ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Chci pochválit české dárce krevní plasmy. I díky nim má například hemofilik ve Španělsku to, co potřebuje,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař odběrových center krevní plasmy Cara Plasma Martin Toman.

Ne všechny země v Evropě dovolují darovat krevní plasmu tak, jak to umožňuje Česká republika. Tedy nejen pro potřeby akutní medicíny, například při záchraně života pacienta s rozsáhlými popáleninami, ale i pro farmaceutické účely. V tomto případě se z vysoce zamražené krevní plasmy vyrábí potřebné léky, bez nichž by se mnoho pacientů neobešlo.

„Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou například léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství. Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří, a to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Martin Toman.

Doplňuje, že potřebu krevní plasmy pro výrobu léků v Evropě pokrývá pouze Německo, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika.

„Český dárce je proto nesmírně důležitý dárce,“ zdůrazňuje s tím, že Česko je navíc co do počtu dárců krevní plasmy plně soběstačné.

„Nehrozí, že bychom nebyli schopni pokrýt potřebu jednak v nemocnicích a jednak na výrobu léků,“ upřesňuje.

Krevní plasma se dá odebrat a následně zpracovat dvěma základními způsoby. Zdravotníci ji od dárců odebírají v krevních centrech v nemocnicích, kde se odebírá i plná krev a z ní speciální technikou oddělí krevní plasmu. Tu pak lékaři používají v nemocnicích v akutní medicíně při operacích. A pak v Česku fungují soukromá plasmaferetická centra. Ta odebranou plasmu posílají do frakcionačních závodů, v nichž se z ní vyrábí léčivé přípravky.

„My jako soukromá plasmaferetická společnost patříme do skupiny, co plasmu odeberou a odvezou do velkých mrazících boxů. Tam se šokově zmrazí na -30 stupňů, a při -25 stupních se uchovává. Následně se odveze do velkých frakcionačních center, kde se z této plasmy vyrábějí léky,“ popisuje Martin Toman postup odběrů krevní plasmy společností Cara Plasma.

Doplňuje, že z ní vyrobená léčiva se využívají stále častěji v onkologické léčbě, při ledvinových onemocněních, například při léčbě nefrotického syndromu. Využití nachází i při poruchách... / Více na ZdraveZpravy.cz již v pondělí 19.9. 2022. 

Přes dvacet čtyři let 24 hodin denně pečuje paní Monika Vaňková o svého syna s Duchennovou svalovou dystrofií. Jak vše zvládá a kde bere energii do dalších dnů říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

„Duchennovu svalovou dystrofii Honzovi lékaři diagnostikovali, když mu byl jeden rok,“ vzpomíná paní Monika.

Od narození trpěl žloutenkou a stále měl špatné jaterní testy. Držel proto přísné diety, ale nic nepomáhalo, vše bez výsledku. Po roce neustálých vyšetření a testů Honzu lékaři odeslali na genetiku. Teprve tam se rodiče dozvěděli, co je příčinou jeho zdravotních potíží.

„Na genetickém vyšetření se zjistilo, že jde o progresivní svalovou dystrofii typu duchenne. Je to progresivní onemocnění, kdy mu ochabují svaly, a to nezastavitelně,“ popisuje v podcastu ZdraveZpravy.cz Monika dobu, kdy jejímu tehdy ročnímu synovi specialisté diagnostikovali nevyléčitelné onemocnění

podcast

Informací o tak závažném onemocnění bylo podle ní tehdy opravdu málo. A neměli je dokonce ani samotní lékaři.

„Na genetice nám dali jasné instrukce o tom, že syn se nedožije dospělosti a péče o něj bude velmi náročná,“ říká.

Dnes je Honzovi 24 let, pohybuje se na speciálním vozíčku a s celodenní péčí o něj Monice pomáhají hlavně její manžel, Honzův otec, a jeho o čtyři roky mladší sestra Bára. A přes všechny životní peripetie, fyzickou i psychicky velmi náročnou péči vše zvládají na jedničku.

„Ráno po probuzení připravím snídani, potom přichází hygiena, popovídání si, Honzu obléknu a rehabilituji s ním pomocí přístrojů pro zlepšení svalů na dýchání,“ popisuje začátek každého dne paní Monika.

