Universum

„V roce 1990 jsme začínali s pěti procenty populačního ročníku na vysokých školách a dnes je to přes 50%. Za těch 25 let jsme udělali krok k takzvanému univerzálnímu vysokoškolskému vzdělání, ale při rozhovorech s lidmi z vysokých škol jsme zjistili, že stále žijí mentálně v elitním vysokém školství,“ uvádí Aleš Vlk, jeden z autorů knihy Studijní neúspěšnost na vysokých školách.

Britská publicistka Caitlin Moran o knihovnách nich napsala, že jsou: „jediným zastřešeným společenským prostorem, kde je člověk občanem a ne zákazníkem.“ Mají i svou roli v sociálními problémy zmítané Brazílii. Unikátní bakalářskou práci o nich napsala Linda Piková.

Tým Daniela Münicha, Tarase Hrendashe a Stanislava Kozubka vytvořil webovou aplikaci, která zpřístupňuje obtížně dostupná data, dobrá pro posouzení kvalitního vědeckého pracoviště.

Tým Daniela Münicha, Tarase Hrendashe a Stanislava Kozubka vytvořil webovou aplikaci, která zpřístupňuje obtížně dostupná data, dobrá pro posouzení kvalitního vědeckého pracoviště.

Na konci střední školy zajímala Rudolfa Andraschka politika, na bakaláři pak studoval teritoriální studia. „Je to směs ekonomie, historie a politiky. Pak mě ale hraní her přivedlo k myšlence, jak málo toho víme o dějinách. Když máte před sebou mapu celého světa v průběhu třeba dvou tisíc let dějin a podíváte se třeba na blízký východ, které říše tam existovaly a padly, tak zjistíte, že často nevíte ani co se dělo za humny. Proto jsem pak začal studovat historii, teď jsem na doktorandském studiu.“

Na konci střední školy zajímala Rudolfa Andraschka politika, na bakaláři pak studoval teritoriální studia. „Je to směs ekonomie, historie a politiky. Pak mě ale hraní her přivedlo k myšlence, jak málo toho víme o dějinách. Když máte před sebou mapu celého světa v průběhu třeba dvou tisíc let dějin a podíváte se třeba na blízký východ, které říše tam existovaly a padly, tak zjistíte, že často nevíte ani co se dělo za humny. Proto jsem pak začal studovat historii, teď jsem na doktorandském studiu.“

Václav Kříž se věnuje participaci na veřejném dění hned na několika úrovních. Pracuje pro Českou radu dětí a mládeže, spoluzakládal spolek Mladí občané, který se věnuje osvětové činnosti v oblasti možností podílet se na veřejném prostoru, a zkušenosti má i z komunální úrovně. V rodné obci Krásno na Karlovarsku je zastupitelem a organizátorem sousedských akcí.

„U nás člověk dělá dokorát často při práci ve svém volném čase, naopak ve státech všichni dělají doktorát na fulltime. Největší rozdíl je v tom, jestli tomu člověk obětuje dvě, nebo deset hodin denně,“ říká Bruno Baránek, doktorand americké Princeton University. „Ale dostáváme stipendium na úrovni průměrného amerického platu. Podmínky máme super,“ doplňuje.

„Český univerzitní sport má ve světě velice dobrý zvuk“, dosvědčuje předsedkyně České asociace univerzitního sportu Ivana Ertlová, přesto je povědomí o něm malé a „zasloužil by si větší vážnost“. Své první medaile získávají vrcholoví sportovci často právě na akademické půdě v dresech univerzit. Nezapomíná se ale na studenty, kteří nejsou reprezentanty, a přesto chtějí sportovat?

„Ten obor je takový, že co tam chcete dělat, to tam můžete dělat. Máte jenom tři povinné předměty z celkových osmi. Každý se může zaměřit na to, co ho zajímá. Někdo víc na historii vědy, někdo na filosofii vědy. Já jsem se zaměřil na filosofii umělé inteligence,“ vypráví o svém studiu na Utrechtské univerzitě Tomáš Čech.