ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

Místopředsedkyně Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR Alena Dernerová [za STAN] tvrdí, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění bude přijata ještě letos. V podcastu ZdraveZpravy.cz ale i radí, jak očkovat proti covidu děti a tvrdí, že řízení pandemie bylo právě vůči dětem školou povinným „dobou temna“.

Senátorka Dernerová [za STAN] je pediatrička a dětská neuroložka. Dlouhé roky pracovala na dětském oddělení a v perinatologickém centru Nemocnice Most. Od roku 2009 působí jako privátní dětský neurolog pro okresy Most a Louny.

„Období covidu je pro mě jedna velká doba temna, zejména ve směru k našim dětem školou povinným. Jsme jediná země, která neposílala děti do školy skoro rok. Už jsme na to měli připravenou ústavní stížnost,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz.

Více: https://www.zdravezpravy.cz/2021/06/23/zavreni-skol-narusilo-zdravy-vyvoj-deti-a-mladeze/

Dodává, že jako dětská neuroložka denně vidí ve svých ordinacích, jak moc je poškodilo zavření doma. Podle jejích slov většina dětí přibyla na váze, jiné naopak postihla mentální anorexie, takřka všechny zažily sociální vyloučení, z něhož hledají únik v online prostředí.

„Závislostí na onlinu mám plné ordinace. Není přece možné zavřít děti na rok doma a nechat je koukat na nějakou bednu. Velice špatně jsme uchopili řešení pandemie covidu ve vztahu k dětem a rozhodně bych nechtěla, aby se něco takového opakovalo,“ upřesňuje.

V podcastu pro ZdraveZpravy.cz Alena Dernerová vyjadřuje i svůj názor na očkování dětí proti covidu-19. Říká, že v momentě, kdy se na ní obracejí rodiče s otázkou, zda nechat naočkovat své náctileté dítě, a chtějí to, nebo to chce dítě, rozhodně jim v tom nebrání.

„Říkám jim, jistě, nechte ho naočkovat. Ale samozřejmě, když by za mnou přišla maminka s desetiletým dítětem, které je zdravé jako řípa, tak můj osobní názor je neočkovat,“ tvrdí a dodává, že ona sama – na rozdíl od jiných – ale také není žádný „vakcinační vakcinofil“.

„Jsem pro zdravý rozum, základní očkovací schéma a jsem ráda, když si lidé mohou vybrat,“ tvrdí a dodává, že to platí pro očkování obecně, nejen to proti covidu-19.

Více: https://www.zdravezpravy.cz/2021/06/21/ockovani-deti-od-12-let-zacne-1-7-doporuceni-chybi/

U vakcín proti covidu-19 poukazuje na to, že v Česku jsou využívané darované vakcíny, které neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA]. Podle ní to může být problematické z mnoha důvodů. Co se týče samotné infekce, je přesvědčena, že covid-19 společnost řádně promořil.

„Důležitý je pro mě počet pacientů v nemocnicích. A pokud je počet pacientů dlouhodobě 30 a na ventilátorech jsou dva, tak bych z toho covidu nedělala vůbec žádný problém. Podle mě jsme sakra promoření, ten virus tady je, a my se s ním musíme naučit žít. Tedy si myslím, že bychom mohli být optimističtější, a hlavně by nikdo neměl nikoho strašit,“ říká.

Hlavní část podcastu na ZdraveZpravy.cz s Alenou Dernerovou se týká novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou nyní schvalují senátoři. Podle ní na to mají extrémně málo času, ale i tak se snaží z novely odstranit ty největší chyby. Upozorňuje, že jde o 93. novelizaci zákona, který byl přijat... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Novela zákona o očkování proti covidu-19 upravující postavení  darovaných a zapůjčených vakcín vyvolala na 94. schůzi Výboru pro  zdravotnictví PS PČR živou diskuzi. Přes výtky poslanců novelu o  očkování výbor sněmovně přesto doporučil. Více v článku na ZdraveZpravy.cz.

V Česku se potvrzují případy, kdy zdravotník za úplatu zanese do Informačního systému infekčních nemocí [ISIN] jedince jako oočkovaného, vakcínu mu ale nedá. Falešně vykazovaná očkování řešili mimo jiného poslanci na 93. schůzi Výboru pro zdravotnictví PS PČR.

Fungování očkovacích látek může, a podle některých poslanců už se tomu tak i děje, negativně zkreslit falšování informací o podání vakcíny proti covidu-19.

