci využívají umělou inteligenci, proč tu Rusové skoupili tolik bytů a jak si on sám střeží své bezpečí. Moderuje Ondřej Kundra.
Zeitgeist s analytičkou Kateřinou Davidovou a socioložkou Janou Vobeckou o světlých i stinných stránkách života v Dánsku a modelu skandinávské země dávaného často za vzor.
Dánsko bývá dáváno za vzor spolu s dalšími skandinávskými zeměmi v řadě oblastí. Tamní obyvatelé se dlouhodobě umísťují mezi nejšťastnějšími národy. Ve společnosti také panuje vysoká míra důvěry i pocit bezpečí (tryghed). Ve známost vešel třeba jejich koncept Hygge i další.
Mnozí ekonomové doporučují dánský systém flexicurity kombinující přizpůsobivý pracovní trh s jistou záchranou sítí pro zaměstnance, který pomáhá inovacím. Ale jaké to je, se do Dánska přestěhovat a zažít tamní způsob života, normy a zvyky pod vlajícím skandinávským křížem na vlastní kůži?
V čem podstatném se tamní společnost i politika liší? Je pravda, že je těžké se spřátelit s rodilými obyvateli? Jaká cenná lekce by se dala přenést ze severského království do České republiky? A co z české kotliny by naopak mohlo prospět Dánům a Dánkám? Nejen o tom mluví v podcastu Zeitgeist Kateřina Davidová a Jana Vobecká, které v Dánsku řadu let žijí s rodinami, pracují a vychovávají své děti.
Výtah Respektu: Bez domova nebo v bytové nouzi je v Česku minimálně 270 tisíc lidí. Vyplývá to z loni zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho zhruba 18 tisíc lidí přespává přímo na ulici, v noclehárnách nebo azylových domech. Těch přitom nepřibývá tak, jak by bylo potřeba, naopak některé z nich byly nedávno buď uzavřeny, nebo je to minimálně v plánu. Situace je o to kritičtější, že noční teploty v tyto dny blíží nule, místy už jsou pod ní. I prezident Petr Pavel proto zkraje týdne vyzval veřejnost, aby lidem v nouzi, třeba právě lidem bez domova, pomáhala, například skrze nějakou organizaci či sbírku. Jak je na tom s řešením bezdomovectví hlavní město? Změní se něco po uplynulých komunálních volbách? A jak může lidem bez domova pomoct veřejnost? I o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.
S analytičkou Romanou Jungwirth Březovskou o mezinárodních snaze chránit klima a konferenci COP31 v Antalyi v režii Turecka a Austrálie. Moderuje Štěpán Sedláček.
Posledních dvanáct let bylo – rok po roce – nejteplejších v historii měření, přičemž poslední čtyři roky zaujímají první čtyři příčky. Globální průměrná teplota u zemského povrchu byla v období od ledna do září 2026 přibližně o 1,47 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z aktualizované zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu, kde se také uvádí, že koncetrace tří klíčových skleníkových plynů v atmosféře - uxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) dosahuje rekordní úrovně.
Vědci dokument představili na světové klimatické konferenci OSN, která dnes začala v turecké Antalyi. O co půjde na dalším výročním summitu? ?ůžou zástupci z více než 190 zemí světa najít shodu na ochraně klimatu navzdory odchodu USA od jednacího stolu a různým posunům a krizím na mezinárodní scéně, které nepřejí další spolupráci? A s čím na summit jedou vyjednavači z EU včetně Česka? Nejen o tom mluví analytička Romana Jungwirth Březovská z AMO, která jednání na COP sleduje, ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.