Dříve výkladní skříň domácího obchodu, dnes kulturní památka se zkušeností třiceti let pouhého přežívání.

Obchodní dům Kotva prochází výraznou proměnou, při níž se razantně změní jeho vnější vzhled (perforovaná a dokonce částečně prosklená fasáda), ale také jeho dispozice - v jednotlivých patrech budou proražena trojúhelná atria!

Jaké jsou tedy hodnoty, které na budově chráníme? Není takovýto zásah zcela v protikladu k dosavadnímu hodnocení obchodního domu? A jak moc lze dnes využívat poválečnou architekturu v době, kdy se všichni ohání kouzelným slovíčkem konverze?

Nad tím se zamýšlí Lukáš Beran, Jan Holeček a Pavel Směták v další epizodě podcastu Za starou Prahu!

Po roce 1989 se mohlo zdát, že další zbytečné demolice historických domů jsou zažehnány. Opak byl ale pravdou! Tlak na pozemky a prestižní adresy v centru ještě vzrostl.

První "obětí" tohoto trendu, který nás provází dodnes, byl i tzv. Špačkův dům. Pro koho byl "iniciačním zážitkem"? A kdo se postavil za jeho záchranu?

To vše se dozvíte v nové epizodě našeho podcastu s Kateřinou Bečkovou, Richardem Biegelem a Rostislavem Šváchou!

Klub Za starou Prahu vznikl v roce 1900, tedy před stoletím a čtvrt. Tehdy, stejně jako dnes, byl sdružením nadšenců a odborníků, kteří se snažili nejen zachránit podstatu historické Prahy, ale také usilovat o co nejkvalitnější současnou architekturu, která do něj vstupuje. Právě to také chceme ukázat naší výstavou.

Za 125 let se změnilo mnohé: město prošlo obdobím asanací a přestaveb na počátku 20. století, sněním o meziválečné metropoli, radikálními změnami politických režimů, válečným ohrožením a následným prohlášením za památkovou rezervaci i složitým zápasem o památky v období komunistické totality. V roce 2025 existuje platný památkový zákon i územní plán, centrum je chráněnou památkou UNESCO a jeho hodnota je nesporná.

Přesto jsou některé problémy města i po 125 letech podobné, jako byly v roce 1900. Pojďte se na ně s Kristinou Uhlíkovou, Michalem Kurzem a Jakubem Bachtíkem společně podívat!

• • •

Podcast vznikl jako součást projektu Památky a společnost v českých zemích mezi lety 1900 a 1960: Profesní a osobní strategie ochránců památek ve světle soukromé korespondence, jenž je realizován s podporou Ministerstva kultury ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (Program NAKI III); identifikační kód: DH23P03OVV062.

Rezidence U Milosrdných po mnoha a mnoha letech stojí a byty se vesele prodávají.

Většina z nás si z tohoto příběhu pamatuje hlavně kontroverzní fázi "maršmelounu" a vyhrocené debaty o vhodnosti narůžovělého domu v blízkosti Anežského kláštera.

Projekt Zdeňka Fránka prošel za více jak 20 let výraznými změnami, tak si je pojďte s Richardem Biegelem, Rositslavem Šváchou a Lukášem Veverkou připomenout.

Úvodní sekvence © Česká televize - Události v kultuře.

Nekonečná kauza? Ještě nějaký ten pátek se potáhne!

Mluvíme o Florenci, jednom z nejdůležitějších rozvojových území v Praze. Už teď v září maji byt vyhlášeny výsledky architektonicke soutěže Florenc 21: West, ale náš rozhovor s Annou Vinklárkovou a Robertem Gájou se vrací ještě k předchozí urbanistické soutěži na celé území kolem Masarykova nádraží. 

Proč si Praha opět nechala uniknout možnost řádně ovlivňovat výstavbu v městské památkové rezervaci? Kolik bude u Masaryčky dostupného bydlení? A co na to vše říká UNESCO? 

Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Za starou Prahu!

Letní počasí jako by téměř vybízelo k menšímu posezení i poklábosení. S Kateřinou Bečkovou jsme se proto vydali do Bubenče (nebo Ovence?) a probrali jsme tento kout Prahy snad ze vše stran.

Křížem krážem historií i současností Bubenče se s naším letním podcastem můžete vydat i vy!

Letní podcasty Za starou Prahu! přináší formát procházky. Spolu s námi si můžete projít známou i neznámou Libeň. Tolik tváří města na jednom místě najdete jinde v Praze jen stěží.

S Jakubem Bachtíkem a Lukášem Veverkou virtuálně poznáte Libeň od Palmovky až po Rokytku. Památkové kauzy, necitlivé přestavby, ale i zbytky staré zástavby – to vše se do naší procházky vešlo.

Vydejte se s námi virutálně (nebo i procházkou v terénu) do (ne)známých končin!

MAPA PROCHÁZKY

Článek Jakuba Bachtíka (s. 28–43)

Vrtěti mostem. Tak by se dala shrnou celá situace a přešlapování kolem souboru železničních mostů na trati Praha hl. n - Praha Smíchov.

Od našeho posledního podcastu se věci výrazně posunuly a do hry vstoupil Nadační fond Vyšehradský most, který si vetknul za cíl dokázat, že Vyšehradský most jde opravit a zároveň lze vyhovět současným požadavkům na moderní železniční dopravu. Také předložil komplexní studii obnovy, která je odpovědí na proběhlý soutěžní dialog Správy železnic.

Nezahálelo ani UNESCO – máme už k dispozici výsledky monitorovací mise Centra světového dědictví z prosince 2024.

Ministerstvo dopravy ani kultury však činnost nevyvíjejí a vlastně se už jen setrvačně čeká, jak doapdnou volby...

Poslechněte si tedy shrnutí a hodnocení situace s Inou Koldovou, Rostislavem Šváchou, Richardem Biegelem a Lukášem Veverkou.

Rok se s rokem sešel a Klub Za starou Prahu opět uděloval svou Cenu za novou stavbu v historickém prostředí. Tentokrát už po jednavacáté.

Tímto mozaikovitým dílem se vám všichni aktéři slavnostnho večera (21. května 2025) pokusí předat jeho atmosféru.

Všechny nominované projekty najdete na našem webu, Instagramu nebo Facebooku.

Jsou různé požáry, které jsou spojeny s úplnou destrukcí památek nebo kvalitní architektury. Libušín na Pustevnách, kostel sv. Michaela v Praze nebo katedrála Notre-Dame v Paříži.

Naštěstí jen lehké "kouřové signály" vyslal do památkového světa požár části diplomatické čtvrti v pražské Troji architektů Bočana a Rothbauera.

Málo známý soubor velmi kvalitních novostaveb je dokladem neobyčejně autenticky dochovaného areálu architektury "v přerodu". Konec 80. a počátek 90. let zde dal vzniknout v domácím prostředí ojedinělému spojení minimalismu, racionality a neofunkcionalismu.

S Veronikou Vicherkovou a Richardem Biegelem vás provedeme diplomatickou čtvrtí, která si jistě zaslouží více pozornosti, a zejména obnovu po dubnovém požáru.