ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Představa, že při našem předsednictví budeme otevírat nová témata, je mylná. Agenda, jež nás čeká, je už tak široká,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček, jenž bude mít české předsednictví za resort zdravotnictví na starosti.

Jakub Dvořáček nastoupí 1. února po více než deseti letech v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] na ministerstvo zdravotnictví jako politický náměstek. Jeho úkolem bude příprava a realizace letošního českého předsednictví Radě EU [od 1. 6. do 31.12. 2022] v oblasti zdravotnictví.

„S panem ministrem Válkem jsme se dohodli, že České předsednictví bude můj primární úkol,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček.

Podle něj se příprava a realizace českého předsednictví úzce váže na spoluprací s dalšími tuzemskými subjekty. Jako první jmenuje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL], Úřad vlády ČR a Stálé zastoupení České republiky při EU.

„Bude to extrémně náročná práce zejména co se týče koordinace a přípravy. Na druhou stranu je třeba říci, že příprava českého předsednictví není díky dedikovaným zdrojům v posledních měsících výrazněji zanedbána,“ vysvětluje s tím, že jeho role bude primárně na úrovni resortu zdravotnictví.

Všechny agendy českého předsednictví, včetně agendy zdravotnictví, která kvůli covidu-19 oproti minulý létům významně nabrala v EU na významu, bude dle jeho slov koordinovat zejména ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek [STAN].

Podle Jakuba Dvořáčka české předsednictví v oblasti zdravotnictví má již nyní jasně dané priority. Jedním z hlavních úkolů bude Europe‘s Beating Cancer Plan, dokument, jenž má řešit onkologickou léčbu v unijních zemí. Zde Česko naváže na francouzské předsednictví.

„Už nyní je na evropské úrovni připraven strategický dokument týkající se léčby pacientů s onkologickými nemocemi napříč Evropou. Jedná se o důležitý materiál, který se může stát vzorem pro další dokumenty obdobného typu,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček s tím, že v této oblasti může být české předsednictví velkým přínosem, protože léčba onkologických pacientů je v Česku dle jeho slov na velice vysoké úrovni.

Další klíčová agenda českého předsednictví bude nastavení standardů elektronické komunikace ve zdravotnictví [The European Health Data Space]. Tento dokument teprve vzniká a určí elektronickou zdravotnickou komunikaci ve všech evropských zemích. Klíčový tedy bude i pro Česko. Jeho přesná podoba má být známa již v letošním prvním čtvrtletí. Podle Jakuba Dvořáčka právě zvládnutí a příprava tohoto dokumentu bude jedním z hlavních úkolů České republiky a jejího předsednictví.

K dalším agendám českého předsednictví náleží dle jeho slov léková politika, zejména pak v oblasti léků na vzácná onemocnění a pediatrických léčiv. Půjde i problematiku duševního vlastnictví nebo otázky spojené s lékovou... Více již zítra [27.1. 2022] na ZdraveZpravy.cz!!!

„Na smrt je lepší nahlížet jako na tu kmotřičku smrt. Případně jako na tu sestru smrt, jak o ní mluvil svatý František,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Zdaleka v něm nemluví jen o smrti, ale hlavně o fungování církevních nemocnic, domovů pro seniory a hospiců. Avšak začněme od konce, to znamená od paliativní péče, v níž Charita ČR, jejímž zřizovatelem je římskokatolická církev, hraje v Česku klíčovou roli. Už třeba jen pro ty desítky hospiců, které provozuje po celé republice.

„Já myslím, že je nejdůležitější, a myslím, že je to i v Haškově Švejkovi, v němž se říká, že smrt je těžký moment v životě lidském. Zní to jako satira, ale ona je to hluboká pravda. Pokud oddělíme smrt od života, pak tedy ten, kdo se blíží ke smrti, je někam odložen. A ten jeho život je neúspěšný. Ale to není pravda a nedává to smysl,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz generální ředitel České biskupské konference [ČBK] Stanislav Přibyl.

