Ve druhé polovině 30. let se firma Baťa stává globálním koncernem, jenž pod vedením Jana Antonína Bati zaměstnává jen ve Zlíně přes 32 tisíc pracovníků (1937). Pro lepší organizaci uvnitř podniku se v roce 1936 začíná uvažovat o realizaci tří administrativních budov pro 2 tisíce úředníků. Objekty měly být standardizovanými pětietážovými stavbami navzájem propojenými mosty. Druhou variantou, kterou architekt Vladimír Karfík, šéf Stavebního oddělení, vedení podniku nabídl, byla výšková budova – 17poschoďový mrakodrap.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/43-budova-21

Prostor horní části budoucího prospektu byl již od 2. poloviny 20. let vnímán jako exkluzivní místo. Zlínský architekt František Lýdie Gahura, po němž prospekt nese jméno, do něj ve svém „futuristickém“ plánu Zlína budoucnosti z roku 1927 umístil budovu kina, které v soustředném kruhu osázel budovami internátů.

Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/151-studijni-ustavy

Prosklený kvádr stojící na vrcholku svažitého parkového terénu ohraničeného po stranách internáty hromadného ubytování a doplněný dvojicí Studijních ústavů je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších meziválečných realizací ve Zlíně.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/16-pamatnik-tomase-bati

Souběžně se vznikem prvních internátů a budováním náměstí Práce a školního areálu se od roku 1931 začíná formovat nové prostranství uprostřed prudce se rozvíjejícího města. Zelený pás tvoří severojižní kompoziční osu centra, je lemován dvěma řadami internátních budov a propojuje lesy nad Zlínem s městskými parky v údolí. 

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/15-gahuruv-prospekt

Jednou z výrazných dominant náměstí Práce je budova Velkého kina. Stala se nedílnou součástí nově se formujícího centra Zlína spolu s dalšími stavbami iniciovanými firmou Baťa – Obchodním domem a hotelem Společenský dům (nyní Moskva). Jednoduchý kubus kina, vymykající se firemnímu stavebnímu standardu, měl dočasně vyřešit potřebu kulturního stánku v blízkosti továrny. 

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/11-velke-kino

V průběhu 20. a zejména 30. let se začala firma Baťa v souladu s principy tzv. kapitalismu blahobytu (welfare capitalism) koncentrovat na cílené rozšiřování mimopracovního komfortu svých zaměstnanců. Vedení podniku se během zámořských cest inspirovalo systémem fungování amerických průmyslových společností a své zkušenosti uplatnilo i ve Zlíně.

Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/14-spolecensky-dum

Devítipodlažní objekt byl jedním z největších a nejmoderněji vybavených obchodů v Československu. Společně se Společenským domem a Správní budovou, které byly postavené jen o několik let později, vznikl moderní veřejný prostor pro pohyb tisíců firemních zaměstnanců (v roce 1932 jich bylo už přes 32 tisíc).

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/13-obchodni-dum

S rozvojem obuvnických závodů v druhé polovině 20. let, který pokračoval přes nastupující hospodářskou krizi i v následujícím desetiletí, je spojena také výstavba obchodních domů, samostatných prodejen, které jsou v dobovém tisku nejčastěji nazývány Dům služby.

Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/12-trznice

Zlín se stal v meziválečném období díky prosperitě firmy Baťa rychle rostoucím moderním městem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem. Také historie centrálního prostoru nově budovaného firemního města – náměstí Práce, se odvíjela od rozvoje Baťova závodu.

Více k epizodě:⁠https://zam.zlin.eu/objekt/9-namesti-prace

O možnosti zřídit ve Zlíně měšťanskou školu se mezi místními zastupiteli začíná diskutovat v návaznosti na změnu rakousko-uherského školského zákona už v roce 1872. Vzdělání, které doposud zajišťovaly obecné školy, měly o navazující tři ročníky rozšiřovat školy měšťanské.

Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/7-mestanska-skola-zlinsky-klub-204