Výtah Respektu

Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump s kontroverzními výroky týkajícími se nejrůznějších témat nešetří. Namátkou lze zmínit jeho slova o tom, že by ještě před inaugurací zvládl vyřešit válku mezi Ruskem a Ukrajinou během jediného dne, tvrzení, že pod jeho administrativou by nerostla inflace, ale také popírání klimatické změny. Přestože jde o nepředvídatelného politika, který si přímo zakládá na tom, že jeho političtí kolegové dopředu nikdy neví, co udělá, přece jen vyvstává celá řada otázek k tomu, jaký vliv by Trumpova administrativa mohla mít například na obranu, ekonomiku, klima, nebo na téma interrupcí. „Donald Trump patří ke skupině aktérů ve Spojených státech, kterým současná pravidla nestačí a chtějí jít ještě dál. Je známo, že co se týče interrupcí, velmi často mění názory a dá se u něj očekávat leccos. Co jde ale s jistotou říct už teď, že jeho prezidentství bezpochyby nezlepší zdravotní péči o ženy a novorozence," upozorňuje ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. Na otázky ohledně dopadů Trumpova vítězství nejen na USA, ale díky vlivu Spojených států také na zbytek světa, odpovídá společně s Ondřejem Kundrou, Filipem Zelenkou a Martinem Uhlířem.

V prezidentských volbách v Moldavsku zvítězila prozápadní politička a dosavadní hlava státu Maia Sandu, která oproti svému protivníkovi Alexandru Stoianoglovi získala o deset procentních bodů více. Dopomohly jí k tomu však především hlasů Moldavanů a Moldavanek žijících v zahraničí. „Moldavská společnost je rozdělená, ne všichni zastávají postoje jako politická reprezentace. Je tam hodně chudý zemědělský venkov, který by s Rusy neměl takový problém, zvlášť když se zhoršila jejich ekonomická situace," říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra s tím, že v případě Moldavska jde nepochybně o zemi rozpolcenou v otázce, zda přepadne na východ, či na západ. Rozhodující nicméně budou parlamentní volby, ke kterým tamní lidé půjdou v létě příštího roku. Proč si část moldavské společnosti není jistá evropským směřováním? A jakou roli má Moldavsko v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?

Deset dní, tři sta čtyřicet filmů. Z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře. Takový byl 28. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, na němž se stal nejlepším českým filmem Dům bez východu od Tomáše Hlaváčka. Snímek je o obchodu s chudobou a praktikách, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny. Pozornost ale získal i film Prezidentka o Zuzaně Čaputové nebo snímky o novinářích. Jedním z nich je Reportáž psaná na benzínce o reportérce Respektu Ivaně Svobodové, dalším Válečný zpravodaj o reportérovi Českého rozhlasu Martinu Dorazínovi. „To, že vznikly dva filmy o novinářské profesi není náhoda. Odráží to tendenci a potřebu vypíchnout důležitost médií v dezinformační době,” říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová, která poukazuje i na to, že zatímco tématem loňského ročníku byly ženy, letos to byla zejména politika, a to v různých podobách. Jaké další snímky na festivalu Ji.hlava vynikly? Jaké postavení má tuzemský dokument? A mají autoři a autorky dokumentů dost možností, kde a jak své filmy představit?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o investičním podvodu a pádu Ondřeje Janaty

„V rámci vyšetřování jsme došli k závěru, že organizátor žádnou investiční činnost nevykonával a vylákané finanční prostředky měl používat pro svoji potřebu. V uvedené věci je evidentní, že proklamované výnosy měly být zcela nereálné a v případě, že byly hrazeny, tak pouze z finančních prostředků dalších klientů. Snahou obviněných mělo být udržet celý systém v provozu co nejdéle,“ uvedl Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu, která tento týden navrhla obžalovat člověka a firmu z podvodu v souvislosti s investičním fondem Growing Way. Celkovou škodu vyčíslili kriminalisté na 1,5 miliardy korun, kterou měl podvodník vylákat z celkem 4 193 poškozených lidí s příslibem zhodnocení úspor o desítky procent. Za investiční firmou přitom stál dnes třicetiletý Ondřej Janata, který už dříve v médiích popíral tvrzení policie, že šlo o takzvané Ponziho schéma. Co mu teď potenciálně hrozí za trest? A jak se změnila pravidla regulující podobné rizikové fondy? Nejen o tom mluví Filip Zelenka ve Výtahu Respektu. moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým o populárním e-shopu, který začaly vyšetřovat unijní úřady