A dodává: „Zemřít není prohra. Naopak je to, jako když utrhnete zralý plod. Zralé jablko třeba ze stromu. A to ovoce člověk vydá za ten život. Ale je k tomu zapotřebí určitá moudrost a odvaha. Protože podívat se smrti do očí, to chce odvahu. A když půjdete do hospicu, a budete tam mluvit s pacienty i lidmi, kteří se o ně starají, tak i oni to tak vnímají. A odejdete ve zvláštním pocitu, že ta smrt není nepřítel, ale ta kmotřička smrt, ta sestra smrt, jak o ní například mluví svatý František.“

Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl v podcastu ZdraveZpravy.cz ale zdaleka nemluví jen o smrti. Blíže popisuje i fungování církevních nemocnic, desítek domů pro seniory a hospiců. Přičemž v portfoliu katolické církve jsou i lékárny a zdravotnické školy.

„V Česku má máme pět církevních nemocnic. Tři jsou v Praze, dvě na Moravě. A jsou to subjekty zřízené jednotlivými řeholními řády," uvádí.

„Jde o pokračování v historické tradici. Ty řeholní společnosti totiž často vznikaly právě proto, aby provozovaly ty nemocnice, dříve špitály. Tedy my jako diecéze, biskupství, žádné nemocnice nemáme. Mají je ty řehole a věnují se jim v rámci toho svého charismatu, tedy poslaní,“ pokračuje.

Řeholní společnosti jsou přitom dle něj jako právnické osoby registrovány na Ministerstvu kultury ČR. Problémy jim to ale nepřináší. Problémy spíše dle Stanislava Přibyla mají v nedostatečné podpoře poskytovatelům následné zdravotní péče. To například ve srovnání s podporou urgentní zdravotní péče. Přičemž církevní nemocnice se právě na následnou lůžkovou péči specializují. A nejenom církevní nemocnice.

„A já si myslím, že jeden z největších problém zdravotní péče u nás je právě ta následná péče. To nejsou jen ty naše církevní nemocnice, jsou to i léčebny dlouhodobě nemocných a podobně. Tedy dlouhodobá péče se silným sociálním akcentem. A ta to v tom dnešním systému výkonů, vůbec v tom... Více zítra [23.1.] na ZdraveZpravy.cz!!!

„Když pacientovi zhojíte za dva měsíce otevřenou ránu na noze, jíž trpěl dlouhé roky, jste pro něj něco jako bůh,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz diabetolog a prezident České podiatrické společnosti Miroslav Koliba.

V podcastu Miroslav Koliba popisuje moderní léčbu otevřených ran nejen u diabetiků amniovou membránou. Podle něj jde o fantastickou novinku, jejíž nástup brzdí pandemie covidu-19, ale která přináší skvělé výsledky.

„Mohu uvést mnoho případů pacientů, kteří se trápili roky s otevřenou ránou, přišli k nám do ambulance, a my jsme jim za dva měsíce díky amniové membráně ránu zhojili jako mávnutím kouzelného proutku,“ říká Miroslav Koliba v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Zákrok amniovou membránou, navíc dnes již i hradí zdravotní pojišťovny. Což dlouho nebylo. A byť tuto novou technologii, která využívá placenty rodiček, nelze aplikovat u každého pacienta s chronickou ránou, pomoci může desítkám tisíců lidí. Už třeba proto, že v Česku je asi milion diabetiků a dle statistik každému čtvrtému z nich během života hrozí riziko otevřené rány na noze.

„Přece jen... Ta náplast je relativně drahá. A není na každou ránu. Na povleklé, zanícené nebo rány, které nemají vyřešenou příčinu, ji aplikovat určitě nemůžeme. Avšak pokud je rána čistá, stagnuje její hojení a ranhojič už nemůže použít nic jiného, tak zde je určitě na čase vytáhnout amnioderm a aplikovat ho,“ vysvětluje Miroslav Koliba.

On sám amniovou membránu aplikuje, jak říká, rád vždy v těch případech, kdy k němu přijde pacient, jehož lékař v minulosti vyzkoušel všechny možné způsoby, aby ránu pacientovi zaléčil. A i když nic nepodcenil, udělal vše, co měl, tak rána i přesto zůstala. Škoda podle něj ale je, že on jako ambulantní lékař může technologii aplikovat pouze diabetikům. Byť léčba otevřených rán je jeho specializací.

