Zřízení řeznické koncese pro obyvatele domu číslo 9 Karla Mikšíka je datováno do roku 1899. V této činnosti pokračuje i řeznický tovaryš Eduard Červinka, s jehož jménem je dnes objekt na okraji západní fronty náměstí Míru automaticky spojován.

Více k epizodě:⁠ https://zam.zlin.eu/objekt/6-dum-eduarda-cervinky

Souběžně s prací pro firmu Baťa provozoval architekt František Lýdie Gahura také svou vlastní projekční kancelář. Jednou z realizací vzniklých ve Zlíně nezávisle na firemním zadání je dům č. 65 ve středu severní fronty na náměstí Míru (dříve Hlavním náměstí). Stavba v čistě funkcionalistickém stylu je příkladem architektovy realizace, v níž se nemusí držet firemních požadavků estetických ani finančních.

Více k epizodě:https://zam.zlin.eu/objekt/4-cinzovni-dum-frantiska-jelinka

V roce 1896 byl osloven architekt Dominik Fey, aby vypracoval plány pro zlínskou Občanskou záložnu, první peněžní ústav ve městě, mezi jehož členy patřili významné kulturní a podnikatelské osobnosti, jako například František Bartoš nebo Tomáš Baťa.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/3-zalozna

Obchodní komplex v historickém jádru města je největším novodobým zásahem do zástavby náměstí Míru, které se v průběhu druhé poloviny 20. století téměř nevyvíjelo.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/20-zlate-jablko

Obchodní a nájemní činžovní dům, postavený pro manžele Marii a Eduarda Trantírkovy v letech 1939– 1940, vyplnil uvolněnou parcelu na jihovýchodním okraji dnešního náměstí Míru, v té době označovaného jako Masarykovo.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/2-trantirkuv-dum

Na místě dnešního polyfunkčního domu se dříve nacházela secesní budova hotelu Balkán. Dům č. p. 61 byl jedním z hlavních center kulturního života 20. a 30. let minulého století, bylo to místo setkávání vlastenců i studentů. Podle vzpomínek spisovatele Antonína Bajaji, který je vnukem majitele hotelu Balkán Jana Knapka, navštívili podnik i Leoš Janáček, Josef Váchal nebo Le Corbusier. Svou prodejnu tu měla i firma Baťa.V roce 1977 byl už značně zchátralý objekt asanován a okraj náměstí vyplnila nová budova pošty a telekomunikací zasahující až do ulice Bartošova. Mezi starou zástavbou a budovou pošty tak vznikla proluka, pro niž architekti Karel Havliš a Svatopluk Sládeček s odstupem několika desetiletí v roce 2002 navrhli nový dům.

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/19-polyfunkcni-dum-zvany-robot-emil

Radnice dokončená v roce 1924 vznikla podle plánu architekta Františka Lýdie Gahury a je to jedna z jeho prvních samostatných realizací. Výborně reprezentuje způsob, jakým pronikaly moderní formy architektury do prostředí tradičního historického jádra Zlína, tehdejšího Masarykova náměstí (dříve Hlavní, nyní náměstí Míru). 

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/5-radnice

Důležitý milník v budování moderního Zlína představuje proměna zámku a přilehlých pozemků ze soukromého majetku na veřejný. Od roku 1923 začíná František Lýdie Gahura projektovat regulační plány rychle se rozrůstajícího města. Zámecký areál nacházející se dříve na okraji historického centra se ocitl na spojnici mezi historickým a moderním centrem města. Majitelem rozlehlých pozemků panského statku byl Stefan Viktor Leopold Haubt von Buchenrode, potomek brněnských textilních podnikatelů. Ten v roce 1929 prodal zámek i přilehlý areál městu Zlín, v jehož čele stál starosta Tomáš Baťa. 

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/objekt/8-zamek

Centrum města Zlína se nachází na dvou od sebe nedaleko situovaných náměstích. Podoba každého z nich odkazuje na specifickou dobu utváření městského veřejného prostoru. Audio k této první stezce posluchače provede centrem Zlína a je jen na něm, zda mu poslouží jako podklad do sluchátek při procházce městem nebo při prohlížení dobových i aktuálních fotografií na webu zam.zlin.eu.

Začátek stezky: náměstí Míru

Více k epizodě: https://zam.zlin.eu/stezka/1-od-namesti-k-namesti