Vltava

Co je na tom špatného? – Už zase procházím kolem bytovky, kde se, dnes zrovna v pořádně silném větru, staví celé nové patro, nad ním rozlehlý půdní byt a střecha. Dělníci už asi práci dokončují, protože na jednom z posledních kolmojdoucích neseříznutých trámů, který – oranžový a jako zevnitř rozsvícený – nově a hloupě trčí u komína, uvadá přidrátovaná metla, jaká přece vždycky oznamuje zdárný konec stavby.

Saša Michailidis se ptá publicisty a nezávislého dramaturga Jakuba Felcmana a Terezy Jiravové z programu Festivalu francouzského filmu. Agnès Varda a Claude Chabrol, dvě osobnosti světové kinematografie, které se dočkají pocty na blížícím se Festivalu francouzského filmu. Přehlídka se koná od 19. do 25. listopadu. Čím ještě dnes mohou oslovit snímky dvou rozdílných tvůrců francouzské nové vlny?

V říjnu vydal novou sólovou desku ANDY CERMAK – „Uncovered“. Jde převážně o klavírní minimalismus podpořený violoncellem doplněný syntezátory. Hudba plyne v melancholické, a zároveň i nadějeplné náladě. Jednou ze skladeb je i Lavender Field. Ta tak trochu souvisí se Strawberry fields od Beatles, kteří jsou pro něj jedni z velkých vzorů.

„Pojď, namasíruju ti záda,“ říkám mámě, když sedíme u stolu, popíjíme čaj a nikdo jiný kromě nás dvou v domě není. Máma si lehne na gauč a spokojeně vzdychne. Popáté se mě zeptá, jak se mám a co vlastně dělám. Popáté jí všechno zopakuju. A u toho jí hladím záda, anebo spíš žebra potažená kůží.

Saša Michailidis se ptá historika umění Karla Srpa a vnučky Mikuláše Medka, editorky a kurátorky Adély Procházkové. 3. listopadu jsme si připomněli 100 let od narození Mikuláše Medka, jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého moderního malířství poválečného období. Právě on se konečně dočká objemné monografie a také kompletního soupisu díla. Usiluje o to jeho rodina. Jak náročné bylo toto vše dát dohromady?

Komedii a humor považuje za klíč k tomu, aby antika promlouvala k dnešnímu publiku živým jazykem. Nejnověji připravil nový veršovaný překlad dva a půl tisíce let staré Aristofanovy protiválečné komedie Lysistrata, kterou v režii Miroslava Bambuška uvádí pražská nezávislá divadelní scéna Studio Hrdinů.

Celá věc kolem udílení státních cen a cen ministerstva kultury za umělecké výkony v roce 2026 přesáhla jakoukoli mez ostudnosti. Než se dostanu k letošnímu laureátovi ceny za literaturu, musím připomenout, jak jsem v minulých letech byla často mile překvapena rozhodnutím jednotlivých odborných komisí.

Saša Michailidis se ptá kurátora Ondřeje Horáka – Fuczika a Lenky Ouředníčkové z nestátní neziskové organizace Rubikon. Výstava s názvem Až spadnou zdi v pražském Atriu Žižkov ukazuje, co se stane, když se do míst, jako jsou věznice, uprchlické tábory nebo sociálně vyloučené lokality dostane umění. Vystavující umělci představují společné projekty, ve kterých se z izolovaného stává spoluautor. Jak zapojovat lidi v izolaci do uměleckého procesu? A co tím získají obě strany?

Je hudební publicistkou, dlouholetou moderátorkou Radia 1 a taky spisovatelkou. Její nejnovější kniha je o zmrzlině a má podtitul Život pod nulou. Sleduje v ní, jak se z výsady panovníků stala pochoutkou dostupnou téměř každému, jak její osudy ovlivňovaly války, migrace i technologický pokrok a proč ji milují lidé po celém světě.

V listopadu 2016, tedy přesně před deseti lety, vyhlásili editoři Oxfordského slovníku slovem roku „post-truth“. To jest výraz, který do češtiny překládáme jako post-faktičnost nebo post-pravda. Tím spustili dlouhotrvající polemiku o tom, jak se ve veřejné diskusi proměňuje náš vztah k faktům a jak na tyto změny reagovat. Zkusme tuto debatu shrnout a zvážit, do jaké míry se nás stále ještě týká.