Velkolepou moderní stavbu postavil na sklonku 20. let minulého století slavný brněnský architekt Ernst Wiesner pro rodinu židovského textilního továrníka Alfreda Stiassni. Ten v ní ovšem se svou ženou a dcerou žil pouhých devět let. Pak musela na začátku roku 1938 celá rodina s ohledem na svůj původ odejít do exilu.

Nejdelší lanovka ve střední Evropě nepřepravuje turisty. Ve vozících z Černého Dolu do Kunčic nad Labem putuje „nekonečnou smyčkou“ vápenec, který se těží v černodolském lomu. Unikátní nákladní lanovku provozují Krkonošské vápenky Kunčice, kde se hornina zpracovává na mletý vápenec nebo maltové směsi. Dráha měří přes 8 300 metrů.

Někteří sběratelé to mají těžké. Filatelista si své poklady ukládá do alb, numismatik do krabic. Co má ale dělat sběratel prostředků městské hromadné dopravy? Luděk Bohuňovský z Jihlavy na Vysočině to s přáteli ze sběratelského spolku vyřešil po svém. Starou tramvaj umístil na střechu své garáže.

Nedaleko známých Kladských rašelinišť v západních Čechách se nachází ne zas tak známá, ale velice zajímavá přírodní památka Kyselé jezero a Černý rybník. Jde o pozůstatky zásobárny vody pro napájení kanálu z 16. století, který sloužil horníkům k dopravě vody a také k plavení dřeva. A proč Černý rybník a Kyselé jezero?

Poutnímu místu Lomec na pomezí Strakonicka a Prachaticka v jižních Čechách, neřeknou místní lidé jinak než Lomeček. Tato zdrobnělina snad nejlépe vystihuje ducha celého místa. I přes barokní okázalost a impozantnost, si svatyně na nevelkém kopci uprostřed lesa uchovává atmosféru klidu a určité intimity.

Když sledujete nějaký historický film, všimnete si ve scénách, kdy panstvo hoduje, krásných skleněných pohárů na víno? Dost možná je vyrobili ve Vrbně pod Pradědem. V tomto městečku v Jeseníkách, které je proslulé sklářskou tradicí, totiž pracuje několik zručných mistrů specializujících se na výrobu replik historického skla.

Kdo se vydá na pěší túru k vrcholu Králického Sněžníku ve Východních Čechách, snad si ani nemůže nevšimnout výjimečné sochy. Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než třinácti set metrové výšce, tak trochu exoticky. A nese stopy drsného podnebí. Jak by také ne, vždyť do kraje pod sebou shlíží už přes osmdesát let.

Sochy Tomáše Garrigue Masaryka, menší či větší, vyrostly za první republiky téměř na každém městě a vesnici. Vztyčovaly se hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Malá obec Loučka u Litovle na Olomoucku se však pyšní tím, že má Masarykovu sochu na své návsi už od roku 1919. Místní tvrdí, že je nejstarší vůbec. Odborníci přiznávají, že je to nejisté, ale rozhodně jde o jednu z nejstarších v republice.

Koho zajímá hodně vzdálená historie, měl by se určitě vypravit k Butovu u řeky Mže v západních Čechách. Tam je totiž k vidění jediná odkrytá, volně přístupná pravěká mohyla. Takzvaná Butovská mohyla pochází ze střední doby bronzové, tedy z období 16. až 14. století před naším letopočtem.

303 metry dlouhý pěší a cyklistický tunel pod pražským vrchem Vítkovem byl otevřen v roce 1951. Spojuje Žižkov s Karlínem. Původně měl být doplněn větví pro auta, ale tato stavba se nakonec nezrealizovala. A železniční tunel vedoucí na hlavní nádraží prý od toho pěšího dělí jen šest metrů horniny.