Už dávno jsme si v PrPom všimli, že v Českém červeném kříži vznikají, jak my tomu říkáme, ostrůvky pozitivní deviace. Jedinci, kteří si často přinesou know-how z jiné části světa, pak v ČČK zkoušejí realizovat zajímavé a funkční projekty. Často jim padá mnoho klacků pod nohy, ale když se dostanou dostatečně vysoko, mohou opravdu něco změnit k lepšímu.
Na rozhovoru bylo nejzajímavější to, o čem jsme si nemohli povídat. Jaké to je pro Ladu prosazovat kvalitu v ČČK navzdory celkovému fungování? Jakou má od vedení "podporu"? Jako stále činná ředitelka o tom sice ráda mluví v kuloárech, ale do podcastu to moc nešlo. Snad to trochu najdete mezi řádky, snažil jsem se jak se dalo ;-)