Rusové v neděli útočili kromě Oděsy či Charkova také na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Útok v den Květné neděle byl jedním z letošních nejtragičtějších, vyžádal si totiž více než tři desítky obětí a přes stovku zraněných, a to včetně dětí. Rusko kvůli tomu odsoudili evropští politici včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Georgii Meloniové, slovenského prezidenta Petera Pellegriniho, ale také česká hlava státu Petr Pavel nebo předseda vlády Petr Fiala. Například slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán však k tragické události mlčeli. A Rusko jako agresora neoznačil ani šéf Bílého domu Donald Trump, který útok označil za strašný s tím, že to byla chyba. Právě americká administrativa má přitom zásadní roli nejen při jednáních o příměří. Jak dopadla páteční schůzka v Petrohradu, kde zástupci USA jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem? A jak je na tom evropská podpora Ukrajiny? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Tomáš Brolík.

Senát schválil velkou mediální novelu, která tak míří k prezidentovi a veřejnoprávní média se pravděpodobně po dvou dekádách dočkají navýšení rozpočtů. Senátní debata byla kultivovanější než ta sněmovní, ale stejně ukázala limity diskuze o tom, jak má vypadat veřejná služba v roce 2025. ODS zase v druhé komoře Parlamentu vyrazila na válečnou stezku s jednacím řádem a dětským certifikátem. To vše a spoustu dalšího rozebírají redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán ve čtvrté epizodě podcastu Vládneme, nerušit.

Nejvyšší soud v týdnu vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle NS odporuje ústavnímu pořádku. „Kromě toho, že je složité dokázat, že šlo o závažnou újmu, v praxi bylo na základě toho současného znění zákona v podstatě nemožné se u soudu odškodnění dobrat. Odpovědnost byla nastavená tak, že se odškodní jen u zvlášť závažné újmy na zdraví, kterou se rozumí smrt nebo něco, co se k ní blíží. Takže lidé, kteří měli například zánět srdečního svalu kvůli očkování měli smůlu," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Co přesně by se tedy mělo v praxi změnit? V jakém případě stát v souvislosti s újmou na zdraví po očkování přistoupil k odškodnění? A co krok Nejvyššího soudu znamená pro společnost?

Spojené státy začaly ve středu vybírat takzvaná reciproční cla, která se týkají zhruba šedesáti zemí, s nimiž mají USA podle prezidenta Donalda Trumpa vysoký obchodní deficit. Na zboží z Evropské unie se tak vztahuje dvacetiprocentní clo, na zboží z Číny je nyní celkový dovozní poplatek 104 procent. Již oznámení zavedení cel nicméně vyvolalo výrazné výkyvy na burze. Propady akcií byly největší od vypuknutí pandemie koronaviru. Jak ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, trh, a to včetně toho amerického, jednoduše zasáhnul chaos: „Součástí toho chaosu je, že nikdo kromě toho nejužšího kruhu, do kterého nepatří třeba ani Elon Musk, moc neví, jaký je plán a jaké škody je americká administrativa obětovat." Jaké jsou scénáře vývoje burzy? Jaký dopad má propad akcií na Česko? Jak na to zareagovali největší investoři a co by měl udělat běžný člověk, který si investováním do akcií spoří na důchod?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se po čtyřdenní návštěvě Maďarska, ve kterém se setkal mimo jiné s premiérem Viktorem Orbánem, přesunul do Spojených států, kde v pondělí večer středoevropského času jednal s prezidentem Donaldem Trumpem. Kromě dohody USA s Íránem a cel debatovali také o situaci v Pásmu Gazy, kdy se shodli především na potřebě dostat Hamásem držené rukojmí zpět do Izraele. Netanjahuovy cesty však vyvolaly kritiku části izraelské veřejnosti i opozice, a to kvůli napětí vyplývajícího z pokračujících úderů v Pásmu Gazy, které si od poloviny března vyžádaly více než tisícovku životů. Jaká je v oblasti humanitární situace? Existuje konkrétní plán k návratu rukojmích? A jaký je posun v případu, o němž informoval mimo jiné deník The New York Times, a ve kterém po útoku izraelské armády přišlo o život patnáct lidí z řad zdravotníků a humanitárních pracovníků? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Rusové od konce minulého týdne pokračují v intenzivních útocích na Ukrajinu. Páteční raketový útok na Kryvyj Rih si vyžádal dvě desítky životů, a to včetně devíti dětí. Zranění utrpělo minimálně 50 lidí. Oběti a několik desítek zraněných hlásil také Charkov, útokům ale v neděli čelilo i hlavní ukrajinské město Kyjev. Přestože podle amerického Institutu pro výzkum války postup ruských sil na Ukrajině od loňského listopadu zpomaluje, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského další útoky ukazují, že se Moskva nechce dohodnout na příměří, o kterém s ní jednaly Spojené státy. Kde se jednání zasekla? Co vyplynulo z evropských summitů na podporu Ukrajiny? A proč vůbec Rusko opakovaně útočí právě na Kryvyj Rih či Charkov? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra. Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.

