ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.

Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovalo. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana.

„Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů, tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz David Kolář.

Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které jsou chráněny patentem, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů pak je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv.

„Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ říká s odkazem na výsledky analýzy AIFP.

Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků i menší zájem.

Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář

Zkraje podcastu ZdraveZpravy.cz se David Kolář podrobněji věnuje i nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu.

„Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem.

Za důležité proto považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků.

https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/26/farma-firmy-dostaly-obrovskou-svobodu-hrimal-valek-na-vyboru/

David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje.

„Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování, protože kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

A dodává: „Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl ze Stada Pharma CZ v podcastu ZdraveZpravy.cz / Více na ZdraveZpravy.cz

„Jsou země, které mají vlastní lékařské fakulty pro všeobecné praktické lékaře a pro venkovské všeobecné lékaře,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP David Halata.

Typickým příkladem zcela odlišného přístupu ke vzdělávání praktických lékařů zaměřených na poskytování zdravotní péče v odlehlejších regionech je podle něj Austrálie a tamní takzvaní „flying doctors“. U nich není žádnou výjimkou letět i stovky kilometrů daleko, aby provedli například operaci slepého střeva. Byť takový přístup není v Evropě zvykem, tak především západní evropské země už reagují na odlišnosti praxí praktických lékařů na venkově a ve městech. A zejména pak reagují na nedostatek praktických lékařů v regionech.

„Ve Walesu už je dnes lékařská fakulta, která se více specializuje na venkovské lékařství,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz David Halata.

Princip vzdělávání ve zmiňovaném Walesu podle Halaty spočívá v principu, že se fakulta snaží studenty medicíny s venkovským lékařstvím propojovat už od prvního nebo druhého ročníku studia. A to v časové dotaci desítek týdnů až do ukončení studií.

„A mají tam i osmi až desetitýdenní stáže přímo v ordinacích praktických lékařů. Ukazují jim, o čem to venkovské lékařství je. Snaží se, aby tam vznikla vazba v rámci té komunity,“ vysvětluje.

Na datech mají tamní fakulty doloženo, že pokud je student už od prvního, druhého ročníku v kontaktu s praxí na venkově, tak se do ní násobně častěji i vrací. Protože se v Česku postupuje docela obráceně, výsledkem je další důvod, proč má Česko nedostatek praktických lékařů v regionech.

Podle Halaty by se zkušenostmi a praxí západních zemí mělo inspirovat i české zdravotnictví. Už kvůli tomu, aby utlumilo trend, kdy nejen z venkova, ale i menších měst mizí ordinace praktických lékařů. A začít by se mělo přímo na lékařských fakultách, na kterých se toho medici o venkovském lékařství zatím příliš nedozvědí. Podle Davida Halaty se na našich lékařských fakultách vyučuje takový předmět v rozsahu 1,5 hodinového semináře po dva semestry.

„Čili v podstatě téměř vůbec,“ poznamenává David Halata.

Součástí na některých lékařských fakultách je pak týdenní až dvoutýdenní stáž v ordinaci praktika, to zhruba v pátém ročníku. Navíc stáž bývá brána i jako volitelná praxe. Což podle Davida Halaty nestačí k navázání užšího kontaktu s daným prostředím.

„Pokud chceme mít dostatek praktiků na venkově, pak je nemůžeme oslovovat... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit pro klienta místně a časově dostupnou zdravotní péči, navíc péči kvalitní a bezpečnou,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

A nejen to. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by českému zdravotnictví „už zítra“ hrozil kolaps. Podle něj v současné době neexistují poskytovatelé zdravotní péče, kterým by nebyla hrazena zdravotní služba řádně, včas a v potřebné výši.

„Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně "před kolapsem".

„Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby ten systém zůstal dál vysoce stabilní,“ vysvětluje.

Pokud se pojištěnci ocitnou v takovém problému, že nemohou najít například praktického lékaře nebo stomatologa, jejich první kroky by podle Zdeňka Kabátka měly směřovat k jejich zdravotní pojišťovně. Tam mají požádat o pomoc.

