ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

Příští rok začne platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta mění způsoby vstupu léků do úhrad zdravotních pojišťoven. Pacienty by měla zbavit nejistoty, zda dostanou lék, který jim pomůže.

„Novela odstraní současnou praxi, kdy pacienti se vzácnými chorobami, ale může se jednat i o chronické pacienty, musejí žádat přes své lékaře o účinný lék na svou nemoc přes paragraf 16,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz hlavní přínos novely výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.

Novela podle něj již v příštím roce pomůže desítkám tisíc pacientů. A čím více se nový způsob vstupu takzvaných sirotčích léků [orphan drugs – léky na vzácná onemocnění, pozn. red.], ale i vysoce inovativních léků na další nemoci zavede do systému, tím více pacientů z toho bude těžit.

„Významný dopad očekávám ve zlepšení přístupu k moderním lékům u pacientů s onkologickými onemocněními, hematoonkologickými či neurodegenerativními onemocněními. Zlepší se přístup pacientů ke genovým terapiím. To se týká například akutní leukémie a dalších obdobně závažných onemocnění,“ říká v podcastu Jakub Dvořáček.

Aktuální a dlouhé roky zavedená praxe v českém zdravotnictví u léků, které nejsou běžně hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale mohou zachránit lidské životy, je taková, že pacient o ně musí žádat prostřednictvím paragrafu 16. To je instrument, který byl v minulosti zaveden jako krajní možnost pro tyto případy. Postupem doby se pro jinou možnost [absenci daných léků v systému úhrad, pozn. red.] stal jedinou možností.

V praxi to pro pacienty, kteří jsou často na pokraji svých fyzických sil z důvodu působení nemoci, značí opakovaně si žádat přes svého ošetřujícího o nasazení léku, o kterém ví, že mu může pomoci, ale pojišťovny ho běžně neproplácejí. Jeho žádost přitom posuzuje revizní lékař pojišťovny i sama pojišťovna.

„Už to samo o sobě prodlužuje dobu, kdy pacient na lék čeká. Přičemž vůbec nemá jistotu, že lék pro něj pojišťovna nakonec schválí,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.

Touto praxí jsou dnes nejvíce postiženi lidé se vzácnými onemocnění, ale i pacienti, u jejichž nemoci je dostupná moderní učinná léčba, ale není v Česku standaradně hrazena zdravotními pojišťovnami. V případě pacientů... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„To, co je schváleno ve světě, máme i u nás,“ říká o léčbě nádorů močového měchýře předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.

Po celém Česku je dnes rozptýleno na 17 komplexních onkologických center [KOC]. Právě ta pacientům nejen s karcinomem močového měchýře zajišťují zdravotní péči na vysoce odborné úrovni. Stávající síť nám tak podle Jany Prausové můžou závidět i vyspělé země po celém světě.

„To jsou centra, která opravdu léčbu sofistikovaně zvládají. A tam by se ti pacienti měli koncentrovat a tam by měli být sledovaní, léčení, tam je jim nejlépe pomoženo,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz.

Podle ní v posledních letech máme v Česku i ekonomicky dobré rozpočty. Onkologové tak nejsou dle jejích slov nijak tlačeni svými nadřízenými k větším úsporám. Navíc se i výrazně zkrátila doba úhrady preparátů ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] a plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven.

„Ta doba se dnes zkrátila na tři měsíce,“ tvrdí Jana Prausová s dodatkem, že to, co se schválí ve světě je dostupné také v České republice.

Rakovinou močového měchýře v Česku ročně onemocní bezmála 2 200 nových pacientů, ze dvou třetin pak mužů. Karcinom močového měchýře je u nás 6. nejčastější nádor u mužů, u žen je pak na 13. místě. Průměrný věk pacienta je 65 let. Jen vzácně jím onemocní lidé mladší 40 let. Zhruba 200 pacientů ročně na rakovinu močového měchýře v Česku umírá.

Zneklidňující informace je, že počet pacientů s tímto onemocněním rychle roste. Za posledních deset let se u nás jejich počty až zdvojnásobily. O něco lepší zpráva pak je, že většinu těchto nádorů lékaři diagnostikují v časném stadiu.