Protože už je dospělý a zůstává s ním po celý den doma sama, k manipulaci s Honzou používá speciální zvedák. S jeho pomocí syna přesunuje na elektrický vozík nebo naopak z vozíku na postel. Část odpoledne se společně věnují dechovým rehabilitacím a část i práci. Honza totiž pracuje jako správce webu pacientské organizace Parent Project, která zastupuje pacienty s Duchennovou svalovou dystrofií i jejich blízké.

„Syn pracuje z domova na svém počítači. Jsem mu po celý den k ruce, potřebuje neustálou péči a dohled,“ dodává paní Monika.

Často vyžaduje upravit svůj posed nebo třeba jen přisunout klávesnici od počítače nebo podat jídlo či pití. Podle Moniky nemůže být ani pět minut sám.

„I v noci chodím syna polohovat, dvakrát třikrát za noc podle jeho potřeby. Když ho bolí záda nebo zase lopatka, ruka či je třeba popondat nohu,“ vypráví Monika.

A kdo jí zastupuje, když odchází k lékaři, na úřady nebo se potřebuje zkrátka jen vyležet z nějakého onemocnění?

„Je to problematické. Manžel... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Pokud v dohledné době ještě přijdou na finančních trzích nějaké významné výprodeje, tak sektor zdravotnictví by měl podržet portfolio každého investora,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz investiční analytik XTB Štěpán Hájek.

Podle něj investice do zdravotnictví v posledních letech prozatím zůstávaly spíše na okraji zájmu většiny investorů, kteří peníze raději dávali například do technologického sektoru. Do něj patří akcie společností, jako jsou Facebook, Apple nebo Alphabet [vlastník Googlu, pozn. red.]. To se však s růstem úrokových sazeb centrálních bank a očekávané ekonomické recesi podle Štěpána Hájka nejspíš brzy změní. A investoři, aby ochránili své peníze a zároveň je zhodnotili, přesunou své investice právě do hodnotových sektorů, kterým je právě zdravotnictví.

„Zdravotnictví je dlouhodobě taková kotva portfolia. Valuačně, hodnotově, to je takový držák,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Štěpán Hájek.

Argumentuje tím, že sektor zdravotnictví, podobně jako energetický sektor, za poslední čtyři hospodářské krize na burzách nejenže nepropadl, ale peníze investorů dokonce zhodnocoval. Štěpánem Hájkem očekávaný přesun peněz do zdravotnictví pak v praxi přinese v blízké době nárůst hodnoty akcií farmaceutických firem, poskytovatelů zdravotní péče i lékárenských sítí. K čemuž ostatně dochází již nyní.

„Když se podíváme na ETF fondy investující do zdravotnictví, jako je XLV nebo VHT, tak to jsou ETF, které od začátku roku porazily ten hlavní akciový index S&P 500,“ říká s tím, že koncentraci kapitálu v sektoru zdravotnictví očekává v příštím roce, případně dvou letech.

V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz se Štěpán Hájek vyjadřuje k aktuálnímu soudnímu sporu mezi společností Moderna a Pfizer a BioNTech. Moderna zažalovala Pfizer a BioNTech za to, že jí podle ní zcizily patenty na technologii mRNA. Tedy technologii, na které Pfizer a BioNTech postavil výrobu a úspěšný prodej své vakcíny proti covidu-19 Comirnaty.

https://www.zdravezpravy.cz/2022/08/27/oderna-chce-podil-ze-zisku-z-vakciny-comirnaty/

„Soud s Modernou o vlastnictví mRNA technologie bude mít bezpochyby negativní dopad na akcie společností Pfizer a BioNTech. A pokud by spor nevyšel ve prospěch Moderny, pak to bude mít velice negativní dopad na PR Moderny,“ říká investiční analytik.

Upozorňuje, že růst akcií firem, které dodávaly vakcíny proti covidu, už zdaleka nebude takový, jako byl po roce 2021, kdy tyto firmy významně navýšily zisky.

„Ta politika jednotlivých států, jejich vlád, nebude už tolik tlačit... / Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Pokud vcházíte do restaurace a první, co cítíte, je olej, tak to je restaurace, kde já se otáčím a jdu pryč,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz manažer Asociace kuchařů a cukrářů ČR [AKC ČR] Tomáš Popp.