„Samozřejmě, že tady nebudu tvrdit, že jsme schopni vždy ze sta procent naplnit očekávaní každého klienta. Ale co se týče VZP, náš klient se nemusí obávat, když přijde na naši pobočku a na přepážce sdělí ten svůj problém, ať už je to primární péče, nebo velké elektivní výkony, čekací lhůty, vždy dostane jasnou zřetelnou odpověď, jak má postupovat dál. Na koho se má obrátit, na jaké pracoviště,“ říká s dodatkem: „Samozřejmě, žiji v reálném světě, takže je to hodně o lidech, ale za mě je to, co popisuji, úplně ideální situace.“

Také ale potvrzuje, že situace není úplně ideální i při podstatně skromnějších požadavcích klientů. Ať už se to týká praktických lékařů, stomatologů či délky čekacích lhůt... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

V ČR pracující ukrajinští běženci, jež jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], loni odvedli na zdravotním pojištění 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči ukrajinských běženců u VZP ČR pak dosáhly 2,1 miliardy korun.

V podcastu ZdraveZpravy.cz to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Přesto je saldo mezi výdaji a příjmy VZP ČR za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Důvod je, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl kvůli cca 330 000 nově registrovaných běženců u největší tuzemské zdravotní pojišťovny o 3,12 miliardy korun.

„Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.

Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili sami Ukrajinci, kteří jsou zaměstnaní nebo pracuji jako OSVČ. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun.

„Ano, zvýšily se výdaje státního rozpočtu, protože se tady zvýšil počet státních pojištěnců, když to řeknu takto zjednodušeně,“ uvedl Zdeněk Kabátek.

VZP ČR loni registrovala 330 tisíc běženců z Ukrajiny a další desítky tisíc ukrajinských běženců pojistily ostatní zdravotní pojišťovny. Zejména pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], která, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Kabátek, je aktivně registrovala hlavně na severu Čech a na Ostravsku a Zlínsku.

„Většina Ukrajinců na našem území čerpá zdravotní služby bagatelně. Většina čerpá zdravotní služby do úrovně pěti tisíc korun. Jsou tam samozřejmě případy nákladnější léčby. Ať už onkologické, vzácných onemocnění, cystická fibróza, svalová dystrofie a podobně,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek.

Podle něj z dat pojišťovny zatím nevyplývá, že by občané Ukrajiny vykazovali zásadně horší zdravotní stav než Češi. Kmen ukrajinských... / Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Začneme s modulem akreditací. To je něco, co pálí a bolí naše zdravotnictví teď asi nejvíc,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] Irena Maříková k první fázi digitalizace IPVZ.

Zároveň upozorňuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pověřilo IPVZ administrativní podporou akreditačních komisí. To proto, aby akreditační řízení zrychlila a jejich zpoždění nepůsobilo více problémů, než působí nyní. Ale nejenom k chystanému projektu digitalizace veškeré agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ se vyjadřuje Irena Maříková. Představuje i svůj pohled na problém nedostatku lékařů v primární péči.

„Vnímáme nedostatek lékařů v primární péči. A víme, že k tomu, aby se situace zlepšovala, je potřeba mezigenerační obměna. Aby byl ten systém poskytování stabilní primární péče jak pro dospělé, tak pro děti, tak musí meziročně dojít k obměně minimálně 200 lékařů,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková.

I proto si IPVZ podle jejích slov "drží otevřené kapacity" na katedře všeobecného praktického lékařství, aby je mohl kdykoli rozšířit. Institut zároveň administruje rezidenční místa pro lékaře. Letos jich bylo vyčleněno 150 pro všeobecné praktické lékařství a 80 pro praktické lékařství pro děti a dorost. Navýšila se i cílová částka na jednoho rezidenta, která nově činí 55 tisíc korun.

„Čili došlo k navýšení jak počtu míst, tak finančního objemu. Což považujeme za velice důležité,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková.

Podle Ireny Maříkové největší výzvou, která před Institutem nyní stojí, je digitalizace jeho veškeré agendy v postgraduálním vzděláváním. Jde o projekt za cca sto milionů korun. IPVZ na něm spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Ten je, jak tvrdí Irena Maříková, supervizorem celého projektu. Projekt MZ ČR ale svěřilo IPZV.

