V původně loveckém revíru nedaleko Kuksu v Královéhradeckém kraji založil hrabě František Antonín Špork v roce 1725 unikátní sochařskou rezervaci - tak zvaný Braunův Betlém. Bez nadsázky představuje špičku evropského barokního sochařství pod širým nebem. Zároveň je to místo s biblickými příběhy, tajemné i poustevnické.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě na Uherskohradišťsku patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Přezdívá se jí také Klenot moravského baroka. Zajímavé je, že i když kostel nese jméno slovanských věrozvěstů a je místem cyrilometodějských oslav, svatý Cyril a Metoděj na Velehradě ve skutečnosti nikdy nebyli, protože v době kdy přišli na Moravu, kostel ještě nestál.

Nový Bor na Českolipsku na severu Čech je poměrně mladé město, existuje teprve od poloviny 18. století. Jeho sklářská tradice je ale mnohem starší, ta sahá až do století 15. A právě toto řemeslo město proslavilo především. Hodně historických budov je tam se sklářstvím spjato. A platí to dokonce i pro budovy novodobé. Mezi nejnovější stavby patří Skleněný dům. Ten se spolu s Černým domem a dvěma původními roubenkami z konce 18. století nachází na rohu Palackého náměstí.

Hrad Loket je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Karlovarském kraji. Jako jeden z mála hradů je návštěvníkům otevřený po celý rok. Ti zde mohou navštívit hned několik zajímavých expozic. K té nejatraktivnější patří beze sporu expozice útrpného práva.

Do středočeské Staré Boleslavi se po mnoha desetiletích vrátilo Palladium země české. Jedná se o malý pozlacený reliéf Panny Marie s dítětem, který je legendou spjatý se svatým Václavem a svým duchovním významem je srovnáván s korunovačními klenoty. Díky rozsáhlé rekonstrukci Baziliky Nanebevzetí Panny Marie bylo možné Palladium země české bezpečně umístit zpět do nově vzniklé klenotnice.

Ve Šluknovském výběžku, v Dolní Chřibské na Děčínsku, stojí jedinečná technická památka, tak zvaný akvadukt. Jeho historie sahá až do roku 1886. I když už od třicátých let minulého století neslouží svému původnímu účelu, je pozoruhodně zachovalý. Možná i proto, že je dobře ukrytý v lese.

Silák a zápasník Gustav Frištenský patří mezi nejpozoruhodnější sportovní osobnosti první poloviny 20. století. Jeho slávu, ale i životní osudy představuje expozice umístěná v podkroví muzea v Litovli v Olomouckém kraji. Stará se o ni vedoucí muzea Zdenka Frištenská, která je zároveň zápasníkovou praneteří.

Severní obranná hradba Pražského hradu je zesílena třemi věžemi. Prašnou, uprostřed Bílou a na východním konci Daliborkou. Vybudoval je architekt Benedikt Ried koncem 15. století jako obranné bašty. Sloužily ale zároveň jako vězení. A právě vězeňská minulost je velmi poutavá, posuďte sami.

Když nebudeme počítat Pražský hrad, najdeme rozlohou největší české hrady na jihu Čech. Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Třeboň. Ty všechny jsou jen o něco málo menší, než bývalé sídlo českých králů. A do Třeboně se na prohlídku můžete vydat v podstatě kdykoliv. A to nejenom do exteriérů. Zámeckými komnatami se totiž provádí po celý rok.

Židovský hřbitov se nachází asi dva kilometry od centra Litomyšle. Leží v místní části Lány, v malém úžlabí mezi poli. Dostanete se k němu po polní cestě, která vede z ulice Na Lánech. Z druhé strany ke hřbitovu směřuje odbočka z místní komunikace směrem od obce Kornice. Hřbitov má tvar lichoběžníku a rozkládá se na ploše necelých patnácti set metrů čtverečních. Na začátku ledna 2020 se stal kulturní památkou.