Výtah Respektu

Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a teď již bývalého ministra obrany Joava Galanta. Důvodem je obvinění ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy, kde Izrael už přes rok vede válku v odvetě za teroristický útok teroristického hnutí Hamás. Zatímco izraelští politici označují rozhodnutí soudu v Haagu za ostudné a jako antisemitismus, podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borella je nutné zatykače respektovat. Co se postoje Česka týče, premiér Petr Fiala z ODS už ve chvíli, kdy žalobce Karim Khan požádal soud o vydání nového zatykače, označil tento krok za děsivý a nepřijatelný. Kritika tehdy mířila především k tomu, že soud dává na stejnou úroveň teroristy a demokraticky zvolené politiky. Jak ale ve Výtahu Respeku říká Tomáš Lindner, skutečnost je jiná: „Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu nejde o to dostat konkrétního politika za mříže, ale o stanovení nějakých norem a mezinárodních pravidel. Je fér, že jsou si všechny státy před soudem rovny a dojde k přezkoumání podezření, která jsou ve vzduchu," dodává s tím, že Česká republika teď má tři možnosti, jak se k věci postavit. Jaké to jsou? A v čem je rozhodnutí ICC převratné?

V Súdánu pokračuje občanská válka, která zemi sužuje déle než rok a půl a přispěla k tomu, že v ní nastala nejhorší humanitární krize na světě. Kvůli konfliktu doteď přišlo o život zhruba dvacet tisíc lidí a další desetitisíce utrpěly zranění. V části Súdánu je hladomor a kvůli přírodním katastrofám, kterým země čelí, se v populaci šíří nemoci. Dostat však k lidem jakoukoliv humanitární pomoc je mimořádně složité, a to především proto, že tam mezi sebou bojují dvě znepřátelené skupiny, konkrétně armáda a jednotky RSF. „Dostat tam jakoukoliv pomoc je hrozně komplikované, obě strany kladou velké překážky a používají hlad buď v tom smyslu, že jsou jim hladovějící úplně jedno, nebo vyloženě cíleně jako zbraň v bojích. Dává ale smysl podporovat organizace, které tam humanitární pomoc dostávají. Vyjednávají s vojenskými strukturami, pomáhají i v sousedních zemích, kdy stovky tisíc súdánských uprchlíků jsou třeba v Čadu. A zároveň těch peněz na humanitární pomoc míří do Súdánu kvůli tomu, že je tamní válka ve stínu Ukrajiny nebo Gazy, celkově příliš málo," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč svět Súdánu nevěnuje tolik pozornosti? Jaký vliv má na válkou a hladomorem sužovanou zemi Rusko nebo Spojené arabské emiráty? A může ke zmírnění súdánské krize nějak přispět Západ?

Sněmovna ve středu ve druhém čtení projedná návrh státního rozpočtu na rok 2025. V prvním čtení, které trvalo bezmála patnáct hodin, poslanci již schválili základní parametry, které jsou dál neměnné. Návrh tedy počítá se schodkem 241 miliard korun. Ve druhém čtení pak poslanci budou moct přednášet pozměňovací návrhy, kterých má jen opoziční SPD přes tři desítky. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení. Zároveň je otázkou, jak se k návrhu státního rozpočtu na příští rok postaví prezident Petr Pavel, který na konci minulého týdne jednal se svými poradci, kteří se stoprocentně shodují s výtkami Národní rozpočtové rady. Například ekonom David Marek hlavě státu nedoporučuje návrh podepsat. Jak ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, že by prezident podepsal veto je nepravděpodobné, uznává ale, že vláda sílící kritiku doteď nezohlednila. „Stojí si za tím, že rozpočet je napsaný dobře. Navíc, tato vláda jako svůj hlavní bod snažení uvádí konsolidaci veřejných financí. Když během covidu vyskočily rozpočtové schodky na 400 miliard, zavázali se, že to budou snižovat. V předchozích letech se to dařilo, ale kdyby byly do rozpočtu započítány ty výtky, tak by ten schodek 240 miliard byl ve skutečnosti vyšší, stejný jako letos, takže by žádná konsolidace meziročně neproběhla. Je to přitom hlavní vlajková loď této vlády, kterou opakuje, když mluví o tom, jak je úspěšná, takže kdyby se to nepovedlo do toho finálního volebního roku, tak by tuto silnou kartu nemohli zahrát." Co je vládnímu návrhu státního rozpočtu vytýkáno? Přichází opozice s něčím konstruktivním? A poradil by si Fialův kabinet s prezidentovým vetem?