Miroslav Koliba zachraňuje nohy diabetických pacientů skrz zhojování ran před amputací. Koníčkem jsou mu pak nohy jako takové. I proto spolu s dalšími založil před několika roky Českou podiatrickou společnost. Podiatrie je stručně řečeno komplexní péče o nohy. Přičemž podle Miroslava Koliby je to v Česku s péčí o nohy možná ještě horší než s péčí o zuby a určitě horší než s péčí o vlasy.

„Stejně jako se chodíme pravidelně stříhat, měli bychom pravidelně jednou nebo za dva měsíce zajít na pedikúru, kde nám nohy ošetří kvalifikovaný pracovník, který má teoretické i praktické znalosti,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Význam podiatrie připodobňuje k významu dentální hygieny ve stomatologii: „Zubař dělá odbornou péči. Léčí zubní kaz, aplikuje anestezii nebo operuje. A dentální hygienistka se věnuje preventivní péči o zuby. A stejně tak například diabetici potřebují pravidelnou preventivní péči o nohy. Aby jim nevznikaly otevřené rány. A nejenom, aby jim nevznikaly, ale aby se jim nevracely. A to je také jeden z předmětů činnosti preventivní podiatrie.“

Péči o nohy ale dle jeho slov nepotřebují pouze diabetici, ale dolním končetinám... Více na ZdraveZpravy.cz 17.1. 2022

Necelých deset tisíc hlášení o podezření na nežádoucí účinky u vakcín proti covidu přijal Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Dle ředitelky ústavu to vzhledem k 15 milionům vyočkovaným dávkám není alarmující číslo.

40 procent z nahlášených podezření na nežádoucí účinky připadá na zdravotníky, 60 procent na veřejnost. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové drtivá většina nahlášených podezření na nežádoucí účinky nejsou překvapivá. Naopak byla již detailně popsána v klinických studiích. Jde tedy o nežádoucí účinky, o nichž se ví.

„Na SÚKL se ale nezabýváme jen očkováním a léky proti covidu. Připravujeme i novinky v eReceptu a lékovém záznamu. Jako je elektronická evidenci očkování, ePoukaz na zdravotnické pomůcky či eRecept s příznakem modrého pruhu,“ říká Irena Storová v podcastu ZdraveZpravy.cz, v němž i rozvádí, jak tyto novinky budou fungovat v praxi.

U statistiky podezření na nežádoucí účinky u vakcín proti covidu-19 pak říká: „Největší četnost mají takové ty nejmírnější a nejlehčí podezření na nežádoucí účinky. Jako je třeba reakce v místě vpichu, což se stává i u jiných vakcín. Nebo třeba nějaké příznaky podobné lehké chřipce. Někoho pobolívá hlava, jiného klouby. Jsou to většinou příznaky mírného až středního charakteru, které odznívají v řádu hodin nebo několika málo dní.“

Podle ní dále platí, že stejně jako u jiných nových vakcín a léků, četnost hlášení u covidových vakcín bude postupně klesat. Což je dle jejích slov přirozené, protože, jak se zavedou, přestane na ně být upřena taková pozornost jako na začátku.

Irena Storová upozorňuje, že u hlášení o podezření na nežádoucí účinky u covidových vakcín jde vždy o subjektivní hlášení. To znamená, že to, co někdo považuje, za zdravotní problém na dvě hodiny, jiný může vnímat jako zdravotní problém na dva dny.

„Validitu každému nahlášenému podezření na nežádoucí účinek dávají informace od zdravotníků. Vždy je důležité znát celkovou anamnézu dotyčného pacienta. Jaký je jeho zdravotní stav, zda u něj nedochází k souběhu covidu a očkování. Proto se snažíme spojit s lékařem a zjišťujeme více informací,“ vysvětluje Irena Storová.

Přitom upozorňuje i na důležitou věc, která bývá v Česku často opomíjena. Totiž na to, že ne každá vakcína proti covidu-19 je automaticky vhodná pro všechny. Což je dle ní jasně uvedeno i v souhrnných údajích o vakcínách. Ty obsahují případné kontraindikace dané vakcíny, její složení a vůbec základní data. V základu je pak třeba podle ní rozlišovat mezi vektorovými a mRNA vakcínami.