„Jsou to pacienti, kteří si objeví krev v moči, přijdou a mají povrchový nádor měchýře. Ten se poměrně dobře léčí,“ potvrzuje Jana Prausová.

Zároveň ale i upozorňuje, pokud by se takový nález ponechal bez léčby, mohl by přerůst v pokročilé onemocnění. V takové situaci nádor prorůstá celou stěnou močového měchýře. A přechází až do generalizované formy, kdy se nádor dostává do uzlin a jiných orgánů.

Podle Prausové se léčba nádoru močového měchýře zlepšuje ve všech jeho klinických stadiích. Onemocnění se podle ní dá vyléčit, byť musí být pacient pod kontrolou odborníka a u těch pokročilejších stadií je zákrok i o něco složitější.

„Začínáme systémovou léčbou, aby došlo ke zmenšení velikosti lokálního nádoru. Potom přihází v úvahu chirurgické řešení, které pokud je děláno v centru a odborným týmem, může představovat následný kvalitní život pro pacienta, i když musel být močový měchýř.... 

Více na ZdraveZpravy.cz 22.10. !!!

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] potvrdil v podcastu ZdraveZpravy.cz, že z ministerstva zdravotnictví neodejde dříve, než bude nová vláda. Vyjádřil se i ke svému případnému nástupci Vlastimilu Válkovi [TOP 09].

V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz ministr Vojtěch vyjádřil spokojenost s dnešním rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o tom, že protilátky proti covidu-19 nelze uznávat jako průkaz bezinfekčnosti. Podle jeho názoru debaty o možnosti uznávat protilátky jsou i jednou z příčin, proč u nás není proočkovanost proti covidu-19 dostatečná.

„Rozhodnutí soudu o neuznávání protilátek je podle mého názoru dobrý signál a možná povede k tomu, že se někteří lidé rozhodnou nechat naočkovat. […] Ty předchozí signály [ve věci uznávání protilátek, pozn. red.] vedly k tomu, že někteří lidé s očkováním otáleli,“ uvedl ministr Vojtěch.

Na otázku, zda u nás budou protilátky někdy uznávány jako průkaz bezinfekčnosti pak odpovídá, že pokud bude na ministerstvu, tak to nepředpokládá.

„Musela by tady být nějaká validní vědecká studie či nějaké validní podklady, ale ty tady skutečně nejsou. […] A když se podíváme do zahraničí, tak od uznávání protilátek ustupuje už třeba i Rakousko. A shodují se na tom všichni ministři zdravotnictví, že toto není cesta,“ vysvětlil.

Navíc podle něj nyní i Evropská komise [EK] odmítá možnost uznávat protilátky proti covidu-19 jako bezinfekčnost ve svých covidových pasech.

Adam Vojtěch se v podcastu vyjadřuje ke svému avizovanému konci ve funkci ministra zdravotnictví. Ten byl původně naplánován na konec měsíce října. Od 1. listopadu pak měl přejít na Ministerstvo zahraničních věcí ČR [MZV ČR], aby následně odešel na pozici velvyslance do Finska. Tento scénář však nyní sám Adam Vojtěch jednoznačně vylučuje.

„Víte, ono to není jen v mých rukou. Situace se nějak vyvinula a stále jsme v situaci, kdy je přechodné období mezi starou a budoucí vládou. A nyní si já nedovedu představit, že bych z ministerstva odešel. Myslím si, že bude nezbytné, abych zůstal až do konce této vlády. Tak, abych ministerstvo mohl někomu předat,“ řekl.

Upřesnil dále, že si nedokáže za aktuální situace, kdy u nás opět sílí šíření nemoci covid-19, představit, že by z resortu odešel bez „nějaké náhrady“.

„Ministerstvo – zejména v tuto chvíli – potřebuje mít vedení. Proto já neplánuji, že bych teď do konce října odcházel,“ vysvětlil.

Dle něj by nová vláda měla vzniknout co nejdříve. Kdy to bude, si ale netroufá odhadnout. Podle jeho slov bude záležet na prezidentovi země, na celkovém vývoji politické situace, nebo i tom, zda bude aktivován článek 66. Což, jak říká, neví, zda se stane.