Evropská komise prověří, jestli čínský internetový prodejce Temu neporušuje pravidla a nenabízí nelegální výrobky. „Chceme se ujistit, že splňují normy EU a neohrožují spotřebitele,“ uvedla ve čtvrtek eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager. Pokud se podezření unijních regulátorů potvrdí, může firma podle nového nařízení o digitálních službách dostat vysokou pokutu. „Ten krok mě nepřekvapuje. Akce Evropské komise vychází z podnětů spotřebitelských organizací, které se proti Temu ohrazují po celé Evropě včetně Česka,“ říká Petr Horký. Jaké praktiky e-shopu vzbuzují podezření a na čem stojí jejich obchodní model? Nejen o tom uslyšíte v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Ultralevné čínské tržiště Temu: globální hrozba, nebo budoucnost nakupování?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ditou Sutterovou o povolební situaci v Gruzii. Moderují Ondřej Kundra a Štěpán Sedláček

Parlamentní volby v Gruzii podle mezinárodních pozorovatelů provázely podvody i snahy zastrašit voliče. Gruzínská prokuratura dnes oznámila, že zahajuje vyšetřování kvůli možnému podvádění a předvolala si prezidentku Salome Zurabišvili, která odmítla uznat vítězství vládnoucí strany a vyzvala k protestům. „Volby v Gruzii byly velice zmanipulované mnoha různými způsoby. Před volebními místnostmi i v nich se uskutečňovalo násilí. Namířené bylo i na zahraniční pozorovatele,“ uvádí politická geografka Dita Sutterová, která volby sledovala v Tbilisi, jeden z příkladů snah o ovlivnění výsledků. Co dalšího se kolem voleb dělo? Které scénáře teď Gruzii mohou čekat a jakou roli v tom hraje excentrický miliardář Bidzina Ivanišvili? Nejen o tom uslyšíte v rozhovoru s Ondřejem Kundrou v podcastu Výtah Respektu.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovory s Františkem Trojanem a Ivanou Svobodovou o formování koalic ve vládě, opozici i mimo parlament

Koalice SPOLU bude kandidovat i v příštích sněmovnách volbách. Předsedové a předsedkyně vládních stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 už podepsali memorandum o jednotné kandidatuře a v únoru chtějí představit společný program. Co k této spolupráci strany vede? A jaké další koalice se rýsují mezi různými subjekty v opozici i mimo zdi Poslanecké sněmovny? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu František Trojan a Ivana Svobodová. Doporučujeme také článek: Babiš + Okamura = vláda?

Souhrn dne a Výtah Respektu s Jindřiškou Bláhovou o 28. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava

Festival v Jihlavě letos nabídne více než tři sta dokumentárních snímků a program prodloužený na deset dnů obohacený o jednu sekci - První světla určenou debutům a druhým filmům. Pozvání ze zahraničí přijal například tchajwanský režisér a představitel filmového zenu Tsai Ming-liang, rumunský režisér Andrei Ujică, italský režisér Roberto Minervini nebo americká dokumentaristka Kirsten Johnson, která natočila letošní festivalovou znělku. Dokumentární festival potrvá do 3. listopadu. Co si nenechat ujít? A jaká témata v letošním výběru dokumentární tvorby rezonují? Z nabitého programu napříč různými sekcemi ve Výtahu Respektu vybírá filmová kritička Jindřiška Bláhová. Moderuje Štěpán Sedláček

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Uhlířem o velrybách, kterým hrozí vymření. Moderuje Štěpán Sedláček.

Populace jednoho z nejvzácnějších druhů velryb na světě mírně vzrostla. Američtí ochránci přírody, vyzvali federální vládu i lodní a rybářský průmysl, aby udělali víc pro záchranu velryb černých, kterým stále hrozí vyhynutí. Informovala o tom americká agentura AP. Co nejvíc tyto kytovce ohrožuje a kolik jich teď u severoamerických břehů žije rozebírá Martin Uhlíř ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o vládním návrhu státního rozpočtu na příští rok. Moderuje Magdalena Fajtová.

Poslanci začali jednat o rozpočtu na příští rok. Schodek má činit podle vládního návrhu 241 miliard, tedy o zhruba 41 méně než letošní. Návrh ostře kritizuje opozice, výhrady proti němu mají už delší dobu i někteří experti. Například Národní rozpočtová rada (NRR) tvrdí, že návrh nadhodnocuje příjmy a podhodnocuje výdaje na příští rok. Nesoulad se podle nich pohybuje v řádu několika desítek miliard korun. "Kabinet Petra Fialy měl snižování schodku státního rozpočtu jako jednu z priorit. Mělo to být tempem jednoho procenta HDP ročně, což je asi 70 miliard korun. To se ale neděje. NRR v návrhu navíc identifikovala několik bodů, ve kterých čísla nesedí - ať už na straně příjmů, nebo výdajů," říká Filip Zelenka. Doplňuje, že v nejhorším scénáři by tak mohl být schodek státního rozpočtu o 50 miliard vyšší. Tím pádem větší než ten loňský. Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu. Moderuje Magdaléna Fajtová.