Zelená, oranžová, Petr Fiala, zpěvák Voxel a propalestinští demonstranti. Tak to v úterý vypadalo před u pražského Masarykova nádraží, kde koalice Spolu odstartovala předvolební jízdu. Její součástí budou diskuze s občany v českých městech. S premiérem je bude navštěvovat i stand-up komička Iva Pazderková. O dva dny později a několik set metrů dál - u pražského paláce Žofín - spustili kampaň i Motoristé. Před vstup si postavili dvě bugatti a pak na pódiu postupně přečetli, s čím se v následujících měsících budou snažit oslovit voliče během tour plné Filipa Turka a automobilových radovánek. O tom v podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

Strany a hnutí v Česku zahajují kampaň před podzimními volbami do poslanecké Sněmovny. Předvolební tour v týdnu zahájila i koalice Spolu, a to u pražského Masarykova nádraží. Za prioritu ODS, TOP 09 a KDU-ČSL označili především to, že nelze připustit, aby lidé ztratili důvěru, že jim stát zajistí bezpečnost. Klíčovým tématem je také prozápadní orientace Česka a diskuze s voliči, kteří se od Spolu od posledních voleb odklonili. Například u propalestinských demonstrantů, kteří na setkání dorazili, však vládní politici k diskuzi nepřistoupili. Vyzvali je, aby dorazili do některého z krajských měst. V těch bude moderátorkou mezi občany a Spolu herečka Iva Pazderková. Může koalici pomoct s preferencemi? Jak si Spolu momentálně stojí v předvolebních průzkumech? A jak jsou na tom s kampaněmi další strany a hnutí? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá František Trojan.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise v kauze známé jako Pfizergate. V té novinářka z deníku The New York Times žádala o přístup ke komunikaci mezi šéfkou EK Ursulou von der Leyen a ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19. To Evropská komise v minulosti odmítla s tím, že dokumenty nemá k dispozici. Soudní dvůr dnes toto rozhodnutí napadl a odvolal se mimo jiné na co nejúplnější uplatnění práva veřejnosti na přístup k dokumentům, které mají unijní instituce k dispozici. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, Ursulu von der Leyen nyní čeká vysvětlování a očišťování pověsti, obecně je ale rozhodnutí unijního soudu dobrým krokem: „Mohlo by se změnit to, kdo by mohl mít přístup například k textovým zprávám politiků a mohlo by to přinést větší transparentnost v tom, jaké se uzavírají dohody. To je dobrá vyhlídka pro nás pro všechny."

Měla to být největší tuzemská zakázka v historii. Náklady na ni měly být něco málo přes 400 miliard korun a kabinet premiéra Petra Fialy z ODS na ni spoléhal jako na jeden ze svých úspěchů. Řeč je o výstavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany, která se teď ale komplikuje. Poté, co Krajský soud v Brně odložil finální podpis smlouvy mezi ČR a korejskou společností KHNP, která tendr na Dukovany vyhrála, se do věci vložila i Evropská komise, která Česku zaslala dopis. „Shodou okolností má v EK tyto věci na starosti Francouz. Ten byl blízkým spojencem Macrona, přičemž Francie má na tendru zájem. Takže někteří lidé říkají, že to může být i z těchto politických důvodů. Francouzský eurokomisař chce nicméně víc informací ohledně možných subvencí," vysvětluje ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Jaké výtky má jak Evropská komise, tak i francouzská společnost EDF, jež v tendru neuspěla? Jak to dál bude s dostavbou Dukovan? A v čem jsou pro Česko důležité?

Rusové po skončení Vladimirem Putinem navrženého třídenního "příměří" útočili na Ukrajinu více než stovkou dronů. Ze sobotního jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s předními evropskými politiky přitom vyplynul návrh na minimálně měsíční příměří, které mělo začít právě v pondělí 12. května s tím, že bude-li porušeno, uvalí EU na Rusko další sankce. Podle Moskvy je ale nejdřív potřeba jednat o příčinách konfliktu, až poté o příměří. Navrhli proto čtvrteční schůzku v Turecku. Zatímco Zelenskyj se nechal slyšet, že do Istanbulu dorazí osobně, Putin se zatím nevyjádřil. Co za jeho slovy o příměří stojí? Jakou roli má momentálně v jednáních americký prezident Donald Trump? A jak zásadní dopady by na Rusko mohly mít další evropské sankce? I na to ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu odpovídá Ondřej Kundra.