A říká i v něm to, jak si v Česku vybrat restauraci, aby to strávníka nestálo zdraví. Zdravé stravování, respektive vaření definuje jako vaření, při němž kuchař používá co nejméně předem zpracovaných surovin. Tedy minimum takzvaných pohotových surovin [ konvenience] a naopak co nejvíce základních surovin. A ideálně takových, které jsou čerstvé a v čase. Například nestavět v únoru jídelníček na rajčatech a jahodách.

„To znamená, že když vaříte například nějakou omáčku, tak ji vaříte od základu. To je zeleninový základ, smetana, nezahušťuje moukou, ale jenom tou zeleninou. A potom si myslím, že ten pokrm je zdravý,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Tomáš Popp, který je sám kuchař a je i člen Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR.

AKC ČR aktuálně spolupracuje s agenturou CzechTourism na projektu Czech Specials, který mapuje ty restaurace a cukrárny v Česku, které vaří kvalitně a tak i zdravě. Tomáš Popp říká, že klasická česká kuchyně se může mnohým zdát těžká, ale není to tak úplně pravda. Například ve srovnání s francouzskou kuchyní.

„To proto, že Francouzi používají tuny másla a smetany. Takže jde hlavně o tu míru a kvalitu a tu my definujeme tak, že se vaří ze základních suroviny a podle tradičních receptů,“ vysvětluje.

Podle něj se za posledních deset let nabídka českých restaurace z hlediska kvalitního a zdravého stravování výrazně zlepšila. Restaurace nabízejí mnohem více jednodušších pokrmů i více druhů salátů.

„Dříve, když jste si chtěl dát nějaký kvalitní salát, tak to byl většinou šopský salát. A tím to končilo. Dnes jsme úplně jinde,“ upřesňuje.

Podle Tomáše Poppa přístup ke zdravému vaření spočívá i ve výběru surovin. Apeluje na kuchaře, aby vařili z biopotravin a brali je od kvalitních regionálních dodavatelů.

V podcastu ZdraveZpravy.cz se Tomáš Popp vyjadřuje i k tomu, proč české restaurace tak často nabízejí zejména jenom smažená jídla.

„Češi smažené jídlo milují. Podobné je to i v Německu nebo v Rakousku. Zatímco my tu máme smažené sýry, tam se jedí smažené řízky. Jedete do Bavorska, tam se zase cpou sekanou v housce,“ vysvětluje.

Také ale i dodává, že dnes si ty restaurace, které to myslí se svým podnikáním vážně, nevystačí jen se smaženými jídly.

„To mohou provozovat tak někde v kempu u Máchova jezera,“ tvrdí.

A právě kempy a turistická místa jsou z hlediska zdravého stravování v Česku podle něj až příliš často kamenem úrazu.

„Není to jenom kvalitou oleje, ale problém může být i s hygienou. Důvod je, že nefungují celoročně. Také tam většinou nemají... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra [6.8. 2022]! 

„Česko nutně potřebuje jeden zákon. Aby všichni výrobci  zdravotnického zařízení, softwaru, povinně umožňovali výměnu informací  všem ostatním výrobcům zdravotnických zařízení,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Jiří Pecina.

„Trh, lékaři a pacienti už se pak postarají o zbytek,“ dodává šéf softwarové firmy Meddi hub, která nabízí telemedicínské řešeni Meddi.

To využívá brněnský Masarykův onkologický ústav [MOU], aktuálně ho do praxe zavádějí zdravotnická zařízení skupiny Agel  a letité zkušenosti s ním má společnost Veolia. Mezi další firmy a  subjekty, které aplikaci Meddi využívají, patří například Visa, Hospodářská komora ČR nebo Policie ČR. Aplikaci Meddi ale široce využívají i lékaři a pacienti v Latinské Americe.

„Co se týče Česka, covid zničil spoustu věcí ve vnímání  telemedicíny tím, že tu vznikly brutálně komerční a na koleni dělané  projekty, ale na druhé straně lékaři i pacienti zjistili, že to na ´tu  dálku´ dělat lze,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jiří Pecina.