O Pirátech se před minulými volbami mluvilo jako o možné hlavní vládní straně, nakonec to ale dopadlo debaklem. Slabá pozice ve vládě nakonec vyústila v nedůstojné odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj a odchod strany z kabinetu. Od té doby se Piráti hledají a v posledních měsících to je pod vedením Zdeňka Hřiba. Kam chtějí Piráti směřovat a co voličům v současné době nabízí? Rušno je ale také na kraji politického spektra, hnutí Stačilo! představilo kandidátku v čele s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou, antisystémovým blogerem Vidlákem a s Janou Bobošíkovou. Bude to stačit? A kde vezme nové hnutí peníze na kampaň? To vše bylo tématem třetího dílu podcastu Vládneme, nerušit, ve kterém debatují o politické scéně redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán. 

V kauze takzvané Kutnohorské sekty policie navrhla obžalovat dalších šest lidí, kteří měli plnit rozkazy samozvaného léčitele Richarda Šiffera a u hradu Český Šternberk na Benešovsku brutálně umučit jednoho ze členů sekty. Obviněni jsou z trestného činu vydírání a neposkytnutí pomoci. Jde o druhou větev případu, v němž jsou obžalovány i dvě ženy, které měly usmrtit právě Šiffera, a to na jeho vlastní žádost. Obě před nedávnem vypovídaly u Městského soudu v Praze, který kauzu dál řeší. Co obviněným hrozí? Jak dlouho by se ještě případ mohl táhnout? A co přesně je součástí jeho první a druhé větve? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Štorkán.

Vláda se na svém středečním jednání zabývala mimo jiné i tím, jak zabránit zavlečení virového onemocnění slintavka a kulhavka do Česka. V tom tato nemoc nebyla evidována od roku 1975, v sousedním Slovensku a v Maďarsku je však za poslední týdny několik ohnisek, kvůli kterým byly vybity chovy a zabity tisíce zvířat. Jedno z nich je přitom od českých hranic vzdáleno jen několik desítek kilometrů. Zatímco zemědělci a potravináři volají po zavedení mimořádného stavu, podle ministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL to není potřeba, jeho resort totiž v koordinaci s ministerstvem dopravy hodlá vyslat na hranice vojáky, kteří budou Státní veterinární správě pomáhat s kontrolami především nákladních aut. Ta musí od minulého týdne procházet před příjezdem do Česka dezinfekcí. Je možné tím šíření vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky zabránit? Jak se jí vlastně mohou zvířata nakazit? Jsou ohroženi i lidé? A přistoupilo by Česko k jiným řešením, než jiné evropské státy? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík.

„Bolí mě to přiznat, ale jsi lepší," řekla někdejší světová tenisová jednička Novak Djokovič směrem k Jakubovi Menšíkovi na Masters v Miami poté, co ho český hráč v pouhých devatenácti letech porazil a stal se prvním tuzemským vítězem turnaje této série od roku 2005, kdy v Paříži vyhrál Tomáš Berdych. „Český tenis je obecně velmi úspěšný, ať už v ženské nebo mužské kategorii. V té ženské jsme úspěšní dlouhodobě, tuzemské tenistky vyhrávají grandslamy, naposled loni Barbora Krejčíková. Pak tu byl právě Berdych, po kterém ale přišel výsledkový útlum. A teď máme hned tři mladé talenty, všichni tři jsou teď v TOP 30," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. Co dělá z Jakuba Menšíka špičkového hráče? Jaký vztah má s Djokovičem? A kam by jeho kariéra mohla dál směřovat?