14. ledna 1934 se narodila česká psycholožka, kritička a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová. Spolu s vydavatelstvím Torst jsme vydali knihu jejích vzpomínek a úvah, kterou editoval Jan Horník. Ten v podcastu Pavla Ryjáčka popisuje, jak kniha vznikala a co obsahuje. Rozhovor doplňují ukázky ze vzpomínek Dany Němcové zachycených v projektu Paměť národa.

Ďáblický hřbitov – jedno z nejdiskutovanějších míst v Praze. Mezi jinými zesnulými sem tajně byli pohřbíváni ti, kteří se nehodili nacistům nebo komunistům. Historik ÚSTR Michal Louč, autor studie o Ďáblickém hřbitově, v podcastu Pavla Ryjáčka popisuje pohnuté příběhy, mezi něž patří i podivný požár, při kterém shořela většina dokladů o tom, kde je kdo pohřben. Druhým hostem je historik a publicista Miloš Doležal, jemuž se podařilo v Ďáblicích nalézt tělo kněze Josefa Toufara.

Pokud si stěží představíte, že jsou žáci, kteří se ve školách vyloženě těší na moderní dějiny, a pokud žijete v pocitu, že pro dějepis 20. století je ve školách málo materiálů a pramenů (občas se na to někteří učitelé vymlouvají), poslechněte si podcast Pavla Ryjáčka s Jaroslavem Najbertem a Petrem Sokolem. Oba patří k pořadatelům velmi úspěšné Letní školy pro učitele dějepisu. Dozvíte se, co znamená „badatelská výuka“, a možná vás leccos překvapí: třeba, že mladá generace už chce řešit spíš globální témata než naši národní minulost. Anebo názor, že dějepis je vlastně osobnostní a sociální výchova.

Doping ve sportu je trvalé téma – ale „státem organizovaný doping“ je historická kapitola. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historik Vít Poláček, na čele bylo východní Německo, kde doping přivedl sportovce k zázračným úspěchům. U nás kvůli dopingu vznikl speciální Ústav národního zdraví pro vrcholový sport. Čeští sportovci o tom nechtějí moc mluvit a ruské archivy, kde bychom se dočetli leccos, zůstávají zavřeny, přesto je o systému „mimořádné péče a podpůrných prostředků“ známo mnohé.

Mezi klíčovými postavami komunistických let působí Antonín Zápotocký trochu dobrácky. Anebo směšně. 

Jenomže takový obraz klame: jak upozorňuje historik Michal Stehlík, byl to velmi schopný člověk – a nezapomínejme, že podepisoval rozsudky smrti. Možná ale bylo víc „Antonínů Zápotockých“ v jedné osobě: sociální demokrat, celkem schopný novinář, překvapivě nadaný rétor… 

Více o tom v podcastu Pavla Ryjáčka.

Za protektorátu byl vyznamenán a za komunistů nebyl perzekvován, a přitom ani jednomu režimu nepoklonkoval. Takové prvky má životní dráha kněze, učitele a znalce umění Josefa Cibulky. Výjimečný příběh člověka, který v poměrně vlivných postaveních prožil dvě diktatury, aniž by si s nimi příliš zadal, v podcastu Pavla Ryjáčka popisují historik Michal Sklenář z ÚSTR a historik umění Vít Vlnas z Katolické teologické fakulty UK.

Oba patří k autorům sborníku „Josef Cibulka. Kněz, pedagog a historik umění ve 20. století“, který vydaly KTF UK, Ústav dějin umění AV ČR a ÚSTR.

Jistým zosobněním československého komunismu je Klement Gottwald. Na rozdíl od Stalina se k němu komunisté nikdy nepřestali hlásit. Byl zajímavý? Nebo byl spíš tuctový, průměrný – a jen okolnosti z něj udělaly člověka, který pak ovlivnil životy obrovského počtu lidí? Jeho postavou se mezi jinými zabývá Marián Lóži, jeden z historiků ÚSTR, kteří vystupují na konferenci mapující století existence komunistické strany. V podcastu Pavla Ryjáčka upozorňuje i na to, co o Gottwaldovi nevíme.

Historičce Pavle Plaché, která se věnuje pozoruhodné tematice – osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. Zároveň se ukazuje, že i když všichni máme nějakou představu o válečném dění, mnohé zjišťujeme teprve po letech. Týká se to například života žen v koncentračních táborech. Pavla Plachá o tom píše v revue Paměť a dějiny a mluví v podcastu Pavla Ryjáčka.

Víte, že v socialistickém Československu byla vysvěcena na kněze žena? Provedl to – samozřejmě tajně – katolický biskup Felix Maria Davídek, jedna z významných postav takzvané skryté církve. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historička Eva Vybíralová, jeho čin nejspíš předběhl církevní dějiny o mnoho let. O skryté, podzemní či tajné církvi se mluví podrobněji – věnuje se jí totiž poslední číslo revue ÚSTR Paměť a dějiny. V předělech připomínáme duchovního a písničkáře Svatopluka Karáska, který zemřel 20. prosince 2020.

Pod názvem Můj rozchod s komunismem vydal ÚSTR knihu Cândidy Ventury, která jako vyslankyně portugalské komunistické strany zblízka prožila Pražské jaro a následnou normalizaci. Očima člověka „z druhého konce Evropy“ popisuje události, které pro ni znamenaly vystřízlivění z komunismu. V podcastu Pavla Ryjáčka mluví překladatelka knihy Eva Schalková a historik Ondřej Vojtěchovský. Rozhovor rámuje Grândola, vila morena – nejslavnější píseň portugalského zpěváka Josého Afonsa, která byla symbolem portugalské karafiátové revoluce v roce 1974.