Telemedicína u nás podle něj stále naráží na mnoho překážek. Tou  první je rozdílnost a nekompatibilita IT systémů, které se v Česku  využívají. Tou další je skutečnost, že za telemedicínu dnes vydává  kdekdo kdeco. Často přitom jde jen o poradny na internetu.

„Kde vám řeknou, vypadá to, že máte diabetes, ruku do ohně bychom za to ale nedali, takže ho možná nemáte,“ vysvětluje na příkladu.

Podle Jiřího Peciny telemedicína je, když lékař s pomocí  zabezpečeného připojení, ať už videem, chatem, telefonem, nebo pouhou  výměnou dat, ze kterého nikdo nečerpá údaje a dodržuje zákon o  zdravotnických informacích, pacientovi vydá e-recept, lékařskou zprávu,  doporučení ke specialistovi nebo s ním pokračuje v léčbě.

„Technologické možnosti jsou přitom neomezené. My vám z čelní  strany telefonu už dnes změříme jednoduché EKG, saturaci kyslíkem,  krevní tlak i to, jakou máte hladinu stresu. To nabízíme už teď. A během  dvou, tří měsíců k tomu přidáme stanovení hemoglobinu v krvi a na  přelomu roku okamžitou hladinu cukru. To vše bez jakýchkoli odběrů krve,  pouze za pomoci fotopletysmografie,“ vysvětluje.

Fotopletysmografie je technologie, která pracuje s odrazem světelného  signálu z kůže a podkoží, díky němuž dokáže změřit parametry krevního  žilního systému.

Obrovské možnosti telemedicína podle Jiřího Peciny nabízí v prevenci.  Tvrdí, že mnoho lidí dnes ani neví, že si zdravotně škodí. Každý přitom  vlastní telefon a každý na něm hledá radu „doktora Googla“.

„My ale chceme, aby vám přes ten telefon chodily celé léčebné plány,“ vysvětluje.

Příkladem uvádí aplikaci pro potomky pacientů s prodělaným  onkologickým onemocněním. Ti jsou totiž ve vyšším riziku rozvoje  stejného onemocnění. Aplikace nejenže ohlídá jejich zdravotní stav, ale i  jim doporučí, jak se vyhnout rizikovému chování. Na projektu firma nyní  pracuje s MOÚ v Brně a také pražskou Všeobecnou fakultní nemocnicí. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Náš cíl je poskytovat v regionech uzavřený systém zdravotní péče. Od akutní péče, přes následnou péči až po domovy se zvláštním režimem,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka skupiny Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.

Za příklad dává situaci v Karlovarském kraji, kde Penta Hospitals provozuje dvě z tamějších čtyř velkých nemocnic. Je to Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov. Nemocnice Sokolov se specializuje na akutní, tedy neplánovanou péči.

„Ale i v tomto případě se snažíme o to, abychom pacienta poté, kdy u nás prodělá nějaký akutní zákrok, doléčili do okamžiku maximálního zdraví. Abychom mu zajistili následnou péči, rehabilitační péči a nakonec i ambulantní péči. Aby pacient z naší nemocnice neodešel a nemusel hledat další péči sám,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Barbora Vaculíková.

Jmenuje i Nemocnici Ostrov, která jako jediná v Karlovarském kraji provozuje akutní lůžkové psychiatrické a psychoterapeutické oddělení. Na něj nově navazuje oddělení gerontopsychiatrie. Což je oddělení následné psychiatrické péče pro pacienty, kteří sice nepotřebují akutní zákrok, přesto ale vyžadují péči psychiatra.

„A rádi bychom zřídili i Centrum duševního zdraví. Tedy ambulantní péči pro pacienty, které jsme třeba propustili z nemocničního lůžka na psychiatrickém oddělení,“ přibližuje Barbora Vaculíková.

Jako další příklad uvádí rozšíření služeb u domovů se speciálním režimem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi. Kolem nich plánuje vybudovat síť praktických lékařů. Současně chce nabídnout odbornou ambulantní péči a předpokládá i vstup do domácí ošetřovatelské péče.

Podle Barbory Vaculíkové přímá finanční spoluúčast pacientů na zdravotní péči je nezbytná. V dohledné době nás dle jejích slov nemine. Zavedení přímých plateb nebo nějaké formy připojištění urychlí současná inflace a růst cen vstupů u poskytovatelů zdravotní péče.

