Osm planet, osm trpasličích planet, šestnáct měsíců. A velké žluté slunce. To je planetární stezka údolím Vltavy, která představuje model naší sluneční soustavy v poměru jedna ku miliardě. Stezka začíná nedaleko zastávky autobusu Zámky v pražských Bohnicích a vede až do středočeských Máslovic.

Karlovské jezero leží zhruba čtyři kilometry od historického centra Velkých Karlovic v okrese Vsetín. Patří do kategorie takzvaných závalových jezer, která vzniknou tak, že se do vodního toku buď sesune půda, nebo ho zatarasí kameny. A možná právě proto se kolem Karlovského jezera točí mnoho pověstí a legend.

Na věži kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Gotharda v Budišově na Vysočině se podle větru otáčí unikátní korouhev. Je vysoká čtyři a čtvrt metru, na šířku má dva a půl metru a váží 400 kilogramů. Místní ji dlouho znali jen jako něco velkého a prorezlého. Před několika lety ale prošla opravou, a dnes září zlatem a vidět je z širokého dalekého okolí.

Jihočeský městys Besednice se v historii našich zemí zviditelnil několikrát a zajímavé je, že nejčastěji v souvislosti s kameny. Ať už jsou to vltavíny, tedy vzácné minerály, nebo třeba část Samsonovy kašny na českobudějovickém náměstí, která je vytesaná z besednických kamenů. U Besednice se totiž těžila vyhlášená tvrdá besednická žula.

V jihomoravské vesničce jménem Senetářov nedaleko Blanska stojí kostel, jehož vznik bychom mohli označit za malý zázrak. Vyrostl totiž v časech, kdy u nás svatostánky nevznikaly – za hluboké totality. Kostel svatého Josefa je přitom pozoruhodný nejen díky době svého vzniku, ale také ryze moderní architekturou.

Na výlet do Českého ráje na severu Čech se nevydáváme poprvé a rozhodně ani naposledy. Velké množství přírodních i historických památek nabízí řadu možností, kam vyrazit. Dnes se budeme věnovat památkám přírodním a zamíříme do okolí zříceniny hradu Trosky, kde se v kaňonovitých údolích nachází soustava osmi rybníků a řady mokřadů, které lemují pískovcové skály.

Na pomezí Pardubického a Královehradeckého kraje stojí v lese nad Klechtáveckým rybníkem tak zvaný Rohoznický letohrádek. Je to vlastně takový malý zámeček postavený v novogotickém stylu na konci 19. století. Tehdy sloužil jako letní sídlo pro panstvo z Dobřenic a v době honů zde končily štvanice pořádané v okolních lesích. Dnes už je z něj bohužel ruina, která pomalu zarůstá.

Říká se jim Slunovratové, Obětní, Sluneční anebo také Pohanské kameny či Pohanští obři. Jsou dva. Jeden je vysoký takřka dva metry, druhý o něco nižší a oba stojí na vrcholu skály kousek od vrchů Homole a Skalnatý hřbet. To vše najdete ve výšce kolem jednoho tisíce metrů nad mořem nad šumavskou obcí Strážný. Jde o pořádný výšlap, zejména když nemůžete použít auto, protože celá tato lokalita se nachází v Národním parku Šumava.

Když se praotec Čech zastavil na hoře Řípu a vybral si místo pro život, možná jeho pohled mířil na plochu, kde dnes stojí vesnička Ctiněves. Malou obec najdete na úpatí Řípu, ze které vede jedna z turistických cest na vrchol bájné hory. Když se po ní vydáte, narazíte na zbrusu novou kapličku.

Dřevěná lávka pod Boušínem spojuje dva katastry – Červený Kostelec a Slatinu nad Úpou. Od poloviny 19. století ji využívají lidé z okolních vesnic. Chodívali přes ni lidé do boušínského kostela i děti do školy, ale také turisté obdivující kouzelný kraj Boženy Němcové.