„Vektorové vakcíny, to je záležitost, u které bych se pozastavila u vzácného nežádoucího účinku syndromu trombózy s úbytkem krevních destiček. Tam, kde se tento nežádoucí účinek objeví, bych nedoporučila druhou dávku touto vakcínou. To samé platí pro syndrom kapilárního úniku, tam to také... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Očkování proti covidu-19 v lékárnách je podle ředitele lékárenské sítě Dr.Max Daniela Horáka krok správným směrem. Třeba už jen proto, že lékárny nemusí nutně sloužit pouze a jen k výdeji léků.

Podle něj se už v minulosti uvažovalo o tom, že by tuzemské lékárny očkovaly své klienty a pacienty proti chřipce. Záměr ale narazil na odpor lékařů, kteří se obávali, že se lidé raději nechají naočkovat v lékárnách než v ordinacích.

„Zkušenosti ze západních zemí ale ukázaly, že je to nesmysl. Tam, kde se v lékárnách očkuje, se lékárny staly pouze vhodným doplňkem pro ty, kteří jednoduše nemají čas navštívit lékaře. Anebo se bojí, aby se u něj nenakazili některou z nemocí, čímž nemyslím jenom covid-19,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Daniel Horák, generální ředitel společnosti Česká lékárna holding [ČLH], která provozuje síť lékáren Dr.Max.

O očkování proti covidu-19 v lékárnách se pak v Česku podle něj diskutuje už minimálně rok. Za tu dobu se dle jeho názoru jasně ukázalo, že je mnoho lidí, kteří se chtějí naočkovat, ale je pro ně pohodlnější se nikde neregistrovat, nikam nevolat a ideálně se jít naočkovat tam, kde to mají po ruce.

„To může být obchodní centrum, kde lékárny často jsou. Myslím, že očkování proti covidu-19 je logický krok. A z naší strany má podporu,“ tvrdí.

V podcastu ZdraveZpravy.cz odkazuje i na zkušenosti v devíti evropských zemích, kde se v lékárnách proti covidu-19 běžně očkuje. V žádné z nich se do očkování podle jeho slov nikdy nezapojí všechny lékárny, protože ne každá lékárna očkovací proces zvládne nebo k tomu má vhodné prostory. A stejně tak tomu bude, pokud budou tuzemské lékárny očkovat proti covidu-19, podle něj i v Česku. Hlavní překážku z hlediska lékáren spatřuje v zajištění odděleného prostoru pro očkování.

„Tuzemská legislativa je zastaralá. Počítá se službami lékáren, jak byly známy v 70. letech. To znamená, že vyžaduje po lékárnách velké prostory pro jejich zázemí na úkor prostor pro pacienty a klienty. […] V západních zemích je to právě naopak,“ vysvětluje.

Dle něj je to právě legislativně vymezený prostor pro zázemí lékáren spolu s častou neochotou lékařů přenechat některé své úkony lékárníkům hlavním limitem pro poskytování jiných lékárenských služeb, než je jen výdej léků.

https://www.zdravezpravy.cz/2021/12/14/proti-covidu-by-pristi-rok-mohli-ockovat-zubari-a-lekarnici/

Avšak bude-li v Česku očkování v lékárnách schváleno, jak navrhuje dosluhující vláda, do očkování proti covidu-19 se dle jeho odhadu v Česku zapojí ze začátku pět až deset procent lékáren [při celkovém počtu cca... / Více již 16.12. 2021 na ZdraveZpravy.cz!

Markéta Mikšíková je marketingová a PR manažerka Klubu nemocných cystickou fibrózou [KNCF] a sama trpí touto nemocí. V podcastu ZdraveZpravy.cz přibližuje aktuální aktivity Klubu cystické fibrózy.

K práci pro pacientskou organizaci Klubu nemocných cystickou fibrózou se Markéta Mikšíková dostala poté, kdy nebyla spokojena se službami, které se jí jako pacientce dostalo ve Fakultní nemocnici Motol [FNM].

„Chtěla jsem, aby obtíže, které jsem řešila já jako pacientka s CF, nemuseli řešit i ostatní lidé, kteří mají CF. A tak jsem se začala ve věci angažovat. To mě přivedlo k práci pro Klub nemocných cystickou fibrózou,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Od té doby se podle ní hodně změnilo k lepšímu nejen ve FNM, ale i se více prosadil Klub cystické fibrózy, jak se název pacientské organizace běžně zkracuje. Fakt je, ž Klub cystické fibrózy patří k nejviditelnějším pacientským organizacím v Česku.