„Jsou mezi námi spoluobčané, kteří platí za to, aby byli zaneseni do systému jako očkovaní a očkování se nepodrobí,“ uvedl na jednání výboru v úterý 23. června jeden z jeho místopředsedů Miloslav Janulík [za ANO] s tím, že jde o specifikum ryze české a má za to, že takových případů zrovna málo.

Podle poslanců takovým jednáním zdravotník i falešně očkovaná osoba ohrožuje své zdraví a zdraví celé společnosti.

Falešné očkování navíc zkresluje data o účinnosti vakcín proti covidu-19. Konkrétně počty nakažených po aplikaci především druhé dávky vakcíny.

Podle Janulíka vede lidi k takovému kroku, kdy se nechají za úplatu zanést do ISIN jako očkovaní, zcela mylná domněnka, že se vyhnuli „očipování“.

„Na to je třeba myslet,“ řekl.

Podle něj je třeba takové lidi nějakým způsobem usvědčit a prokázat jim, že ty protilátky prostě nemají, a nemůžou je mít, když se proti covidu-19 nenaočkovali.

Informace o falešně vykázaných očkování potvrdila i předsedkyně výboru Věra Adámková [za ANO].

„Mám tyto zprávy také,“ uvedla s dovětkem, že doufá, že jde pouze o jednotky případů.

Poslanci upozornili, že falešně vykazovaná očkování [nejen proti covidu-19, pozn. red.] jsou trestný čin, který jde především na vrub poskytovatele zdravotní služby. Tedy očkovacího centra či jiného místa, kde k fiktivnímu podání látky došlo.

„Vidím, jak očkování funguje, je to akce jak tisíc spartakiád a vidím, že se nikomu nic nestalo,“ reagoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.

Potvrdil, že jde nepochybně o trestný čin, který začíná u falzifikace zdravotnické dokumentace. Zároveň upozornil, že podle datových stop a údajů o falešně očkovaných dokáží celkem jednoduše a rychle vytrasovat, odkud falešná očkování přicházejí. Včetně lékaře, který údaj do ISIN zanesl.

„Bude to dohledatelné a... Více na ZdraveZpravy.cz

Tuk poškozuje játra stejně jako alkohol. A právě zvýšený příjem obou škodlivin v době pandemie covidu-19 podstatně zvýšil riziko poškození jater u české populace. Podle přednosty 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze a 1. LF UK Radana Brůhy je načase dát zdraví lidí zase do pořádku.

„Berme tu situaci kolem covidu-19 jako možnost ten stav zlepšit, vždycky bychom si měli z toho, co prožijeme špatného vzít to poučení, tak zkusme tu situaci změnit,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz Radan Brůha.

V rozhovoru upozorňuje hlavně na zvýšení nadváhy u lidí v době pandemie a to až o 30 procent. S tím pak souvisí i nárůst pacientů s onemocněním zažívacího ústrojí. V meziročním srovnání ve VFN lékaři pozorují například dvakrát více hospitalizací kvůli žlučníkovým kamenům. A v blízké budoucnosti se dle nich dají očekávat i nárůsty onkologických pacientů.

„Odkládaná preventivní vyšetření tlustého střeva povedou k tomu, že budeme pacienty nacházet v pokročilejších fázích nádorových onemocnění,“ říká Radan Brůha. Více na ZdraveZpravy.cz

Zdravotně pojistné plány pro letošek vykazují dle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] saldo -13,7 miliardy korun. To však není zdaleka konečná letošní ztráta zdravotních pojišťoven. Ze svých rezerv budou pojišťovny vyrovnávat částky významně vyšší. Zaznělo to na 91. schůzi Výboru pro zdravotnictví PS PČR.

Náklady na zvládání pandemie covidu, včetně nákladů na odměny zdravotníkům, jsou již v prvních měsících letošního roku extrémní.

„Celkově jde o 40 miliard korun na tyto dodatečné náklady spojené s covidem,“ konstatoval na jednání výboru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Dodatečné náklady v zatím odhadované výši 40 miliard korun spojené s covidem-19 letos zdravotní pojišťovny stále kryjí z finančních rezerv z minulých let. Více na ZdraveZpravy.cz

Letošní dohodovací řízení lékárníků prozatím troskotá na výši signálního výkonu. Ta je teď 16 korun. A zatímco pojišťovny lékárníkům nově nabízejí zase 16 korun, lékárníci jich chtějí 22. Jak ale říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs, stále žije naděje, že k dohodě nakonec dojde.

Předminulý týden zástupci lékárníků podepsali zápis, v němž uvedli, že v dohodovacím řízení pro letošní rok k dohodě se zdravotními pojišťovnami nedospěli.