Adam Vojtěch v podcastu ZdraveZpravy.cz hovoří i o svém nové funkci ve Finsku... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Zástupci adiktologických služeb vyzvali národní protidrogovou koordinátorku Jarmilu Vedralovou k rezignaci. Ředitel Asociace nestátních organizací [A.N.O.] Matěj Hollan v podcastu ZdraveZpravy.cz říká i proč.

Snahy o přesun protidrogové agendy z Úřadu vlády ČR pod resort Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] se u nás dle zástupců adiktologických služeb objevují každý rok. Nyní podle nich ale hrozí, že k tomu v důsledků povolební atmosféry dojde. Celé věci pak dle ředitele A.N.O. Matěje Hollana nepřidává ani současný rozval Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. A za něj je dle jeho názoru jednoznačně odpovědná národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.

„Problém přesunu je násoben tím, že stávající národní protidrogová koordinátorka paní Jarmila Vedralová personálně zcela rozložila stávající odbor na úřadu vlády, ze kterého odešli klíčoví pracovníci, tedy je již teď v dezolátním stavu,“ vysvětluje Matěj Hollan v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Podle něj to je jeden z hlavních, ale ne jediných důvodů, proč by měla Jarmila Vedralová na svou funkci rezignovat. Mezi další důvody dle jeho slov patří například neschopnost vyjednat peníze na zlepšení protidrogové politiky nebo neochota komunikovat. V sázce je přitom dle jeho názoru celé budoucí směřování české protidrogové politiky. Více 7.10. na ZdraveZpravy.cz!!!

„Vzácný pacient je vždy proaktivní pacient, protože se vždy potýká s tím, že o daném vzácném onemocnění je málo informací,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění [ČAVO] a členka výboru Klubu nemocných cystickou fibrózou [KNCF] Anna Arellanesová.

A pokračuje: „Pokud v případě pacienta se vzácným onemocněním už funguje nějaká pacientská organizace, tak má z půlky vyhráno, protože ta mu může v mnohém pomoci. Ale pokud pacientskou organizací nemá, což je případ většiny vzácných pacientů, tak prostě musí být aktivní a musí si sám vyhledávat potřebné informace.“

V praxi to podle ní vypadá tak, že se pacienti se vzácným onemocněním učí i cizím jazykům, aby si mohli přečíst a porozumět informacím o své nemoci ze zahraničí. Nebo si přečíst klinické studie terapií, které by jim mohly pomoci.

Nahrávka…

V podcastu Anna Arellanesová upozorňuje i na nově spuštěnou českou mutaci stránek Orpha.net. Ty nabízejí nejen databázi vzácných onemocnění, ale i přehled pacientských organizací pro tato onemocnění v Česku. Dostupný je na nich seznam odborných pracovišť i informace o právě běžících klinických studiích na daná vzácná onemocnění.

„Nyní jsou na stránky informace doplňovány, tak žádáme o trpělivost, ale už teď Orpha.net nabízí velice bohatý zdroj informací o vzácných onemocněních,“ upřesňuje předsedkyně ČAVO, která sdružuje organizace pacientů se vzácnými onemocněními i jednotlivé pacienty.

Statistiky hovoří o tom, že v Evropě trpí vzácným onemocněním zhruba 30 milionů lidí. 80 procent vzácných onemocnění se dotýká dětí, ale tato onemocnění postihují i dospělé.

„V Česku republice může být zhruba půl milionů lidí s nějakým druhem vzácné nemoci. Ať už jsou diagnostikováni či nejsou. Vycházíme ze statistik, že těmito nemocemi trpí asi pět procent populace,“ vysvětluje Anna Arellanesová s tím, že diagnostikovaných vzácných pacientů je v Česku asi 20 tisíc.

Dodává, že Česko nemá ucelenou databázi a už vůbec ne registry pacientů se danými typy vzácných nemocí. Podle ní by to ale měla změnit chystaná Národní strategie pro vzácná onemocnění, kterou má ještě letos schválit vláda.