„Teď nám akorát běží propagační kampaň s názvem ´Naše nemoc není vidět´. Ta se skládá z reklamních spotů v České televizi, fundraisingové kampaně na darujme.cz, a její součástí je i výpravný kalendář, který nafotil známý fotograf Herbert Slavík,“ říká.

Zatímco v TV spotech vystupuje slavný herec Ivan Trojan, kalendář známého fotografa Herberta Slavíka zobrazuje sportující pacienty s CF. Což se na první pohled může podle Markéty těžko uvěřitelné, když si člověk uvědomí, jak moc limitující cystická fibróza je.

„V kalendáři ale u jednotlivých fotografií podrobně vysvětlujeme, kolik léků musejí sportovci s CF užít, jaká všechny opatření musejí dodržovat, a kolik dní stráví s hospitalizací, aby mohli své milované sporty provozovat,“ upřesňuje.

Cíl kampaně KNCF je upozornit na problémy, s nimiž se pacienti s CF potýkají, ale i zajistit finance na svůj provoz. Klub poskytuje pacientům a jejich rodinám poradenství ve zdravotních i sociálních otázkách. Zapůjčuje jim potřebné zdravotní pomůcky i pomáhá v těžkých životního situacích.

Rozpočet KNCF je asi sedm milionů korun ročně. Zhruba 30 % jde na mzdy zaměstnanců, zbytek směřuje k pacientům. A to jak do jejich přímé podpory, tak pacientské advokacie. KNCF a její specialisté... / Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Čeká nás velká práce na zákoně o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách a specifických zdravotních službách,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Roman Kraus [ODS].

Podle něj by ve všech případech již nemělo jít o novely, ale o zbrusu nové zákony. To proto, aby odpovídaly změnám, kterými má projít zdravotnictví v následujících letech. Klíčový je přitom podle něj zákon o veřejném zdravotním pojištění. Ten by měl zavést přímou finanční spoluúčast na zdravotní péči ze strany veřejnosti.

„To je ekonomická nutnost. Takže je potřeba opravdu zásadní změna tohoto zákona. A to nemyslím co do rozsahu, ale co do principů hrazení zdravotní péče v Česku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Roman Kraus.

V podcastu zároveň upřesňuje, jak by měla finanční spoluúčast na zdravotní péči vypadat. Dle jeho slov je v plánu zavést takzvanou položku doplňkového zdravotní pojištění na zdravotně pojistné plány pojišťoven.

V případě přímé finanční spoluúčasti na zdravotní péči není dle Romane Krause cíl takzvaně sáhnout lidem do kapes a začít od nich vybírat více peněz na péči skrz další povinné odvody a daně. Naopak cíl je, jim dát dát na výběr z nabídky různých zdravotně pojistných plánů pojišťoven, jež se od sebe budou lišit cenou a úrovní poskytovaných služeb.

„Nový systém umožní občanovi, případnému pacientovi, jasný průchod zdravotním systémem. A pozor! I zde to bude ošetřující lékař, který bude vybírat optimální léčbu pro každého jednoho pacienta. Není to tak, jak se tady často používají termíny, jako je standard nebo nadstandard... Stále to bude lékař, který určí, co je pro toho daného pacienta nejlepší řešení,“ vysvětluje.

Dle jeho slov se nově vznikající vláda v této věci inspirovala v Nizozemsku. Tam doplňkové zdravotní pojištění navázané na zdravotní pojistné plány pojišťoven zavedli před více zhruba 15ti roky.

„Dneska tam ta dobrovolná část tvoří 52 procent celkového objemu peněz ve zdravotnictví. Takže tam dokonce došlo ke snížení výdajů států a z povinných odvodů na zdravotní péči,“ vysvětluje Roman Kraus.

Zdůrazňuje přitom, že volba výše uvedené finanční spoluúčasti má být dobrovolná. To znamená, takzvaná "nároková zdravotní péče" tu bude i nadále.

V podcastu Roman Kraus hovoří i o novém ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi a jeho odvážné misi zkrotit covid-19. Důvod, proč byl na ministra zdravotnictví nominován právě profesor Vlastimil Válek, podle něj spočívá v tom, že na TOP 09... Více na ZdraveZpravy.cz tuto středu!!!