„My bychom chtěli, aby byl navýšen signální výkon. Pojišťovny ale chtějí zachovat současný stav. A to jak z hlediska signálního výkonu, tak i dalších věcí, které se letošního dohodovacího řízení týkají,“ vysvětluje proč v podcastu pro ZdraveZpravy.cz prezident ČLnK Aleš Krebs.

Pro navýšení signálního výkonu za výdej léků na předpis argumentuje tím, že zatímco u jiných segmentů zdravotní péče úhrady rostou, u lékárníků příjmy z výdejů léků na předpis trvalé klesají. Protože ale dohodovací řízení stále běží, nechce říci, jaká konkrétní výše u signálního výkonu by lékárníky přiměla k uzavření dohody. Všří ale tomu, že segment lékárnické péče se zdravotními pojišťovnami nakonec dohodu najde. Zároveň i dodává, byť ne v přímé souvislosti s navýšením výše signálního výkonu, že ČLnK jednoznačně podporuje navýšení platby za státní pojištěnce, o němž se nyní jedná.

Aleš Krebs se vyjadřuje k pozměňovacím návrhům [PN], které ve sněmovně koncem letošního března načetl člen zdravotnického výboru Vít Kaňkovský [KDU-ČSL]. A to do sněmovnou aktuálně projednávaného zákona o veřejném zdravotním pojištění [zákon č. 48/1997 Sb.]. Prvním PN je výborem doporučené zavedení dispenzační sazby pro lékárníky. To je pevného poplatky, které by inkasovali za každý výdej léku na recept.

„Bylo by mnohem lepší, pokud by se tu systémovou změnu, o kterou se nyní snažíme v poslanecké sněmovně, podařilo prosadit již teď. Zavedení dispenzační taxy je podmínka, abychom vůbec mohli začít jednat o tom, jak komplexně změnit systém odměňování lékárenské péče,“ vysvětluje prezident ČLnK.

[...]

Na konci rozhovoru se pak prezident ČLnK vyjádřil i ke znovujmenování Adama Vojtěch [za ANO] ministrem zdravotnictví. Byli to totiž zejména lékárníci z ČLnK, kteří Vojtěcha v minulých měsících ostře kritizovali. A to zejména za takzvaný legislativní přílepek, jenž měl v Česku zavést online prodej léků na předpis.

„Já jsem velice rád, že tento nesmysl neprošel. To byl velice riskantní návrh,“ říká i dnes.

Pokud by totiž návrh současného ministra zdravotnictví prošel, proměnil by podle něj nynější lékárenskou síť v Česku v jeden "tvrdý lékárnický e-shop“. Na druhé straně ale i dodává, že návrat Adama Vojtěcha na MZ ČR není věcí, kterou by nedokázal unést.

„Ať chceme, nebo nechceme, stále jsme dospělí lidé. A i když jsme se v neshodli, tak bychom měli stále dokázat i nadále řešit důležité věci,“ vysvětlil.

[...]

Více informace na ZdraveZpravy.cz 

Včera [1.6. 2021] se uskutečnila mimořádná schůze Výboru pro zdravotnictví PS PČR. Na ní vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Ten mimo jiné poslancům představil další postup ve věci takzvaných covidových pasů. To v rámci novely zákona o ochraně veřejného zdraví.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, projednali poslanci ve stavu legislativní nouze. Jedná se o sněmovní tisk 1231. Nařízení o covidových pasů bude účinné od 1.7. v Evropské unii.

Na programu jednání byl i návrh poslanců Aleše Juchelky, Romana Onderky, Olgy Richterové, Markéty Pekarové Adamové, Evy Matyášové, Romana Sklenáka, Petra Gazdíka, Barbory Kořanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Jedná se sněmovní tisk 944, který byl včera projednán v režimu garančního výboru. Více na ZdraveZpravy.cz!

Novelu zákona o fungování národního certifikátu o očkování proti covidu, prodělaném onemocnění či negativním výsledku testu projedná Poslanecká sněmovna PČR mimo legislativní nouzi. Hlasovat by měla na návrh Výboru pro zdravotnictví PS PČR nejpozději do 15. června. Výbor normu na své 89. schůzi [25.5.] zkritizoval.

Změny, které přináší vládní novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 [pandemický zákon] projednali členové sněmovního výboru pro zdravotnictví v úterý 25.5. Poslanci se přitom shodli, že je třeba chystanou normu ještě diskutovat a upravit. Většina se zároveň vyslovila, že by se o novele nemělo ve sněmovně hlasovat v legislativní nouzi.