I tak se ale podle ní v ČR dostává pacientům se vzácnými onemocněními špičkové péče. Problém ale je, že odborníků na tyto nemoci je poskrovnu. V podcastu vyjadřuje obavu, že v momentě, kdy ty z nich, kteří budou časem odcházet do penze, nebude mít kdo nahradit. Řešení je podle ní příchod mladých specialistů, ale i přeshraniční spolupráce.

„Je to logické, protože země o velikosti České republiky, nemůže mít odborníka a specialistu na každé z šesti tisíců vzácných onemocnění. Budoucnost je tedy v tom, že ti pacienti, kteří jsou diagnostikováni na nějakou vzácnou, ultra-vzácnou chorobu, vyhledají pracoviště v rámci Evropy. A tam se také budou... Více na ZdraveZpravy.cz

Systémové zpřístupnění léků na vzácná onemocnění, které přináší novela o veřejném zdravotním pojištění, rozpočet Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] podle jejího ředitele Zdeňka Kabátka nezatíží.

„Určité náklady očekáváme, ale nejsou to náklady, které by zásadním způsobem ovlivnily rozpočet VZP. Nebudou mít dokonce ani dopad do zdravotně pojistných plánů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Kabátek.

Podle něj aktuálně ve Sněmovně projednávaná norma zvyšuje obecně dostupnost zdravotních služeb pro pacienty. VZP ČR dle jeho slov vítá také legislativní zakotvení pozice pacientských organizací v systému zdravotnictví.

„Vstup pacientských organizací do procesů bude mnohem formálnější a mnohem lépe uchopitelný,“ dodává.

Pacientské organizace [PO] dnes pojišťovna vnímá jako přirozeného partnera. S jejich pomocí dokáží zástupci pojišťovny lépe pochopit zájem pacientů, jejich problémy a dle slov Kabátka i jejich bolístky. Spolupráci se zástupci PO si především v posledních letech pochvaluje. Pacienti jsou dle něj stále více informovaní i mnohem více sebevědomí.

„Mají větší prostor, aby uplatnili své názory,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz.

Dostupnost a zajištění zdravotních služeb v současné době covidu-19 není podle Zdeňka Kabátka nijak ohrožena ani v těch nejhorších modelech predikcí. Vysoké náklady, které s sebou v posledním roce a půl přinesl covid-19 [testování, očkování, léčba covid pacientů či kompenzace poskytovatelům], pojišťovna pokrývá z vytvořených rezerv z minulých let. A pomohlo i navýšení plateb za státní pojištěnce.

„V současné době nemáme žádné ekonomické problémy. Vypořádali jsme se s doposud vzniklými náklady spojenými s covid-19,“ tvrdí s tím, že koncem roku ale i tak zamíří výsledek hospodaření pojišťovny do záporného salda.

„Nicméně do salda, které jsme schopni zvládnout,“ upozorňuje s tím, že dodrženy budou i výsledky dohodovacího řízení o úhradách pro příští rok.

„To, co bylo dohodnuto v dohodovacím řízení, to je navýšení úhrad ve většině segmentů o čtyři procenta pro rok 2022, jsme schopni beze zbytku splnit,“ upřesňuje.

V podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek vysvětluje i důvod, proč u nás získala Pojišťovna VZP, a. s. [PVZP, a.s.], která je dceřiná společnost VZP ČR, výhradní právo v pojišťování cizinců.

„Rozhodla tak Poslanecká Sněmovna a z mého pohledu oprávněně. A to z důvodu stabilizace platby pojistného za cizince,“ říká.

V porovnání s ostatními komerčními pojišťovnami je to dle něj právě PVZP, jejíž smluvní partneři nevykazovali nedoplatky a dluhy za zdravotní péči o cizince ze třetích zemí... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Na co bude klást Česko důraz při svém předsednictví EU ve zdravotnictví? A stihne sněmovna schválit zákon o veřejném zdravotním pojištění? Na to a další odpovídá v podcastu ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Je to právě zákon o veřejném zdravotním pojištění, který dává pacientským organizacím možnost přímo se účastnit vyjednávání o tom, který z léků na vzácná onemocnění bude zařazen do úhrad.