Dlouhé roky čekali pacienti s cystickou fibrózou na moderní léky. Teď je mají k dispozici, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Klubu nemocných cystickou fibrózou [KNCF] Simona Zábranská.

V Česku je necelých 700 pacientů s cystickou fibrózou. Cystická fibróza [CF] je vzácné onemocnění, u něhož je medián dožití zhruba 28 let. Na trhu jsou však již léčiva, která dokáží významně zpomalit postup onemocnění.

„Na úhradu kauzálního léku, který je na trhu již dvanáct let, jsme čekali sedm let. Teď už ho máme běžně k dispozici. A jen tento lék dokáže délku dožití našich pacientů prodloužit o dvanáct a více let,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Simona Zábranská.

Zároveň upozorňuje, že na trhu jsou už i modernější a účinnější léky. Ty dokáží délku dožití pacientů s CF prodloužit ještě podstatně více. O ně ale musí pacienti žádat stále prostřednictvím nechvalně známého paragrafu 16. Což v jejich případě v minulosti představovalo zdlouhavý byrokratický proces s nejistým výsledkem. Situace se ale dle Simony Zábranské velmi zlepšila již v letošním roce.

„To, když Všeobecná zdravotní pojišťovna uzavřela dohodu s odbornou společností, která nejen významně zrychlila celý proces žádosti, ale pacientům dala i jistotu, že jim pojišťovna lék skutečně zaplatí,“ vysvětluje.

https://www.zdravezpravy.cz/2021/06/16/dohoda-s-vzp-zrychli-uhradu-leku-na-cystickou-fibrozou/

Díky této dohodě odpadlo v minulosti běžné půlroční i roční čekání na předepsání léku. Teď se pacienti s CF k modernímu účinnému léku dostanou měsíc až dva od podání žádosti ošetřujícím lékařem.

„Vstříc našim pacientům ale vycházejí i další zdravotní pojišťovny, byť v jejich případě je čekání na schválení nového léku o něco málo delší,“ dodává Zábranská.

Podle Simony Zábranské je současná praxe u pacientů s cystickou fibrózou oproti minulosti z hlediska přístupu k moderním lékům „velmi pohodová“. Nejdůležitější přitom je, že moderní léky pacientům skutečně pomáhají.

„To platí zejména pro pacienty v pokročilých stadiích nemoci. To jsou pacienti, kteří už mají dýchací potíže, nemohou vyjít schody, jsou na oxygenoterapii, nebo jsou hubení a mají problémy s výživou. Ti nám říkají, že po dvou, třech měsících, kdy nové léky užívají, se mnohem lépe vyspí, že mají mnohem více energie, že se jim prostě vrátila chuť do života,“ vysvětluje ředitelka KNCF.

Dodává, že pacientky s CF na nové terapii znovu začínají přemýšlet o založení rodiny. Mnozí z pacientů se vracejí do práce, byť třeba jen na poloviční úvazek. Pozitivní účinky léku přitom dle jejích slov potvrzují i medicínská data, která potvrzují zlepšenou funkci plic.

Zde zdůrazňuje, že nové léky by měly mít již brzy k dispozici také děti od šesti let, u kterých se nemoc neprojevuje tak zřetelně, ale zejména pro ně je podání moderních léků klíčové pro celý jejich další život. Dokáží totiž... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Vyšší příspěvky pro členy České lékárnické komory má dle jejího viceprezidenta Martina Kopeckého své důvody. Jedním z nich je i nákup nového sídla, jímž může být i budova České lékařské komory, říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Delegáti České lékárnické komory [ČLnK] na svém XXX. sjezdu [6.11.] schválili zvýšení řádného členského příspěvku ze tří tisíc korun nově na čtyři tisíce korun. Z asi 160 přítomných delegátů hlasovalo podle Martina Kopeckého pro navýšení příspěvku (a s tím související rozpočet ČLnK pro rok 2022) 90 až 92 z nich.

„Je to ta větší část delegátů, řekněme necelé dvě třetiny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz s tím, že navýšení příspěvku je nutností pro další rozvoj činností ČLnK.

„Prošli jsme si s celým vedením ČLnK její hospodaření a zjistili jsme, že zkrátka a dobře s tím členským příspěvkem, který teď je, nejsou finance na další rozvoj,“ dodává.