Více informací na ZdraveZpravy.cz

Výbor pro zdravotnictví PS PČR na své 88. schůzi [13.5.] shrnul epidemickou situaci v regionech ČR. Prezentaci o vývoji a predikci do budoucích týdnů v úvodu přednesl ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO] a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Jednání trvalo šest hodin.

Vývoj epidemie je dle Ladislava Duška velmi pozitivní, a ještě tento týden se v počtu hospitalizovaných pacientů s covidem dostaneme pod hranici 1 500. K dnešnímu dni je dle dat MZ ČR v nemocnici 1 578 nemocných s covidem.

„Hranici 75 nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dní protneme přibližně 17. až 20.5.,“ uvedl Dušek. 

Jednání se účastnil i ministr kultury Lubomír Zaorálek [ČSSD] kvůli dalšímu rozvolňování opatření v jeho resortu.

Poslanci také diskutovali o uznání očkování proti covidu-19, ke kterému došlo v zahraničí a jde o Evropskou unií registrovanou očkovací látku a o zrychlení zavedení covidových pasů kvůli rozvolňování protiepidemických opatření.

https://www.zdravezpravy.cz/2021/05/14/ockovani-v-zahranici-schvalenou-latkou-je-v-cr-problem/

Dalším bodem jednání byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

A dále návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů [zákon o léčivech], ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. K významným stanoviskům výboru patří jeho nedoporučující stanovisko k zavedení dispenzační taxy pro lékárníky. Poslanci také řešili i právní formy pacientských organizací. Více na ZdraveZpravy.cz.

„K darování orgánů je česká společnost velmi empatická,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel Koordinačního střediska transplantací [KST] Miloš Adamec. Také uvádí, že loni klesl počet transplantací i kvůli covidu zhruba o deset až 15 procent.

Česká transplantologie se těší v Evropě i světě zvučnému jménu a darování orgánů, jejich odběr a transplantaci nezastavila ani pandemie covidu-19. I když, jak říká Miloš Adamec, došlo v loňském roce k 10 až 15% poklesu.

„Pokles za loňský rok byl zhruba desetiprocentní, ale rok před covidem byl rokem rekordním v počtu dárců a transplantací,“ říká.

Při srovnání s dobou před pěti lety to dle jeho slov zase tak hrozné není. Česká transplantační centra loni provedla 765 orgánových transplantací od 249 zemřelých dárců. O rok dříve jich bylo 816 od 288 dárců. Co do počtu zemřelých dárců byl rok 2020 srovnatelný s rokem 2015.

„Pražský IKEM nebyl covidem tolik zasažený, mohl odebírat orgány a transplantovat, tak se udržela transplantační aktivita,“ říká s tím, že Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM] u nás pokrývá až 60 procent veškeré transplantační aktivity.

Česko se řadí v počtu transplantovaných orgánů k těm nejúspěšnějším zemím v Evropě i ve světě. Na otázku, co stojí za tímto úspěchem, profesor Adamec říká, že pražský IKEM tady fungoval i v dobách socialismu.

„Tady se dělala jako první transplantace slinivky břišní v celém tehdejším východním bloku, i transplantace srdce v roce 1984,“ říká s tím, že tím se udržel krok s ostatními zeměmi.

Kdo a jak může v Česku darovat orgány [https://www.zdravezpravy.cz/2020/02/04/kdo-a-jak-muze-v-cesku-darovat-organy/]

V 90. letech pak hodně pomohlo, že lékaři vyjeli rychle do světa a dostali se k odborným publikacím. I přesto upozorňuje, že důležitou roli v transplantologii sehrává samotný přístup společnosti. A právě česká společnosti přistupuje dle jeho slov k dárcovství velmi pozitivně.

Na transplantaci orgánu u nás čeká kolem 800 pacientů, KST vede jejich přesnou evidenci v Národním registru osob čekajících na transplantaci. Nejvíce pacientů čeká na ledvinu, těch je kolem čtyř až pěti set. Zbývající nemocní čekají na játra, srdce, slinivku břišní, plíce, Langerhansovy ostrůvky, tenké střevo a náhradním orgánem může být dokonce i děloha. Nejvíce se u nás transplantuje ledvina, na kterou pacienti podle Miloše Adamce zároveň čekají i nejdéle.

„Nejdéle se čeká na ledvinu, protože těch pacientů je tam [na čekatelské listině] nejvíce, v průměru se na ni čeká jeden rok,“ vysvětluje.

Dodává, že čekací doba se u pacientů liší v závislosti na jejich krevní skupině, procentu protilátek, hmotnosti i věku nemocného.

Absence členství v mezinárodní organizaci pro transplantace zvané Eurotransplant je za... Více na ZdraveZpravy.cz již 4.5.2021