„Myslím, že se to dá udělat tak, aby tím nebyla dotčena ta dostupná zdravotní péče pro všechny. Avšak ti, kteří mají tu možnost a chuť si připlatit za zdravotní péči nějakou formou připojištění, by tu příležitost měli dostat,“ tvrdí.

Ona sama by jednoznačně volila cestu připojištění ke zdravotnímu pojištění. A i by vyjmula z úhrad zdravotních pojišťoven některé typy zákroků, na které mají dnes nárok všichni.

„Samozřejmě se to musí udělat citlivě, odborně, musí o tom být odborná diskuze. Podle mě je to ale jediná možná cesta, jak zachovat náš zdravotní systém... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Vůbec nejčastější otázka ukrajinských rodičů v ordinacích dětských lékařů zní, zda se mohou vrátit, zda mohou se svými dětmi znovu přijít do ordinace. V podcastu ZdraveZpravy.cz to říká pediatrička Hana Cabrnochová.

Odpověď zní, že mohou, a to přesto, že systém péče o dětské uprchlíky v Česku není dosud nikterak řádně nastavený. Praktici dětské uprchlíky z Ukrajiny totiž stále neregistrují jako své pacienty. Přitom je jasné, že tisíce z nich v září nastoupí do českých škol a školek. V některých oblastech republiky pak praktici péči o tyto děti spolu s českými dětmi zvládají už jen obtížně.

„My máme čísla, kolik se zaregistrovalo dětí ke zdravotní péči v Praze do 18ti let. Pokud to přepočteme na počet praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak na každou ordinaci pediatra vychází více než sto dětí z Ukrajiny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz praktická lékařka pro děti a dorost, vedoucí katedry Praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha a místopředsedkyně výboru České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.

Systém zdravotní péče o ukrajinské děti je dle jejích slov i několik měsíců po začátku války na Ukrajině [24.2. 2022] postaven stále jako na začátku války. Totiž na předpokladu, že ukrajinští uprchlíci se s dětmi vrátí v dohledné době na Ukrajinu. To se ale neděje.

„Ty děti tady zůstávají. Mnoho z nich potřebuje opakované kontroly. Jsou to ty nejmenší, kojenci, batolata, už se nám tu i rodí novorozenci. Ty děti potřebují opakovaná očkování, nejenom ta prvotní nutná pro vstup do škol a školek,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.

Pediatrička dále varuje, že se pomalu ale jistě blíží září, kdy malí běženci z Ukrajiny budou nastupovat do českých škol a školek. A ani v tuto chvíli není stále jasné, kdo jim provede první vyšetření. Kdo jim dá posudkový závěr, že jsou zdravé, řádně očkované a mohou nastoupit do dětského kolektivu.

„Školy a školky prostě budou potřebovat ty posudky. Potřebují je již dnes, když ukrajinské děti vyjíždějí na organizované pobyty. Nebo podávají přihlášky na středí školy,“ vysvětluje lékařka.

Jedním z důvodů, proč nastavení systému vázne, podle ní spočívá v tom, že zdravotní pojišťovny praktikům za péči o ukrajinské děti nevyplácejí žádnou plošnou úhradu. Proplatí jim jen dané výkony. To znamená, že současný stav, jak už bylo řečeno, stále jen odpovídá představě, kdy se mělo za to, že ukrajinští rodiče s dětmi nebudou v Česku po delší dobu.

„Znovu ale opakuji. Jsme v situaci, kdy tu ty děti zůstávají delší dobu a máme přetížené hlavní město,“ upozorňuje Hana Cabrnochová.

Praktici dle ní hledají řešení. Jednají se zdravotními pojišťovnami a v Praze i s Magistrátem hlavního města Prahy. Říká, že se snaží vyladit takový model zdravotní péče, do kterého se zapojí ukrajinští zdravotníci na pozici administrativních sil. Obracejí se i na své starší kolegy, kteří už třeba nepracují, aby jim vypomohli. Pomoc žádají i u mladších kolegů, kteří se připravují na své vzdělávání v nemocnicích.