SPD se spojilo s menšími stranami a vyráží na náměstí. Oficiální kampaň začíná příští týden, už teď si ale zástupci nejen SPD, ale i dalších partají vyzkoušeli vzájemnou chemii na pódiu. Kdo byl bez energie a kdo naopak zazářil? Bude spojení čtyř stran fungovat, nebo se rozhádají? O tom v podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka s reportérkou Ivanou Svobodovou.

Dva týdny po útoku na turisty v Indií ovládané části Kašmíru, při kterém bylo zabito šestadvacet lidí převážně z řad indických hinduistů, přistoupila Indie k odvetě a v noci na středu zaútočila na Pákistán. Přestože k teroru na turistech se přihlásilo uskupení Kašmírský odpor, Indie z něj viní Pákistán, který to odmítá. Středeční útoky si vyžádaly víc než dvě desítky obětí, zraněno bylo zhruba padesát lidí. Jak ve Výtahu Respektu zdůrazňuje Marek Švehla, konflikt mezi těmito dvěma státy je složitý nejen kvůli tomu, že jde o jaderné mocnosti, ale i kvůli jeho historii a rozdělení Kašmíru, který reportér Respektu sám několikrát navštívil: „Spor o Kašmír je extrémně složitý, dá se to přirovnat ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou." Co je centrem střetu mezi Indií a Pákistánem? Hrozí, že by k použití jaderných zbraní mohly tyto země přistoupit? A mohly by mít na zmírnění situace vliv jiné státy či mezinárodní organizace?

Rada České televize odvolala generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho odstoupení hlasovalo patnáct členů ze sedmnácti; potřeba bylo minimálně dvanáct hlasů. Podle radních Souček několikrát porušil zákon o České televizi, a to například tím, že nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady či hrozil zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení koncesionářského poplatku. Kritizován byl i za to, že radu neinformoval o nátlaku, který na něj byl údajně vyvíjen. Nové vedení České televize by mohlo být zvoleno 18. června. Konec dosavadního generálního ředitele je nicméně dobrá zpráva pro zaměstnance nejsilnějšího veřejnoprávního média, jak říká ve Výtahu Respektu Ivana Svobodová: „ČT by ve svém čele měla mít opravdu silnou a nezávislou osobnost, která veškerým tlakům odolává. Nevypadá to, že Jan Souček byl takovým člověkem. Znám atmosféru zevnitř televize a zaměstnanci jsou z toho už opravdu otrávení. Mají pocit, že se snižuje důvěryhodnost a prestiž této instituce tím, jak ředitel vystupuje na veřejnosti." Proč přesně Rada ČT Součka odvolala? Kdy začal jeho spor s částí radních? A jsou už známá jména, která by se mohla o post generálního ředitele České televize ucházet?

Po nedělním jednání hlav států Česka a Ukrajiny v pondělí pokračovala oficiální návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho manželky Oleny v Praze. Zatímco Zelenskyj se setkal s premiérem Petrem Fialou z ODS, předsedy obou komor Parlamentu, ale také třeba s Karlem Havlíčkem z opozičního hnutí ANO, první dáma se zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine, na níž se zástupci Česka podepsala memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. „To se na Ukrajině stále podceňuje. Fyzická zranění se nějak léčí, u psychických traumat je to ale složitější, je to na mnoho let. Odborníci říkají, že by to měla být priorita, až se jednou válka utlumí, psychické problémy budou vojáky provázet několik let a dopady to bude mít nejen na ně, ale i na jejich blízké," říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra. Ve zpravodajském podcastu shrnuje, co konkrétního z návštěvy ukrajinského prezidenta v Česku vzešlo i jak hnutí ANO po jednání s ním brzdí své výroky týkající se muniční iniciativy.

Teprve před rokem a půl zvolila Rada ČT do pozice generálního ředitele České televize Jana Součka, nyní to vypadá, že ho na mimořádném zasedání 6. května odvolá. Dostal se totiž do sporu s velkou částí jejích členů - sám uvádí, že ho někteří z radních vydírají, protože nesplnil jejich představy o fungování veřejnoprávní televize. Jaké udělal Jan Souček chyby? Co mu vytýkají radní? A kdo by ho případně mohl nahradit? O tom v podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka. Čtěte také: Očekávalo se ode mě, že budou padat ikony jako třeba Václav Moravec, říká v rozhovoru ředitel ČT Souček