Universum

Demotivace učitelů a žáků vyplývá podle Barbory Urbanové nejen ze špatného platového ohodnocení, ale i z přístupu k daným oborům a předmětům. Ačkoli zájem žáků o veřejné dění je důležitý, k výuce občanské výchovy se běžně přistupuje jako k nadbytečnému, vedlejšímu předmětu. To dopadá i na vyučující. Stejný princip se ale týká i často nenáviděné matematiky. Se spolužáky z iniciativy Stužák se Barbora snaží některé méně oblíbené předměty učit zábavnější formou.

„Když jsem přišla první den do práce, jako první mi řekli, ať uvařím kafe. Já piju jenom čaj, takže si umíš představit, jak hnusný to kafe, co jsem uvařila, bylo. Když zjistili, jak hnusné kafe vařím, přeřadili mě na vynášení odpadků, takže jsem se nakonec nenaučila ani to. V té době jsem měla pět let praxe v oboru,“ popisuje frustrující zkušenost se studentskou praxí Zuzana Vaněčková, členka představenstva Evropského fóra mládeže.

Mozek při své práci pálí sacharidy, především glukózu. Mohlo by to znít jako dobrá omluvenka pro opakované nájezdy na lednici, velké množství spořádané čokolády a mražené pizzy, základní studentovy výbavy na zkouškové období. Bohužel to tak úplně nefunguje. Jak se správně stravovat, když je mozek pod extrémní zátěží, si ujasníme se specialistkou na výživu Margit Slimákovou.

75 % chronických duševních nemocí se projeví do 24 let. Ve studentském věku se obvykle setkáme s prvními většími stresy, které se tak mohou stát jedním ze spouštěčů. Kamarádky Marie a Tereza to zažily na vlastní kůži. Obě navíc spojovala odbornost zaměřená na lidskou mysl. Marie studovala neurovědy na University of Nottingham a Tereza experimentální psychologii v Oxfordu. Rozhodly se nenechat v tom ostatní plavat samotné a založily projekt Nevypusť duši.

Na většině středních škol dnes začaly ústní maturity. Písemnou část státních maturit už mají studenti za sebou. Jak hodnotí současné nastavení systému maturitních zkoušek letošní maturantky Josefína Balková a Berenika Hálová?

Student nebo studentka, který chce jít studovat do zahraničí a nepochází z dobře zajištěné rodiny, má tři základní možnosti, kam se obrátit pro finanční podporu. První možnost je hledat školu, která sama nabízí stipendium. Druhou variantou může být státní forma podpory. Třetí možností je hledat pomoc u privátních dárců. O etických volbách při rozhodování o tom, kým se při studiu nechat podpořit, jsme hovořili v pořadu Universum se Zuzanou Pavelkovou.

Mysleli jste si, že základní vzdělání je povinné a dosáhne ho u nás každý? Vyvedeme vás z omylu. V některých krajích až desetina dětí základku nedokončí. Zůstane jim tak uzavřená možnost nastoupit nejen na většinu středních škol nebo odborných učilišť ale i do rekvalifikačních kurzů, které zprostředkovává Úřad práce. Jak je to možné? Hostem pořadu Universum byl analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Veronika Niederlová je nadaná mladá vědkyně. Jejím hlavním oborem je imunologie, tím ale záběr její expertízy nekončí. Věnuje se problematice autismu a to jak po vědecké stránce v souvislosti s imunitním systémem člověka a tak i prakticky, v oblasti speciální pedagogiky. I když je teprve na magisterském studiu, už teď pracuje na svém výzkumu v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Hostem pořadu Universum je maturantka Barbora Davidová. Jako jedna z mála českých studentek a studentů byla přijata na Stanford University. Jak vůbec vznikl nápad jít na vysokou školu do zahraničí a co k tomu potřebovala zvážit?

Stejně jako soukromé firmy, budují i vysoké školy a univerzity svou značku, dávají najevo své hodnoty a soutěží s ostatními. Vytvářejí si dlouhodobý vztah k uchazečům o studium, současným studentům či firmám a jiným partnerům. Videa určená zájemcům o studium občas na sociálních sítích spustí lavinu znechucení nebo nadšení. Nejznámějším příkladem je Vlk z VUT – pokud vám připadal sexistický, existují i extrémnější případy, třeba klip nazvaný Lehce dráždivá fakulta.