„To je obrovský posun,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ministr Adam Vojtěch.

Za úspěch považuje to, že pacienti budou nově zakotveni i v zákoně. A to jak z hlediska definice, tak i jejich nové role. Pacientské organizace a jejich členové se dle jeho slov musejí stále vzdělávat a rozvíjet. K tomu dle něj, jak říká v podcastu, významně přispívá Akademie pacientských organizací [APO] Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Na otázku, jestli stihne zásadní novela projít legislativním procesem do podzimních sněmovních voleb odpovídá, že si její neschválení vůbec nepřipouští.

„V září bude o zákonu znovu jednat sněmovna a komunikuji se zástupci sněmovny a dalšími kolegy a všichni slibují, že to priorita je,“ říká s tím, že se to zkrátka musí podařit.

V rozhovoru ministr Vojtěch zabrousí i do dalších oblastí: „Jedno z témat, které budeme mít v českém předsednictví EU v příštím roce, je onkologie. […] Druhá významná strategie je v oblasti farmaceutického průmyslu a jedna z priorit bude otázka dostupnosti léčivých přípravků a soběstačnost.“

Ministr má v plánu téma lékové politiky v nejbližších dnech projednat i s externími stakeholdery: „Sezval jsem kulatý stůl, aby byla témata co nejvíce vydiskutována.“

Zdravotnictví podle něj nebylo v minulosti v EU tak zásadní téma v porovnání například se segmentem zemědělství. Řešilo se spíše na národní úrovni s výjimkou lékové politiky. Zájem o něj podle ministra zdvihla hlavně pandemie covidu.

„Právě kvůli covidu se hodně akcentovalo zdravotnictví. Avšak dnes EU řeší nejenom covid-19, ale i oblast onkologie,“ říká.

V podcastu ZdraveZpravy.cz se ministr Adam Vojtěch vyjadřuje i k tomu, zda Česku hrozí čtvrtá vlna covidu, jak o ni před několika dny hovořil v televizi. Důvod, proč se o ní začalo v posledních dnech i u nás hovořit, je dle něj zhoršující se trend v západních zemích.

„Dá se předpokládat a všichni odborníci o tom hovoří, že epidemiologická situace se do jisté míry v podzimním období může změnit,“ říká s tím, že ale spoléhá na proočkovanost a promořenost společnosti. To by dle něj mělo... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Srbsko začalo v půlce srpna očkovat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. „Problém země není nedostatek vakcín, ale bojuje s nezájmem o očkování,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta.

Třetí dávku Srbsko nabízí teď starším lidem, osobám se sníženou imunitou, zdravotnickým pracovníkům a lidem, kteří často cestují. Zájem o vakcinaci je ale nízký.

„Po masivním zájmu na začátku očkování, vlna zájmu opadla zejména u mladších ročníků. Proočkovanost v zemi se nakonec ustálila na nějakých 50 procentech obyvatelstva,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Tomáš Kuchta.

Srbsko začalo očkovat proti covidu-19 již v prosinci a během jara patřilo k nejrychleji očkujícím zemím v Evropě. Bylo to tím, že si – stejně jako například Izrael – dokázalo včas zajistit dostatek vakcín. Více na ZdraveZpravy.cz!

„Síť screeningových center u nás je hotová, tady už není co vymýšlet,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz mamodiagnostik Jan Daneš k dostupnosti preventivních vyšetření mamografem pro ženy od 45 let věku v Česku.

Nyní je podle něj naopak třeba zvýšit zájem o prevenci karcinomu prsu mezi ženami. S čímž souvisí i zlepšení organizace screeningových center, komunikace se zdravotníky i využití přístrojů v mamografii.

Preventivní vyšetření prsu mamografem u nás pravidelně navštěvuje kolem 62 procent žen starších 45 let. V severských zemích, Velké Británii a třeba i Nizozemsku je to mnohem více. Účast na vyšetření mamografem se v nich pohybuje kolem 80 až 90 procent. Otázka je, proč se o toto vyšetření stejně tolik nezajímají české ženy, zvlášť když je plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

„Ženy s vysokou účastí na screeningu dostanou pozvánky, jsou pozvány na určitou hodinu do určitého centra a s tou pozvánkou tam prostě jdou,“ vysvětluje zakladatel českého screeningového programu profesor Jan Daneš.