„Podáváme teď projektovou žádost. Rozpracováváme všechny detaily. Měl by to být modulární systém. Měl by administrovat vše, co se týká školence a jeho školitele. Nabídne i modul akreditací nebo evaluace. [...] A máme vymyšleny ještě dva moduly.... /  Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Od výrobců potřebujeme záruky, že nám dodají léky, které pacienti potřebují. A já prostě nechci stát a odpovídat do kamer, proč není základní přípravek na kardiovaskulární onemocnění. Proč někdo umřel, protože neměl svůj lék. Prostě nechci,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Těmito slovy v podcastu ZdraveZpravy.cz vysvětluje, proč Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] vypracovalo novelu zákona o léčivech. Norma nyní míří do vnějšího připomínkového řízení. Návrh zákona klade nové povinnosti na výrobce léků, jejich distributory i lékárny. Hlavní změnou přitom je, že výrobci léků budou muset vyrábět více, aby trh měl dostatečnou zásobu léků v případě, že se některé léčivo stane z různých důvodů nedostupné.

„Musíme znovu nastavit sytém výroby, dodávek a výdeje léků, protože ten příběh, kdy vyrobím, vydám, vyrobím a vydám, aniž by se cokoli kdekoli zadrhlo, skončil. Svět bohužel začíná fungovat jinak. A bohužel ne lépe, ale hůře,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček s tím, že novela zákona o léčivech musí vstoupit v platnost co nejdříve, aby se neopakovala situace s výpadky léků z přelomu loňského a letošního roku.

Podle něj novela sice přinese nové povinnosti všem účastníkům trhu, MZ ČR se ale snaží, aby byrokratické změny na všechny dopadaly co nejméně. Zatímco lékárnám a distributorům novela stanoví hlavně informační povinnosti, výrobcům předepíše držet určitou zásobu léků.

„My nebudeme kontrolovat dopředu, zda výrobce má zásobu léků uloženou ve skladu, ale zpětně zanalyzujeme každou nedostupnost léků. Zda se v tom novém systému všichni zachovali tak, jak měli. A pak ta odpovědnost bude jasně nastavená. To je smysl celé té novely o léčivech,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.

Na přelomu loňského a letošního roku a začátkem letoška mnozí z českých pacientů neměli šanci získat svůj lék na předpis. Na tuzemském trhu totiž nebyl k dispozici. Týkalo se to převážně antibiotik. S obdobnými problémy se potýkaly a stále ještě potýkají další evropské země, ale třeba i Amerika, Kanada a Austrálie. Pro řešení nedostupnosti léků na trhu zřídilo ministerstvo zdravotnictví pracovní skupinu, která se celou problematikou zabývá.

„V praxi jsme si ověřili, že ve chvíli, kdy dojde k nahlášení přerušení dodávek některých léků, trvá minimálně měsíc a půl celému systému, než operativně dokáže daný lék nahradit, pokud není na trhu. Rychleji to nejde, regulatorně, z hlediska vyjednávání s distributory, výrobci a podobně,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček.

Důležité je podle něj získat čas na řešení situace. A jako jediné řešení se podle jeho slov ukázalo právě tvoření zásob léků. To hlavně proto, aby MZ ČR spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL] mělo alespoň nějaký čas na nedostupnosti léků reagovat. Upozorňuje, že při současném nastavení výroby léků není v celém řetězci od nákupu účinné látky, výroby léků, až po jejich výdej... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [NRZP ČR] Václav Krása.

Navrhovaná úprava sazeb daně z přidané hodnoty [DPH] ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS], která by vedla ke zdražení léků, není podle něj rozhodně správnou cestou k tomu, jak navýšit příjmy státního rozpočtu a snížit záporné hospodaření státu.

„Buď se musí navýšit úhrada z veřejného zdravotního pojištění nebo to zaplatí občané. A to se obávám, že možné mnohdy ani není,“ hodnotí návrh na redukci dvou snížených sazen DPH na jednu ve výši 13 procent nebo 14 procent [nyní činí DPH na léky 10 %] Václav Krása v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Už kvůli tomu, že nejvíce léků užívají většinou lidé, kteří nevydělávají a jejich sociální situace je velmi obtížná.

„A žádný příspěvek jako sociální dávka na léky neexistuje,“ dodává.

