Areál chrámu svatého Bartoloměje ve středočeském Kolíně prošel v posledních letech náročnou rekonstrukcí. V rámci znovuotevření areálu byla nově zpřístupněna i pozdně gotická zvonice, která slouží i jako vyhlídková věž. Byla postavená v roce 1504 a dosahuje výšky 55 metrů. Nabízí úchvatný pohled na historické centrum Kolína i na samotný chrám. Cestou na ochoz si navíc můžete prohlédnout sklepní lapidárium i ojedinělou expozici části chrámového pokladu.

Hledat stopy Járy Cimrmana není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Protože se Cimrman nepochybně narodil ve Vídni někdy v letech 1869 až 1874, lze za výchozí bod zvolit sídlo tehdejší rakousko-uherské monarchie Hofburg v hlavním městě mocnářství. Vydáme-li se odtud směrem na sever, na jižní Moravu, pak se po přibližně 155 kilometrech a 512 metrech standardní chůze běžného Čecha trvající průměrných 44 hodin a 21 minut ocitneme v Lomnici u Tišnova.

Všichni určitě znáte čedičový útvar Panská skála v Kamenickém Šenově na severu Čech. Minimálně z pohádky Pyšná princezna. U těchto skalních varhan se točila scéna, ve které princezna Krasomila prchá s králem Miroslavem před vojáky. Jiné čedičové varhany, mnohem mohutnější, ale paradoxně velmi málo známé, najdete na Zlatém vrchu nad vesničkou Líska na Děčínsku. Člověk si před nimi připadá jako opravdový trpaslík, protože čedičové sloupy jsou místy vysoké až 30 metrů.

Do sedla jménem Skřítek v Jeseníkách míří v této době spousta běžkařů. Kdo se k němu vydá přes Sobotín na Šumpersku, narazí cestou na neobvyklou stavbu. Podnikatelský rod Kleinů si tam totiž na stráni pod zalesněným kopcem vybudoval honosnou hrobku ve stylu italské renesance. Kleinové svého času patřili mezi nejvýznamnější průmyslníky Habsburské monarchie. Stavěli silnice a železnice. Jejich dílem je například Palackého most v Praze.

Na kopci v osadě Loučná Hora u Smidar v Královéhradeckém kraji čeká na návštěvníky překvapení. Kostel sv. Jiří, který by klidně mohl být ozdobou muzeí lidové architektury v přírodě. Ještě počátkem minulého století nevzbuzoval žádnou zvláštní pozornost. Když z něj ale opadala omítka, bylo zřejmé, že jde o naprosto výjimečnou roubenou církevní stavbu.

Žabí kůň, Hlavní masiv, Rozlámaná a Horní stěnky. To jsou čtyři skalní útvary Kružberských skal. Rozkládají se v údolí řeky Moravice, přibližně 400 metrů pod hrází přehrady Kružberk na Opavsku. Kdysi sloužily horolezeckým oddílům jako cvičné skály, ovšem ani dnes na ně nedají dopustit zkušení sportovní lezci.

Liberecký kraj a zvláště pak Jizerské hory se pyšní řadou kamenných rozhleden postavených většinou koncem 19., nebo počátkem 20. století. Hned čtyři kamenné krásky vyprojektoval architekt a stavitel Robert Hemmrich, který se narodil před 150 lety v Jablonci nad Nisou. Nejstarší Hemmrichovou kamennou rozhlednou je Černá Studnice z roku 1905, následoval Tanvaldský Špičák otevřený v roce 1909, pak Bramberk dostavěný roku 1911. Nejmladší je Rozhledna Nad Prosečí z roku 1932.

Obora svatý Linhart je součástí oblíbeného stejnojmenného rekreačního areálu na okraji Karlových Varů, v městské části Doubí. Ve skutečnosti jde o celkem tři obory, které byly vybudovány v roce 2013. Vede jimi turistická stezka, která se místy zvedá díky dřevěným vyvýšeným lávkám až šest metrů nad zem.

Na litomyšlském Smetanově náměstí, na fasádě domu čp. 27, se nachází pamětní deska a busta Boženy Němcové. Právě tam kdysi stával dům, do kterého se s manželem Josefem Němcem nastěhovala v září 1839, když opustili Josefov. Další desku, která připomíná pobyt slavné spisovatelky, byste našli na zdi hotelu Zlatá Hvězda. Němcová zde pobývala na sklonku svého života, kdy už byla nemocná a na pokraji svých sil.

Mladcovská skála patří mezi nejhezčí skalní útvary Mladcovských vrchů u Zlína. Skála se nachází uprostřed lesa, je vysoká zhruba šest metrů a na její vrchol vedou schody vysekané rovnou do kamene.