V Česku zvou k prohlídkám zdravotní pojišťovny, ale ženy musí mít pokaždé žádanku od svého gynekologa nebo praktického lékaře. Teprve pak se objednají na samotné vyšetření.

Každý systém oslovování pacientek k účasti na vyšetření má podle Jana Daneše výhody a nevýhody. V České republice podle něj může být tou nevýhodu právě nutnost žádanky k vyšetření, kterou vypisuje gynekolog či praktický lékař. Bez ní pacientku mamografické centrum takzvaně na zdravotní pojišťovnu nevyšetří.

„Nevýhoda je nižší účast, protože ne každý praktik posílá a v současné době musí mít pacientka k vyšetření vždy žádanku,“ říká.

Což ve světě jinde není. Tam je žena k vyšetření pozvána, jde do centra a zdravotník ji v pravidelných termínech vyšetří. A žádanka je u nás nutná i v případě, že si na prevenci pacientku pozve samo zařízení, které pravidelně navštěvuje. Stejně jako když dostane zvací dopis od zdravotní pojišťovny.

„I s tím dopisem musejí jít ženy pro žádanku k praktikovi nebo gynekologovi,“ potvrzuje Jan Daneš s tím, že i to u nás může stát za nižší účastí na screeningu karcinomu prsu.

Od návštěvy screeningu některé ženy podle Daneše odrazují falešné zprávy o tom, že mamografie poškodí jejich zdraví a stlačení prsu vyvolá rakovinu prsu... Více již 10.8. na ZdraveZpravy.cz!!!

„Agenda náměstka pro zdravotní péči je velice široká. Práce je skutečně hodně. Tím spíše mé rozhodnutí bylo, ne, že si jdu na ministerstvo odpočinout, ale chci se pokusit něco udělat, změnit, něco vylepšit,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstkyně pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková.

Jedním z konkrétních výsledků práce, na které se náměstkyně Vašáková podílela, je spuštění dlouho očekávaného čtvrtého screeningového programu včasné detekce rakoviny plic. Ten by měl být zahájen buď již na konci tohoto roku, nebo zkraje příštího.

„Teď je nutná akreditace center, která budou screenovat, to jsou radiologická centra. Pro ně nyní vychází akreditační pravidla ve věstníku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstkyně pro zdravotní péči a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] ČLS JEP zároveň Martina Koziar Vašáková.

„A se zdravotními pojišťovnami je předjednáno, že zdravotní výkony spojené se screeningem by měly platit od prvního ledna 2022. Pokud bychom tedy začali dříve, měly by akceptovat nějakou zpětnou úhradu,“ dodává s tím, že spuštění programu tak de facto už nic nebrání.

Statistiky jsou neúprosné. Osm z deseti pacientů s rakovinou plic umírá předčasně. Nejčastější důvod je pozdní diagnostika. Na nádor na plicích přijdou lékaři pozdě v 85 procentech případů. Roli v tom hraje, že rakovina plic takzvaně nebolí. Přichází nečekaně, ale o to víc má fatálnější dopady. Dle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] v roce 2017 rakovinou plic onemocnělo 6 593 pacientů. Z nich 5 633 zemřelo.

„Vidíte, že všichni pacienti, kteří tuto nemoc mají na ni umírají. Je to dáno tím, že tato nemoc je pozdě diagnostikována,“ uvedla na tiskové konferenci k zahájení národního screeningu plic Martina Koziar Vašáková.

Jakkoli jsou k dispozici stále modernější léčebné postupy a situace se u rakoviny plic lepší, výsledky jsou stále alarmující. Od zjištění nemoci je více než pětileté přežití pacienta výjimečné, je to necelých pět procent pacientů. Karcinom plic navíc často provázejí i nádory dalších orgánů... Více na ZdraveZpravy.cz!!!