Výtah Respektu a souhrn dne s Tomášem Lindnerem o historickém milníku v dějinách německé politiky, který přineslo včerejší hlasování ve Spolkovém sněmu.

„Friedrich Merz dopustil něco historicky převratného. Je to vůbec poprvé v dějinách Spolkové republiky, kdy se podařilo sestavit většinu v parlamentním hlasování díky hlasům krajně pravicové strany,“ říká Tomáš Lindner o středečním převratném hlasování v Bundestagu a shodš Merzových křesťanských demokratů s Alternativou pro Německo na migrační a azylové politice. Jak dění číst ve světle blížících se parlamentních voleb, aktuálních průzkumů a atmosféře zjitřené útoky? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k přečtení také článek: Rakety Ukrajině, spalovací motory, nižší daně a přísnost k uprchlíkům

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o novele zákoníku práce a o tom, kdo a proč chce zavádět možnost výpovědi bez udání důvodu.

Poslanci ODS a TOP 09 chtějí zavést možnost výpovědi bez udání důvodu, ale zaměstnanci by v takovém případě mohli získat dvojnásobné odstupné. To alespoň chtějí prosadit jmenované strany v rámci pozměňovacího návrhu k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Proti zavedení výpovědi bez udání důvodu je opozice, ale shoda nepanuje ani v rámci koalice: návrh odmítají i poslanci z hnutí STAN a lidovci. Co všechno kromě výpovědi bez udání důvodu by novela zákoníku práce mohla přinést? A jak by v praxi vypadala výpověď bez udání důvodu, pokud by návrh prošel? O tom ve Vátahu Respektu mluví Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Štorkánem o tom, jak zastupitelé Karlových Varů odňali vyhoštěnému ruskému knězi čestné občanství.

Zastupitelstvo Karlových Varů dnes odebralo čestné občanství Nikolaji Liščenjukovi, někdejšímu duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v tomto městě. Kněze české úřady loni vyhostily, protože ho bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit. Více se o tom, co dělal na karlovarské faře také dočtete v článku: Vyvolat chaos, podpořit separatisty a odtrhnout kus země. 

V Bělorusku se o víkendu konaly prezidentské volby, ve kterých podle očekávání opět zvítězil Aleksandr Lukašenka, který tak vstupuje do sedmého funkčního období. Muž, který je na Západě označován za posledního evropského diktátora, tak délkou vládnutí nemá v Evropě - kromě monarchií - konkurenci. Důvodem je jeho tvrdá ruka, kterou znemožňuje, aby se do voleb zapojila i opozice, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra s tím, že Lukašenkovi protikandidáti byli jen loutkami vybranými režimem: „Lukašenko podobně jako Putin opozici pozavíral, zlikvidoval ji nebo museli odejít do exilu jako třeba Svjatlana Cichanouska. Odtud ale momentálně nemají možnost výrazněji zasáhnout do politického dění v zemi. Navíc neperzekuuje jen opozici, ale i neziskovky, občanský sektor, média - zlikvidoval právní stát." Jak se před třiceti lety dostal k moci? Jsou účinné unijní sankce? A jak mohou demokratickým běloruským silám pomoct běžní občané? A z čeho má dnes Lukašenka přese všechno strach?

Svoji kariéru s ním spojili Karel Gott, Waldemar Matuška, Hana Hegerová, Marta Kubišová či Marie Rottrová, ale také dnešní interpreti jako třeba kapela Tata Bojs. Řeč je o vydavatelství Supraphon, které má nejen bohatou a dlouhou historii, ale také nového majitele, a to společnost Sony Music Entertainment. „Supraphon se jako jediná z těch firem působících na českém trhu dokáže opřít jak o něco tradičního, co má více jak devadesátiletou tradici, a zároveň je to značka, která sleduje, co se děje, aniž by byla divoká. Supraphonu se dostalo i statusu archivní kulturní památky. To, že se teď ocitá v nadnárodních rukou nemusí znamenat nutně to, že o něco přijdeme, že něco ztratíme, že něco bude vyvedeno ven, protože spousta věcí, které v archivu Supraphonu jsou rozhodně není tržně zajímavá mimo české hranice, ale signalizuje to, že někdo z venku vnímá bohatství, kterého my jsme si nebyli vědomi," říká ve Výtahu Respektu Pavel Turek. Jaký se proměnil význam Supraphonu po pádu železné opony? A co by mohlo být za tím, že Sony Music Entertainment Supraphon koupila?

Sněmovna schválila vládní novelu, která zřizuje funkci dětského ombudsmana. Od července by měl působit v Kanceláři veřejného ochránce práv s tím, že mezi pravomoce by patřila také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola jejich dodržování a zajištění, aby mšly dívky a chlapci možnost se víc zapojit do rozhodování o svém životě. Jak ale ve Výtahu Respektu namítá Silvie Lauder, přestože jde o pokrok, téma se v Česku řeší už 34 let: „Když jsem se dívala, které všechny vlády to řešily, mluvilo se o tom během českého předsednictví v roce 2009, jednala o tom Sobotkova, Babišova i současná vláda, ale celý proces trvá mnohem déle, protože my jako Česko, respektive Československo, jsme se k vytvoření tohoto institutu zavázali v roce 1991. Navíc jsou hlasy, že se to možná letos nestihne, čeká nás totiž legislativní kolečko Senát a prezident, a zároveň není dořešeno financování." Přesto, jak by v praxi práce dětského ombudsmana nebo ombudsmanky pomáhala? Kdo by tuto funkci mohl zastávat a kdo do ní bude kandidáty dosazovat?

Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o opozičním návrhu na odvolání vlády Roberta Fica. Premiér totiž vyzval k tomu, aby bylo jednání neveřejné a před poslanci přednesl zprávu SIS, podle níž má tato civilní tajná služba podezření na organizovanou dlouhodobou činnost, jejímž cílem je destabilizace země. Fico následně na společné tiskové konferenci s Viktorem Orbánem obvinil opozici z přípravy převratu. „Zatím jsou to jen verbální slova a výhružky. Reálně ale tato zpráva nemá dopad jako například z období mečiarismu - nikdo není z ničeho obviněný, nikdo není ve vězení, nikomu zatím nevybouchlo auto. Sice se ty verbální výhružky stupňují, ale já čekám, kdy se to promění v nějaký čin. Myslím, že bude klíčové, jestli přijde nějaký impuls, kdy se stane, že bude někomu ubližováno, bráněno v jejich právech. Je otázka, zda k tomu dnes směřujeme," říká ve Výtahu Respektu novinářka slovenského Denníku N Monika Tódová. „Považuju za důležité to, že Peter Pellegrini šel na SIS, aby se osobně zeptal, z čeho ta zpráva vychází. Jsem velmi zvědavá, jestli tomu dá nějaký kredit, nebo bude mlčet, anebo by mohl říct, že jsou to hlouposti a měli bychom se věnovat podstatnějším problémům této země," dodává. Co přesně se ve slovenské sněmovně stalo? A do jaké míry je vůbec SIS relevantní?

Žákům a žákyním, potažmo jejich rodičům, se blíží termín přihlašování na střední školy. Stejně jako loni bude možné žádat elektronicky prostřednictvím systému DiPSy, ale také papírově či kombinovaně. Přihlášky se budou podávat od 1. do 20. února s tím, že podle ministerstva školství i společnosti Cermat, která za přihlašování i průběh přijímacího řízení zodpovídá, by letos neměly nastat žádné komplikace. S výběrem školy může uchazečům a rodičům pomoct portál Vzdělávání v datech, který informuje i o kapacitě jednotlivých škol nebo míře úspěšnosti z minulých let. Nápomocné by nicméně mohly být také přijímací zkoušky nanečisto, které žáky čekají na konci měsíce, říká ve Výtahu Respektu Markéta Plíhalová: „Budou se konat 28. ledna. Letos je letos poprvé, jde o společnou akci ministerstva školství a Cermatu. Školy se do toho můžou zapojit dobrovolně, dostanou k tomu materiály, zadání, a poté se to bude na školách vyhodnocovat." Vyzkoušet si přijímací zkoušky ale žáci budou moct i doma, a to prostřednictvím aplikace TAU. „Studenti si tam můžou stahovat zadání zkoušek z předchozích let. Kromě toho elektronická aplikace nabízí i tipy, jak si rozvrhnout čas, jestli se vracet k jednotlivým úlohám, a podobně." Jaké další termíny a informace by si měli uchazeči a jejich rodiče zapamatovat? A v čem by letošní změny mohly pomoct v oblasti nerovných podmínek ve školství?

Během pondělního podvečera středoevropského času čeká Donalda Trumpa inaugurace - stane se tak 47. prezidentem Spojených států amerických. Na ceremoniál, který se po 40 letech koná kvůli mrazům uvnitř Kapitolu, dostalo pozvánku 220 tisíc lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi i političtí lídři, čímž Trump prolomil precedent, vzhledem k bezpečnosti je totiž doposud zastupovali diplomaté. Pozvánku dostalo i několik tuzemských politiků, konkrétně ti z frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. „Souvisí to se snahou hledat spojence a vytvářet dojem, který se hodí pro aktéry tam i tady, tedy že má větší odezvu ve světě než by se zdálo. Všechno je to politika," říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery, který ve zpravodajském podcastu rozebírá, jaký vliv může mít Trumpovo opětovné převzetí moci na Česko. Jak se naše partnerství s USA v posledních třech dekádách proměnilo? Jak prezidentství Donalda Trumpa pocítí běžný český občan? A v čem může Andrej Babiš se svojí podporou Trumpa narazit?

Sněmovní výbory, konkrétně ústavně-právní a zahraniční, v týdnu doporučily ke schválení tzv. česko-vatikánskou smlouvu. „Shrnuje, jak to mezi Českem a Svatým stolcem funguje doteď, kodifikuje to, jak žitá praxe v tomto státě již je, jen to teď bude zasmluvněno," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Kritici z řad obětí zneužívání v církvi i někteří politici, například Pirátská strana či senátoři Václav Láska a Adéla Šípová ale namítají, že smlouva má hned několik úskalí. Například to, že na zpovědní tajemství se budou nově odvolávat všichni církevní zaměstnanci, kteří se označí za pastorační pracovníky. „Najednou by tato smlouva v českém prostředí rozšiřovala jeden z těch nástrojů, o kterém oběti těch zločinů říkají, že to je jeden ze způsobů, který církvi pomáhá vyvazovat její členy z civilní, trestní odpovědnosti. Církev je nějakým způsobem možná trestá, ale to pro zbytek společnosti nic neznamená, za nás se za zločiny chodí do vězení, ne na jinou farnost," říká zástupce šéfredaktora ve zpravodajském podcastu k česko-vatikánské smlouvě, kterou má příští čtvrtek 23. ledna projednat horní komora. Co přesně se pojmem 'pastorační pracovník' myslí? Co by se tím v praxi měnilo? A jaké jsou argumenty pro a proti přijetí dohody mezi Českem a Svatým stolcem?