Vedení komory proto vypracovalo a na sjezdu představilo rozpočet při navýšeném členském příspěvku o tisíc korun. Aniž by ale došlo ke zvýšení redukovaného příspěvku, kteří platí lékárníci v penzi nebo na rodičovské dovolené. Ten zůstává na částce 1 500 korun na rok.

S vyšším rozpočtem se lépe plánuje, což platí i pro lékárníky. Ti z něj chtějí uhradit nákup modernějšího softwaru pro členskou evidenci.

„To je software, který nebude stát několik set tisíc korun, bude to spíše v řádu milionů,“ popisuje viceprezident Kopecký.

Zároveň se delegáti sjezdu shodli na nutnosti připravit výběrové řízení na nový web a taktéž na zmiňovanou členskou evidenci. Další finance plánuje ČLnK dát do tendru na firmu, která jí připraví modely pro změnu v odměňování lékáren.

„A to také bude stát nějaké finance. A pokud bychom ty členské příspěvky nezvýšili, tak bychom na to peníze neměli,“ říká Kopecký.

Modely jsou důležité pro prosazení nového systému kombinovaného odměňování. To je zavedení fixní částky za službu, výdej a zbytkové marže... Více na ZdraveZpravy.cz!

„Zpočátku přijdou jen ti nejodvážnější nebo ti, co mají strach z onemocnění,“ říká pro ZdraveZpravy.cz k screeningu karcinomu plic přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

„Pokud to bude fungovat tak, jak si představujeme, může screening karcinomu plic zachraňovat životy, protože pacient najde pomoc včas, kdy se dá onemocnění ještě operačně léčit,“ dodává podcastu ZdraveZpravy.cz.

O zavedení screeningu karcinomu plic, který v Česku odstartuje v lednu 2022, u nás lékaři podle Koblížka jednali několik let. Inspiraci přitom sbírali především v zemích, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Belgie, Holandsko nebo Izrael.

„Museli jsme získat podporu státu,“ říká s tím, že právě při diskuzích se zástupci státu a zdravotních pojišťoven jim pomohla data ze zmiňovaných zemí, kde již screening pro vybrané skupiny obyvatel v praxi funguje a osvědčil se.

Podle něj i jeho kolegů je jasné, že i z hlediska nákladovosti je výhodnější léčit pacienta s časnou formou karcinomu plic, než pacienty v jeho třetím či čtvrtém stadiu, kdy už je léčba nejenom dražší, ale šance na úzdravou jsou minimální.

„A i z humánního hlediska je to samozřejmě správně,“ dodává.

Nově zaváděný screening plic by podle něj mohl konečně zvrátit trend, kdy u nás lékaři nádory na plicích v 80 procentech případů diagnostikují pozdě. Tedy ve III. nebo IV. stadiu. V době vrcholu pandemie covidu-19 se u nás dle jeho slov situace u tohoto onemocnění ještě zhoršila. Pouhých 10 procent z celkového počtu nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem plic mělo nádor v raném stadiu.

„Covid se do toho záchytu hodně negativně podepsal. Lidé byli doma, nešli na vyšetření, báli se. […] I my v ambulanci jsme fungovali v omezeném režimu,“ říká Koblížek s tím, že k tomu už by nyní nemělo i přes rostoucí počty covid pozitivních pacientů dojít.

https://www.zdravezpravy.cz/2021/10/30/rakovina-plic-v-mnoha-pripadech-metastazuje-do-mozku/

Kvůli zajištění ochrany personálu ale budou lékaři požadovat po pacientech přicházejících do ordinací preventivní PCR test. A to i po těch očkovaných. Nikoli však po těch „čerstvě“ vakcinovaných, ale například u pacientů, u kterých došlo k podání očkovací látky před rokem a delší dobou.

„Lidé, kteří mají více než 180 dní po očkování, zejména pak ti starší, tak tam to PCR není zbytečné,“ vysvětluje Vladimír Koblížek s důrazem na to, že jde o bezpečnostní opatření.

„To, co bylo minulý rok, chceme udělat jinak. Chceme mít ambulanci otevřenou, protože nemůžeme tu necovidovou péči... / Více na ZdraveZpravy.cz!