Nedaleko známých Kladských rašelinišť v západních Čechách se nachází ne zas tak známá, ale velice zajímavá přírodní památka Kyselé jezero a Černý rybník. Jde o pozůstatky zásobárny vody pro napájení kanálu z 16. století, který sloužil horníkům k dopravě vody a také k plavení dřeva. A proč Černý rybník a Kyselé jezero?

Poutnímu místu Lomec na pomezí Strakonicka a Prachaticka v jižních Čechách, neřeknou místní lidé jinak než Lomeček. Tato zdrobnělina snad nejlépe vystihuje ducha celého místa. I přes barokní okázalost a impozantnost, si svatyně na nevelkém kopci uprostřed lesa uchovává atmosféru klidu a určité intimity.

Když sledujete nějaký historický film, všimnete si ve scénách, kdy panstvo hoduje, krásných skleněných pohárů na víno? Dost možná je vyrobili ve Vrbně pod Pradědem. V tomto městečku v Jeseníkách, které je proslulé sklářskou tradicí, totiž pracuje několik zručných mistrů specializujících se na výrobu replik historického skla.

Kdo se vydá na pěší túru k vrcholu Králického Sněžníku ve Východních Čechách, snad si ani nemůže nevšimnout výjimečné sochy. Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než třinácti set metrové výšce, tak trochu exoticky. A nese stopy drsného podnebí. Jak by také ne, vždyť do kraje pod sebou shlíží už přes osmdesát let.

Sochy Tomáše Garrigue Masaryka, menší či větší, vyrostly za první republiky téměř na každém městě a vesnici. Vztyčovaly se hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Malá obec Loučka u Litovle na Olomoucku se však pyšní tím, že má Masarykovu sochu na své návsi už od roku 1919. Místní tvrdí, že je nejstarší vůbec. Odborníci přiznávají, že je to nejisté, ale rozhodně jde o jednu z nejstarších v republice.

Koho zajímá hodně vzdálená historie, měl by se určitě vypravit k Butovu u řeky Mže v západních Čechách. Tam je totiž k vidění jediná odkrytá, volně přístupná pravěká mohyla. Takzvaná Butovská mohyla pochází ze střední doby bronzové, tedy z období 16. až 14. století před naším letopočtem.

303 metry dlouhý pěší a cyklistický tunel pod pražským vrchem Vítkovem byl otevřen v roce 1951. Spojuje Žižkov s Karlínem. Původně měl být doplněn větví pro auta, ale tato stavba se nakonec nezrealizovala. A železniční tunel vedoucí na hlavní nádraží prý od toho pěšího dělí jen šest metrů horniny.

Nad Vizovicemi, zhruba 20 kilometrů od Zlína, stojí v kopcích a lesích ukrytá tajemná polorozpadlá stavba. Ačkoli se jedná o bývalé hospodářské stavení či lépe řečeno hospodářský dvůr z počátku 18. století, místní mu neřeknou jinak než Janův hrad.

Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří na severu Čech. Lesy jsou tam převážně smrkové, místy se vyskytují i původní bučiny, a protékají jimi potůčky a potoky, které míří do Severního a Baltského moře. Jedním z nich je Hamerský potok, v jehož těsné blízkosti se nachází takzvaný Sirný pramen. Ovšem se sírou nemá nic společného.

Když projíždíte jihočeským Kuklovem, už z dálky vidíte siluetu pěti vysokých prázdných gotických oken a kamenných zdí. Jedná se o nikdy nedokončený svatostánek, který svými obrysy připomíná trosky kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. A také hrál důležitou roli v historickém příběhu Františka Vláčila.