Pokud by skutečně došlo ke zvýšení DPH u léků a současně by se zvedly i jejich úhrady ze zdravotního pojištění, pak je to podle něj pouze přelévání veřejných peněz z jedné "škatulky do druhé".

„A to já považuji za hloupost, kdo tohle vymýšlí. U léků bych DPH nezvedal, naopak bych ho snižoval,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz Václav Krása z NRZP.

V této souvislosti upozornil i na to, že NRZP ve spolupráci s některými poslanci chystá návrh na zvýšení takzvaného inflačního limitu u zdravotnických prostředků, a to na 15 procent.

„Budeme navrhovat zvýšení inflačního limitu na 15 procent. Pak je to věc diskuze, na kolik se zvýší,“ říká.

I na pacienty odkázané na zdravotnické prostředky totiž, jak říká, dopadá několikaměsíční zdražování. A za kompenzační pomůcky s příspěvkem zdravotních pojišťoven tak doplácejí stále vyšší částky. Od ledna 2023 došlo ke zvýšení inflačního koeficientu o čtyři procenta. Podle Českého statistického... Více na ZdraveZpravy.cz 13.1. 2023

„Hledáme nové Antoníny Holé a nová léčiva a diagnostiku, která může mít celosvětový dopad a úspěch,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel investičního fondu i&i Bio. Ten investuje hlavně do vývoje nových léků a diagnostiky.

Vyjadřuje se i k době covidu, kdy se rozvolnila pravidla pro vývoj vakcín a léků proti covidu. To vědcům i farmaceutickým firmám dle jeho slov nabídlo mimořádné příležitosti.

„Mnoho projektů dopadla úspěšná, mnoho jich to nestihlo. Tato příležitost se ale už uzavřela a vidíme, že mnohé investice jsou zmařené, protože ta příležitost už tu není,“ vysvětluje podcastu ZdraveZpravy.cz.

„A z pohledu těch západních zemí krize covidu byla již vyřešena. Když třeba porovnáme, co je v Evropě a co je v Číně, můžeme se ptát, proč to je. Není to třeba tím, že ty technologie jsou u nás lepší? Že kvalita vývoje vakcín na Západě je jiná než třeba v té Číně. Byť těch důvodů bude jistě více," dodává.

Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků.

„i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu ZdraveZpravy.cz Zahrádka.

Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun.

„Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka.

i&i Bio má nyní za sebou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Sehnat místo v zařízení sociální péče není v Česku snadné. Pojišťovny proto přicházejí s pojištěním dlouhodobé péče. Více o něm v podcastu ZdraveZpravy.cz s výkonným ředitelem České asociace pojišťoven Janem Matouškem.

Sehnat lůžko v zařízení sociální péče, jako je domov pro seniory, domov se zvláštním režimem či dům s pečovatelskou službou je v Česku takřka nemožné. A na pobyt v soukromém zařízení, kde se náklady na ubytování a stravu pohybují v desítkách tisíc korun, většina lidí finance nemá a mít nebude.

„To, že si dnes lidé připlácí na tyto služby je realita. A je to realita, která je ale, si dovolím říci, jen pro ty bohatší vrstvy. Na to, aby rodina dala měsíčně dohromady částku v řádu nižších desítek tisíc korun, aby sehnala lůžko v některém soukromém zařízení, to je skutečně omezující péče jen pro ty vysokopříjmové vrstvy,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek.

nahrávka

O něco příznivější situaci panuje u zajištění terénních sociálních služeb, kdy pečovatelka dochází k lidem s omezenou soběstačností přímo do domácnosti. I tam ale poptávka v posledních letech sílí a pečovatelky či sociální pracovnice v terénu chybí.

„Je známo, že stát tyto služby hradí špatně, a právě proto je jich nedostatek. Za 120 korun na hodinu se příliš mnoho pečovatelek do této fyzicky a psychicky náročně práce nehrne,“ říká Jan Matoušek.

Ke zlepšení zajištění sociálních služeb ze strany státu nedojde ani v budoucnu. Spíše naopak, jak tvrdí i Jan Matoušek.

„Stát na to mít peníze do budoucna nebude,“ říká s tím, že lidí s potřebou takové péče u nás... Více na ZdraveZpravy.cz!!!