Od záříjových povodní v Česku uplynuly dva měsíce. Voda tehdy zasáhla převážně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj. Právě v tom Olomouckém se zkraje týdne sešli někteří členové vlády se zástupci zasažených obcí, zaměstnavatelů i poskytovatelů sociálních služeb. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS řekl, že záplavy způsobily škody za 60 miliard korun s tím, že suma ještě není konečná, protože odstraňování škod stále pokračuje, a tak se téměř jistě ještě zvýší. Právě odstraňování škod je pro zasažené obce a domácnosti s blížící se zimou prioritou, chybí ale lidé a technika, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ivana Svobodová: „Je tam pořád stejný počet lidí. Starosta, místostarosta, úředníci - třeba sedm lidí se stará o všechno. Hasiči, kteří jsou jen pro tu krizovou pomoc, už odjeli, armáda často taky. To znamená nejenom méně rukou, ale především absence techniky. V těchto místech je technika velmi nedostupná, vše je rozebrané." Jak se tedy nejzasaženější místa s odstraňováním škod po záplavách vypořádávají? Jsou ještě nápomocní dobrovolníci? A jak je to s pomocí státu?

Češi a Slováci si v těchto dnech připomínají 35 let od pádu železné opony. A přestože ve svobodné demokratické společnosti žijeme více než tři dekády, část společnosti popírá, že by se jí v ní žilo líp. „Za lepší než minulý režim pokládá současnost podle průzkumu STEM 48% české populace, zatímco 31% jej hodnotí jako horší, důležité ale je, že je tam ještě 21% lidí, kteří je hodnotí asi tak stejně," říká ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř. Výsledky podle něj neznamenají, že by se lidé chtěli vrátit do socialismu, poukazují ale na rostoucí nespokojenost s dneškem, ve kterém cítí nejistotu, často ekonomickou tíseň, a také složitost, kterou demokratický režim přináší. Podle analytičky STEM Jitky Uhrové průzkum ukázal mimo jiné rozdíl mezi étosem demokracie a mezi jejím praktickým prožíváním: „Pro někoho jde o formu kapitalismu, kdy jsou otevřené možnosti pro nákup zboží nebo třeba soukromé podnikání, pro někoho to může být určitá idealizovaná doba první republiky, a pro někoho to může být silný chaos, kdy se některé věci neřeší - to je ta praktická rovina. A nad tím je étos demokracie, který si spojujeme se svobodnými volbami nebo nezávislým soudnictvím, a to je nadstavba, kterou lidé někdy osobně úplně neprožívají." Problémem, který část společnosti vnímá, je také odstřižení politické reprezentace od reality. Co by tedy politici měli dělat? Jak se má společnost jako celek postavit k lidem, které současnost frustruje a narůstá v nich nespokojenost?

Vláda schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která počítá například s častějšími peněžitými tresty místo vězení, aby se ulevilo systému, s dekriminalizací některých činů, ale také s úpravou pravidel pro pěstování a držení konopí. Podle návrhu má být legální samopěstování maximálně tří konopných rostlin a držení nejvýš 50 gramů doma a 25 gramů venku. Třeba bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, ale také teď již opoziční Pirátská strana návrh kritizují s tím, že je nedotažený. „Nedotažený je určitě, protože tady se bavíme o tom, že výsledný produkt, který u sebe člověk může uchovávat, je těch 50 gramů, ale z těch tří rostlin vypěstuje mnohonásobně víc, dokonce i z jedné rostliny. Takže člověk pěstuje, pěstuje, pěstuje, ale pak najednou je čas sklizně, kde můžou zbýt stovky gramů. A když je člověk sklidí a začne je držet, je z něj najednou někdo, pro koho si může přijít policie," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Vysvětluje ale, že jde o kompromis, protože vládní lidovci a TOP09 s vyšším množstvím nesouhlasili. Co tedy kritici vládní novely navrhují? A u koho ve Sněmovně by Piráti mohli najít podporu pro reálnější podmínky pěstování a držení konopí?

