Nad Vizovicemi, zhruba 20 kilometrů od Zlína, stojí v kopcích a lesích ukrytá tajemná polorozpadlá stavba. Ačkoli se jedná o bývalé hospodářské stavení či lépe řečeno hospodářský dvůr z počátku 18. století, místní mu neřeknou jinak než Janův hrad.

Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří na severu Čech. Lesy jsou tam převážně smrkové, místy se vyskytují i původní bučiny, a protékají jimi potůčky a potoky, které míří do Severního a Baltského moře. Jedním z nich je Hamerský potok, v jehož těsné blízkosti se nachází takzvaný Sirný pramen. Ovšem se sírou nemá nic společného.

Když projíždíte jihočeským Kuklovem, už z dálky vidíte siluetu pěti vysokých prázdných gotických oken a kamenných zdí. Jedná se o nikdy nedokončený svatostánek, který svými obrysy připomíná trosky kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. A také hrál důležitou roli v historickém příběhu Františka Vláčila.

Uvidíš-li mě, zaplač. V německém originále Wenn du mich siehst, dann weine. Takový je jeden z mnoha nápisů na tak zvaném Hladovém kameni na levém břehu Labe nedaleko Tyršova mostu v Děčíně. Patří ke skutečně starobylým památkám tohoto typu ve střední Evropě, nejstarší nápis je datovaný rokem 1616. A díky tomu, že dno Labe více zakleslo, je skalisko vidět až 126 dnů v roce.

Haldy k Ostravě neodmyslitelně patří. Spolu s důlními věžemi a kouřícími komíny tvoří tyto uměle navršené kopce typické panorama města. Jednu ze zajímavých hald s velkým turistickým potenciálem byste našli v Hrabůvce. Původně se jí říkalo Stará halda, dnes Halda Hrabůvka.

Malé vesnička jménem Bystřec v Pardubickém kraji leží nedaleko Jablonného nad Orlicí. Asi před dvanácti lety v ní vznikla jedna z mála českých cembalových dílen. Rozeznívají v ní vzácné historické nástroje a staví i zbrusu nová cembala.

Hlavní atrakcí většiny jihomoravských měst a vesnic jsou vedle starobylých historických památek zejména vinné sklepy nebo připomínky někdejší napoleonské historie. Ovšem v Bedřichovicích nedaleko Brna to neplatí. Místní centrum totiž připomíná Londýn.

Starobylý ráz jako vystřižený z konce 19. století a dřevěné stavby na rozsáhlých horských loukách, takový je malebný Rejvíz, nejvýše položená osada jesenického Slezska. Jednu z největších atrakcí má ale místní restaurace. Ukrývá se v ní totiž kolekci starobylých židlí, na kterých jsou karikatury štamgastů.

Kdo občas jezdí po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou, určitě se na jejím 73. kilometru rád podívá z mostu na velkou vodní nádrž Želivku ukrytou v lesích. Most se jmenuje Vojslavický. A z dálnice určitě neuvidíte, že je dvoupatrový. Mezi stavbou dolního a horního patra je navíc třicetiletá pauza.

Moc lidí to neví, ale pod slovem „peň“ se ukrývá geologický útvar, který od středověku lákal horníky díky bohatému obsahu všech možných rud. A například nedaleko Horního Slavkova na Sokolovsku je takových pňů hned několik. Patří mezi ně třeba i atraktivní Huberův peň.