Říká se, že není malých rolí, jsou jen malí herci. Epizodními rolemi si v začátku své kariéry prošla i Jana Posníková. V jednom projektu četla třeba jen scénické poznámky, v jiném zase odehrála pouze derniéru, ale své místo na divadelním slunci si postupem času vydobyla.

Od mala se mi líbily africké děti, říká Jana Jeklová, která rok života prožila jako dobrovolnice ve slamech v Nairobi. Vzpomíná, že všichni Keňané se bavili jejím jménem. Ve svahilštině totiž Jana znamená včera.

„Chtěl bych, aby společnost žila radostněji, aby se zbavila strachu, který do nás mnohdy pumpují i někteří veřejní představitelé,“ říká Václav Malý.

Podstatnou část dětství strávil Lukáš Daniš se svými dvěma sourozenci v Dětském domově v Horní Čermné. Přestože se o ně vychovatelé skvěle starali, je přesvědčený, že má každé dítě prožít dětství v rodině, kde ho budou milovat.

Cizinci podle Václava Formana svíčkové nerozumějí, co ale milují, je vepřová se zelím a knedlíkem. „Za tou k nám jezdí. Památky už totiž viděli, teď objevují českou kuchyni,“ říká Forman

Ona studuje na vysoké umělecké škole v Londýně, věnuje se navrhování oděvů a potisku. Pracovala pro prestižní světové značky - Acne Studios ve Stockholmu, Marc Jacobs v New Yorku a Kenzo v Paříži. On pochází ze známé šternberské umělecké rodiny, maluje na plátna, vystavoval v Číně, Švýcarsku, Francii nebo Německu.

Kontakt s lidmi na poslední cestě mě nabíjí pozitivní energií, říká Kateřina Tichá, ředitelka mobilního hospicu Nejste sami Olomouc. Co si člověk uvědomuje, když je denně v kontaktu se smrtí a umírajícími? Jsou české rodiny připraveny na doprovázení nejbližších? A jak ve věcech posledních může pomoci mobilní hospic?

Odejít do ticha pro mě znamenalo poznat více sama sebe, říká o své pěší pouti do Assisi Jaroslava Stoklasová z Maltézské pomoci Olomouc. Se Zorou Ježkovou pohovořila i o pěstounských rodinách a putování.

Od malička tancovala ve folklorním souboru. Pak ale kvůli vážné nemoci přišla o nohu. Markéta Stránská se ale nevzdala a tančí znovu.

Hoboj je podle Viléma Veverky jeden z nejobtížnějších hudebních nástrojů. „Je fyzicky extrémně náročný nástroj a zvládnutí po fyzické stránce vyžaduje velmi dobře disponovaného a připraveného člověka.“