Jihočeský městys Besednice se v historii našich zemí zviditelnil několikrát a zajímavé je, že nejčastěji v souvislosti s kameny. Ať už jsou to vltavíny, tedy vzácné minerály, nebo třeba část Samsonovy kašny na českobudějovickém náměstí, která je vytesaná z besednických kamenů. U Besednice se totiž těžila vyhlášená tvrdá besednická žula.

V jihomoravské vesničce jménem Senetářov nedaleko Blanska stojí kostel, jehož vznik bychom mohli označit za malý zázrak. Vyrostl totiž v časech, kdy u nás svatostánky nevznikaly – za hluboké totality. Kostel svatého Josefa je přitom pozoruhodný nejen díky době svého vzniku, ale také ryze moderní architekturou.

Na výlet do Českého ráje na severu Čech se nevydáváme poprvé a rozhodně ani naposledy. Velké množství přírodních i historických památek nabízí řadu možností, kam vyrazit. Dnes se budeme věnovat památkám přírodním a zamíříme do okolí zříceniny hradu Trosky, kde se v kaňonovitých údolích nachází soustava osmi rybníků a řady mokřadů, které lemují pískovcové skály.

Na pomezí Pardubického a Královehradeckého kraje stojí v lese nad Klechtáveckým rybníkem tak zvaný Rohoznický letohrádek. Je to vlastně takový malý zámeček postavený v novogotickém stylu na konci 19. století. Tehdy sloužil jako letní sídlo pro panstvo z Dobřenic a v době honů zde končily štvanice pořádané v okolních lesích. Dnes už je z něj bohužel ruina, která pomalu zarůstá.

Říká se jim Slunovratové, Obětní, Sluneční anebo také Pohanské kameny či Pohanští obři. Jsou dva. Jeden je vysoký takřka dva metry, druhý o něco nižší a oba stojí na vrcholu skály kousek od vrchů Homole a Skalnatý hřbet. To vše najdete ve výšce kolem jednoho tisíce metrů nad mořem nad šumavskou obcí Strážný. Jde o pořádný výšlap, zejména když nemůžete použít auto, protože celá tato lokalita se nachází v Národním parku Šumava.

Když se praotec Čech zastavil na hoře Řípu a vybral si místo pro život, možná jeho pohled mířil na plochu, kde dnes stojí vesnička Ctiněves. Malou obec najdete na úpatí Řípu, ze které vede jedna z turistických cest na vrchol bájné hory. Když se po ní vydáte, narazíte na zbrusu novou kapličku.

Dřevěná lávka pod Boušínem spojuje dva katastry – Červený Kostelec a Slatinu nad Úpou. Od poloviny 19. století ji využívají lidé z okolních vesnic. Chodívali přes ni lidé do boušínského kostela i děti do školy, ale také turisté obdivující kouzelný kraj Boženy Němcové.

Obyvatelé Morávky uslyšeli 6. května roku 2000 hluk, jako když prolétá nadzvukové letadlo. Nevěnovali tomu příliš pozornosti. Na rozdíl od astronomů, kteří už netrpělivě čekali na dopad meteoritu na zemský povrch. Znali jeho původ, dráhu letu a dopředu měli spočítané, kam zhruba dopadne.

Synagoga na Klatovské třídě v Plzni je památkou, která neodmyslitelně patří ke skvostům krajské metropole. Přitom stačilo málo a tahle krásná židovská památka nemusela vůbec stát. A tím se vysvětluje i to, proč je druhou největší synagogou v Evropě. Na růžích neměla plzeňská synagoga ustláno ani během socialismu.

V Bochově na Karlovarsku mají na náměstí pozoruhodnou žulovou studnu. Její původ ukrývají historické kroniky ručně psané v němčině. O to zajímavější je podívat se ke kamennému zakrytí studny, které tak trochu připomíná malý středověký hrad. A jak se ukázalo při našem natáčení, v Bochově je stále co objevovat.