„To znamená, že se snažíme rozšířit tu péči tam, kde ještě ukrajinské děti přijímají. Případně rozšiřujeme pracovní dobu, abychom zvládli ten nápor dětí, s nímž se teď aktuálně potýkáme,“ tvrdí lékařka s tím, že určité odlehčení v akutní i preventivní péči nabízejí UA pointy při fakultních nemocnicích.

„Všichni, kdo do UA pointů chodíme vypomáhat, vidíme, že ty UA pointy to nemohou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Neočekávám, že by to byla krize,“ říká k obávané vlně koronaviru v podcastu ZdraveZpravy.cz biochemik a bývalý ředitel ÚOCHB AV ČR Zdeněk Hostomský. Společnost je dle něj proočkovaná a více než polovina lidí se s virem setkala.

V podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský hovoří i o fungování nového Národního institutu virologie a bakteriologie [NIVB], na který Česko získalo z evropských peněz na 3,5 roku podporu ve výši 1,3 miliardy korun. Nový a zatím jen virtuální Institut dává dohromady vědce z několika tuzemských ústavů, kteří se zabývají výzkumem bakterií a virů a vývojem účinných léků na ně. Instituce tak má veřejnosti zajistit včasnou reakci na neznámá onemocnění, jakým byl covid-19.

„Budeme připraveni proti něčemu, co může v budoucnu nastat,“ říká s odkazem zejména na nové virové hrozby v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský.

Právě u virologie totiž na rozdíl od jiných vědních oborů dle jeho slov reálně hrozí, že společnost se náhle a masivně nakazí. A to spolu s tím, že, jak říká, Česko v obraně proti covidu selhalo, bylo důvodem, proč Evropská unie vznik nového Institutu zafinancovala.

O tom, že nás v budoucnu čeká další pandemie podobná covidu, je Zdeněk Hostomský přesvědčený. Argumentuje nedávnou historii, kdy se objevil virus ptačí chřipky, v 80. letech se společnost zase oprávněně obávala neznámého viru HIV a později pak eboly v Africe.

„My tomu trošku napomáháme, protože jsme globální civilizace. Lidé neustále cestují. Když v exotických zemích něco propukne, je otázka relativně krátkého času, kdy se to dostane i jinam. A když je to virus, který je schopný se šířit, tak se bude šířit,“ říká.

Zdůrazňuje, že ale určitě nepůjde o virus opičích neštovic, který se nyní z Afriky dostal do evropských zemích. Aby se člověk nakazil virem opičích neštovic, musí dle něj dojít k poměrně intimnímu kontaktu.

„To není respirační virus, to se již prokázalo, tedy nehrozí, že by se to šířilo tak lavinově jako respirační viry,“ říká jasně.

Stejně tak nepřináší ve srovnání s respiračními viry riziko rychlého šíření ani zmiňovaný virus eboly či HIV. Jejich přenos... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Sestry františkánky misionářky Nejsvětějšího srdce Emanuela Antonella a Anna Rosa jsou na Hlavním nádraží Praha každý den ráno v sedm hodin. Potřebným rozdávají jídlo i oblečení. V podcastu ZdraveZpravy.cz říkají proč a jak to dělají.

Obě sestry, které jsou původem z Itálie, v Česku žijí již 25 let. Pomáhat nechodí jen na pražské hlavní nádraží, ale přímo podporují i rodiny, které finanční nevycházejí. Chodí do věznice na Pankráci nebo do domovů seniorů. Podle nich je aktuální situace, kdy vše rychle zdražuje, horší než byla pro mnoho lidí.

„Jsme františkánky. My máme srdce veliký. To je láska. Vidíme, že lidé mají problémy, je nám to líto. A chceme pomáhat. Nemůžeme myslet jenom nás. Vidíme, máme oči, a tak pomáháme,“ říkají v podcastu ZdraveZpravy.cz a dodávají: „Pan kardinál Vlk nám řekl, když jsme sem přišli, dělejte, co můžete. A tak pomáháme...“

Na hlavním nádraží v Praze, vždy když přijdou a rozdávají potraviny, je kolem nich vždy chumel lidí. Sestry říkají, že denně obdarují dvacet, třicet až čtyřicet lidí. Každý den je jiný. Čím více lidí si potraviny vezme, tím jsou sestry spokojenější. Potraviny si od nich neberou jen lidé bez domova, ale i lidé, kteří obtížně vycházejí s penězi.

