Pokud byste chtěli vidět typické dílo české kubistické architektury, nemusíte postávat jen před Gočárovým domem U Černé Matky Boží v Praze v Celetné ulici. Můžete se zajet podívat třeba do Pelhřimova na Vysočině. Tam totiž najdete dva domy, za jejichž návrhy stojí Pavel Janák. Muž, který byl mimo jiné architektem Pražského hradu.

V osadě Hojná Voda v Novohradských horách na jihu Čech mají už několik let tři tuny vážící Zvon setkávání. Ve zvonici postavené z mrákotínské žuly visí, kousek od obecní kašny a sochy svatého Jana Nepomuckého, od léta roku 2012. Pravidelně se na něj zvoní každou neděli, ale díky zavěšené gumové paličce může zvon slabě rozeznít každý, kdo jde kolem.

V pražských Dejvicích, nad levým břehem Vltavy, není možné přehlédnout nápadný skalní výběžek, na kterém se nachází malá zřícenina. Jmenuje se Baba, je to přírodní památka a je jedním z druhově nejbohatších stanovišť hmyzu v Praze. Nedaleko zříceniny byla ve 30. letech 20. století vystavěna stejnojmenná osada. Prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie. Dnes je z ní městská památková zóna, která od roku 2020 nese značku Evropské dědictví.

V naší zemi kromě Hranic na Přerovsku nenajdete město, které se může pochlubit hned třemi historickými železničními viadukty. Technická památka se nachází na okraji města, u frekventované trati směřující na Ostravu a do Polska. Stavěli je postupně. První vznikl v polovině 19. století, poslední dokončili mezi světovými válkami.

Na Šibeničním vrchu nedaleko Horšovského Týna na Domažlicku v Plzeňském kraji stojí nová rozhledna, postavená v letech 2009 až 2010. Je vysoká 21,5 metru a výhled je z ní opravdu krásný. Mimo jiné i na bývalé popraviště, které se nacházelo na místě, kde dnes stojí přečerpávací stanice vodovodu.

Středočeský hrad Křivoklát začal před rokem 1110 budovat král Vladislav I., ale skutečný význam získal až za Přemysla Otakara II., který z Křivoklátu udělal reprezentativní sídlo českých panovníků. Pro svá důležitá státnická setkání vybudoval na hradě Královský sál, který je po Vladislavském sále v Praze druhým největším gotickým sálem pravidelného tvaru u nás.

Kaple Anděla Strážce je oficiální název místa. V jihočeské Sušici a okolí mu však nikdo neřekne jinak než Andělíček. Kaple se nachází ve výšce 550 metrů nad mořem a vedou k ní dvě přístupové cesty. Buď je možné vydat se po schodišti o 148 schodech, anebo lesní cestou, kudy vede zelená turistická značka. Podél této trasy byla v roce 2010 vytvořena křížová cesta.

Obec Kadov na Strakonicku na jihu Čech je proslulá svým viklanem. Třicetitunový balvan, který lze rozkmitat jednou rukou, si dala dokonce do svého znaku. Lesy v okolí jsou ale přitom doslova posety i dalšími zajímavými skalními útvary. A kolem některých z nich vede navíc naučná stezka, jednoduše nazvaná Okolím kadovského viklanu.

Rod Lichtenštejnů nechal v lednicko-valtickém areálu na jižní Moravě vybudovat řadu uměleckých staveb, které jsou dnes vítaným cílem mnoha výletníků. Některé slouží nejen jako připomínka rodu, jeho ctností a smyslu pro krásu, ale zároveň i jako vyhlídky. To je případ i kolonády Reistna, která stojí na nejvyšším bodě areálu a nabízí tak rozhled po tehdejším Markrabství moravském, Dolním Rakousku a Uhrách.

Je to zvláštní chodit po kopci, po kterém se před desítkami tisíc let proháněli lovci sobů a na kterém si před nějakými sedmi tisíci let své příbytky stavěli první zemědělci. A nejen chodit, ale třeba se i rozhlížet z vyhlídkové věže velmi podobné strážním věžím, které si budovali staří Keltové nebo Slované.