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu pronesl před Spolkovým sněmem vládní prohlášení, ve kterém zopakoval, že za rozhodnutím odvolat z vlády ministra financí, které vedlo k rozpadu koalice, si nadále stojí. O důvěru, u níž se předem počítá s tím, že ji menšinová vláda nedostane, požádá v prosinci. K volbám, v nichž se bude podle Scholze rozhodovat mimo jiné i o další podpoře Ukrajiny, by pak Němci a Němky mohli jít 23. února. „Rýsuje se, že velkým tématem bude ekonomika, jak zacházet s krizí německého modelu. Zdá se, že kancléř Scholz, a to je tedy jen předpoklad, půjde do kampaně s nějakým uvolněním dluhové brzdy, která Německu brání na krizi reagovat tím, že se zadluží. Kdo ví, jak to na voliče zapůsobí. Pokud by ale k velkým posunům nedošlo, dá se počítat, že vyhraje křesťanská demokracie, o druhé místo bude soupeřit třeba sociální demokracie s Alternativou pro Německo, ale klíčové je, že zase velmi pravděpodobně dospějeme ke složitým koaličním vyjednáváním," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Co konflikty uvnitř vládní koalice vyvolalo? Jak se v posledních třech letech Německo proměnilo? A co případné střídání vlád v Německu může udělat s podporou Ukrajiny?

V případu, v němž po výslechu mimo jiné i čtyřmi českými příslušníky speciálních vojenských sil zemřel v říjnu roku 2018 devatenáctiletý afghánský zajatec, jež předtím zabil českého vojáka Tomáše Procházku, a kterému se týdeník Respekt v minulosti již věnoval, došlo po letech k posunu. Vojenská policie navrhla obžalovat čtyři lidi, z nichž dva viní z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. „Dá se pochopit reakce českých vojáků, protože ten zastřelený český voják byl jejich kamarád. Ale co už se nedá pochopit jsou následné kroky velení české armády, která se snažila celý ten případ na české straně okamžitě zamést pod koberec," říká ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný s tím, že něco takového v tuzemské armádě nemá obdoby. Jaké byly ve vyšetřování mezery? Kdo konkrétně pochybil? A jaký vývoj se dá v případu očekávat?

V azerbajdžánském hlavním městě Baku v pondělí začala klimatická konference COP29, které se účastní téměř dvě stovky států. Paradoxně se akce, na které se má řešit především rozsáhlejší financování klimatických opatření nebo třeba naplnění předchozích cílů týkajících se od fosilních paliv koná v zemi, jejíž ekonomika stojí právě na těžbě ropy a zemního plynu, které tvoří přibližně 95% příjmů z vývozu. A nejen to, v Azerbajdžánu jsou porušována lidská práva jak opozice, tak také médií či občanské společnosti. „Ty konference odráží svět, ve kterém žijeme. S tím bohužel přichází negativa, tedy že na této konferenci bude třeba i Afghánistán. Na druhou stranu ta COP poodhaluje i nějaké geopolitické vazby, a sice že právě i Česko nakupuje ropu a zemní plyn z Azerbajdžánu. Jednou z cest, jak z toho ven, může být, aby Česko nebylo tolik závislé na fosilních palivech a závislé na zemích jako Azerbajdžán, který sice vyváží svoji vlastní ropu a zemní plyn, ale potom je dováží z Ruska, čímž všichni přispíváme Rusku na financování války. Takže se nebavíme jen o klimatu, ale i o geopolitických dynamikách," upozorňuje ve Výtahu Respektu Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak jednání na COP29 ovlivňuje vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách? A co se s klimatickými opatřeními stane, pokud od nich Trumpova administrativa odstoupí?

Sněmovna v pátek po závěrečném patnáctihodinovém jednání schválila důchodovou reformu. Zatímco vládní poslanci ji považují za nejklíčovější zákon tohoto volebního období, na který předchozí vlády neměly odvahu, podle opozice jde o paskvil. Opoziční ANO navíc už dříve uvedlo, že pokud v příštích sněmovních volbách zvítězí, velkou část reformních úprav zruší. Také nyní již opoziční Piráti reformu nepodpořili, při hlasování jejich čtyři poslanci opustili sál. Novela počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu po roce 2030. U lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Zároveň se mezi lety 2026 a 2035 bude postupně snižovat výše výdělku, která se započítává při výpočtu zásluhové části penze. Vláda změny odůvodnila tím, že bez reformy by v budoucnu důchodový systém zkolaboval. Odkdy by měla penzijní reforma platit? Je možné, že se ještě zasekne v horní komoře? A navrhuje kritická opozice nějaká konkrétní řešení? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá František Trojan.