„Dnes měl můj spoj zpoždění 15 minut, tak jsem přišla pozdě,“ říká například žena ve věku kolem 50ti let, která spěchá do práce, ale i přesto si potraviny od sester ráda vezme. Respektive podělí se o ně s těmi, kteří už potraviny od sester dostali, protože ty už vyprázdnily všechny své tašky.

„My sami jsme se rozhodli jezdit na Hlavní nádraží Praha každé ráno už dlouho let. Nemáme peníze, pracujeme bez peněz, proto jsme našli dvě restaurace, od kterých dostáváme jídlo, které jim zbyde. Jedna je blízko Náměstí míru. Je to spíše takový bar, ale mají dorty a podobně,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz sestra Emanuela Antonella.

Potravinové balíčky sestry připravují ráno. Ne vždy jim ale stačí. A tak, když mají peníze, dokoupí potřebí třeba chleba nebo léky. Peníze nikomu nedávají.

„Hlavní nádraží je dobré místo. Těch potřebných lidí je tu hodně. Začínali jsme uvnitř v hale, ale vyhnala nás policie, že můžeme být jenom venku. A tak jsme venku před nádražím. Když prší, tak jdeme nad nádraží k parkovišti, tam je... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Ví se o nás, že máme velmi dobrý vztah mezi lékařem a pacientem,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz, proč se Česku daří v oblasti klinických hodnocení léčiv, členka pracovní skupiny AIFP pro klinické hodnocení Beata Čečetková.

Členské firmy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] v Česku loni realizovaly na 396 klinických hodnocení léčivých přípravků. Zapojilo se do nich přes 16 tisíc pacientů a téměř dva tisíce výzkumných týmů. Z toho 112 studií u nás loni hodnocení léčiv započalo. Další jednotky studií iniciovaly menší biotechnologické společnosti a vědecké týmy tuzemských univerzit. A to není podle Beaty Čečetkové vůbec špatný výsledek.

„Ukazuje se, že jsme schopni využít té poměrně dobré kapacity, a hlavně ochoty zdravotnického personálu, se těchto aktivit účastnit,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Počet realizovaných klinických studií u nás závisí dle ní především na ochotě lékařů a jejich renomé u zadavatelů, tedy většinou farmaceutických firem. Dále na kapacitě a kvalitě zdravotnických zařízení v zemi. V neposlední řadě se počty hodnocení odvíjí od ochoty pacientů jít do něčeho neprobádaného, nového.

„To je jít do výzkumu a věřit svému ošetřujícímu lékaři, případně lékaři ve studii, že s ním bude zacházeno v jeho nejlepší prospěch. A že se dostane skutečně ke kýženému výsledku. Čímž je inovativní léčba, která pro něj představuje novu a bezpečnou možnost léčby,“ vysvětluje Beata Čečetková.

Vyzdvihuje přitom, že Česká republika patří k tradičním a spolehlivým destinacím co do realizace klinických hodnocení nových preparátů.

„Ví se o nás, že máme velmi dobrý vztah mezi lékařem a pacientem. To znamená, pokud už je u nás zapojen pacient a lékař do klinického hodnocení, obvykle se nestane, že by si to pacient rozmyslel, protože se mu například někdo nedostatečně věnuje,“ říká.

Stejně tak se u nás nestává, že by klinickou studii přerušil samotný lékař nebo zdravotnické zařízení. Pokud s provedením studie souhlasí, pak i pokračují dále.

„I to je důležité pro zadavatele, aby dokončili výzkum,“ dodává lékařka.

O spolehlivosti českých zdravotníků dle ní svědčí i to, že při kontrole vedení takových studií, která bývá velmi přísná a podrobná, si stojí česká zdravotnická zařízení velmi dobře.

„Naši lékaři historicky pracují s velmi kvalitními daty. Jsou zvyklí o svých pacientech zapisovat všechny podstatné informace,“ vyjmenovává důvody zájmu o studie v Česku.

Pestrost neboli terapeutické oblasti u nás hodnocených léčiv... Více na ZdraveZpravy.cz!!!