ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

85. schůze [31.1. 2021] sněmovního zdravotnického výboru byla přístupná pouze poslancům, zástupcům Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] a pozvaným hostům. Jednání bylo přenášeno živě [https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1364].

Výbor projednal:

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 992/

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví /sněmovní tisk 1164/

Návrh poslanců Aleše Juchelky, Romana Onderky, Olgy Richterové, Markéty Pekarové Adamové, Evy Matyášové, Romana Sklenáka, Petra Gazdíka, Barbory Kořanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 944/

Zhodnocení aktuální epidemiologická situace a informace MZ ČR o šíření nákazy SARS CoV2. Zde vystoupil ministr zdravotnictví Jan Blatný, pověřená hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová a ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Více na ZdraveZpravy.cz

Výbor pro zdravotnictví PS PČR bude tuto středu jednat o novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Novela zákona mimo jiné upravuje vstup léků na vzácná onemocnění a vysoce inovativních léčiv do systému úhrad. Dle ředitele Asociace farmaceutického inovativního průmyslu [AIFP] Jakuba Dvořáčka návrh zákona ale vyžaduje několik úprav. A to zejména u vysoce inovativních léčiv.

Jakub Dvořáček v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz upozorňuje u novely zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění na pasáže, jež si dle jeho názoru vyžadují zpřesnění. To kvůli riziku, že velké farmaceutické firmy nebudou mít zájem kvůli pro ně neurčité legislativě žádat v Česku o registraci svých léků.

„Problém není ani tak u orphan drugs, tedy léků na vzácná onemocnění, ale u vysoce inovativních léčiv. V jejich případě nejsou všechny pasáže zákona srozumitelné a některé by stálo za to změnit,“ říká pro ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček.

Za příklad uvádí například situaci, kdy léčivo přechází z dočasné do trvalé úhrady. Problém je, když se pojišťovna s držitelem rozhodnutí o registraci nedomluví na úhradě léčiva.

„Toto je samozřejmě o jednání mezi držitelem a pojišťovnou. Avšak v zákonu není řádně staveno, jak dlouho má držitel rozhodnutí o registraci hradit léčbu pacienty daným lékem na své náklady. V návrhu je napsáno minimálně 36 měsíců. To je ale stav, který nahrává tomu, že ta doba může být až nekonečná,“ vysvětluje šéf AIFP.

V praxi to podle něj bude ten dopad, že farmaceutické firmy za těchto podmínek nebudou mít zájem v Česku uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

„Samozřejmě, že my se tu vždy nějak domluvíme, ale v momentě, kdy takto nastavený zákon uvidí zahraniční matka výrobce léčiv, tak to vyhodnotí jako riziko. A nebude mít zájem do Česka své léky dodávat,“ vysvětluje s tím, že v praxi to bude znamenat, že se pacienti k moderním lékům u nás nedostanou. Přitom jde o léky hlavně na chronická onemocnění.

„Zde bychom chtěli jednat o změně termínu na fixní. Aby držitel registrace přesně věděl, kdy je nucen poskytovat lék zdarma nebo hradit léčbu pacienta. Tím neříkám, že bychom se tohoto chtěli vzdávat, ale chtěli bychom vědět, za jakých podmínek to bude fungovat. Aby tam byla nějaká doba konečná,“ upřesňuje.

Dodává, že současná praxe ukazuje, že ideální doba by byla půl rok či rok. Zdůrazňuje, že farmaceutické firmy jsou otevřeny jednat o této věci. Zmiňuje i případy, kdy lék z dočasné do trvalé úhrady vůbec nepřešel. Což ale bylo z důvodu jeho [ne]účinnosti, ne ceny.

„Toto není ale jediný problém novely zákona č. 48. Problematické jsou i pasáže, které se dotýkají obchodního tajemství. I ty totiž v praxi mohou vést k tomu, že firmy v Česku nebudou ochotny ke slevám," upřesňuje.

V rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček dále zmiňuje i roli Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To je autorem návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dobrá zpráva je, že současný ministr zdravotnictví novelu zákona podporuje. Důležitý ale je i Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Jeho úkolem totiž je připravit prováděcí předpisy k zákonu... Více na ZdraveZpravy.cz!

„V následujících měsících bychom měli očekávat dodávky vakcín a v řádu milionů dávek měsíčně. Otázka stojí, zda je na to náš očkovací systém připraven,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček. Podle něj se i proto musejí do očkování co nejdříve zapojit praktičtí lékaři.

Jakub Dvořáček odmítá tvrzení, že by výrobci vakcín selhávali při jejich výrobě. Výjimku tvořilo několik málo dní, kdy společnost Pfizer oznámila ponížení dodávek kvůli rozšíření kapacit. Ale ani to už podle Jakuba Dvořáčka dávno neplatí.

„Co měli výrobci nasmlouváno, co si kdo objednal, to výrobci víceméně dodávají,“ uvádí s tím, že zádrhel nastal v momentě, kdy došlo ke zpoždění u registrace vakcíny společnosti AstraZeneca.

K aktuálním omezením dodávek od společnosti Moderna se blíže nevyjadřuje, protože Moderna není člen AIFP. Proč došlo ke zpoždění registrace vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca, vysvětlil tím, že Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] požadovala po firmě doplnění informací.

Na přímou otázku, zda schvalování této vakcíny neovlivnilo politické soupeření mezi EU a Velkou Británií, říká, že si to nemyslí. Byť dodává, že zveřejňování smluv či návrhy na zákazy a dovozy vakcíny ze strany EU nejsou asi pro britskou firmu ničím příjemným... Více na ZdraveZpravy.cz!

Česká pirátská strana [Piráti] se spolu se Starosty a nezávislými [STAN] drží ve volebních preferencích za hnutí ANO. Je i možné, že letos to budou tyto dvě strany, které budou skládat vládu. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz říká, jak by řešil současnou covidovou krizi.

„Když jsem viděl rezervační očkovací systém, chtělo se mi plakat,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Ivan Bartoš. Pozastavuje se nad IT systémem, který hned ve svém začátku zkolaboval. Upozorňuje na to, že senioři v jeho začátcích dávali souhlas k využití svých osobních údajů [tel. číslo a rodné číslo] k marketingovým účelům.

„Buď to ta vláda nevěděla, nebo to někdo normálně prodal,“ myslí si Ivan Bartoš s obavou, aby seniory nyní neotravovali takzvaní šmejdi s komerčními nabídkami.

Co se týče samotného řešení covidové krize, podle něj je nyní třeba zvýšit nemocenskou pro nakažené lidi covidem, aby se nebáli jít do karantény a nebáli se označit i své blízké, s nimiž se během nemoci setkali. A to z 60 na 80 procent. Covid se podle něj nyní šíří hlavně v pracovních kolektivech.

Kvalitu očkovací strategii hodnotí Ivan Bartoš jako cár papíru, jehož prvotní kvalitativní úroveň byla podprůměrná, dle jeho slov neobsahovala vůbec žádné informace. Více na ZdraveZpravy.cz již v pondělí!!!

„Na prvním místě stále zůstávají dostatečné kapacity pro pacienty s těžkým průběhem covidu,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková [za ANO]. Podle ní tam, kde je to jen trochu možné, se poskytovatelé zdravotní péče snaží poskytovat běžnou i odkladnou péči. Vyjadřuje se i k další očkovací strategii.

Podle Věry Adámkové zůstává úkolem číslo jedna českého zdravotnictví mít dostatečné kapacity pro pacienty s těžkým průběhem nemoci covid. Dobrá zpráva podle ní je, že zatím stále platí, že kdo tuto péči potřebuje, tak ji dostane.

„Jsem v kontaktu s kolegy z evropských zemí, a i v těch nejvyspělejších z nich se stalo, že ne všichni se k potřebné péči dostali,“ říká Věra Adámková.

Českým problémem podle ní naopak je, že s covidem hospitalizovaní pacienti v některých případech zůstávají v nemocnicích déle, než je nutné.

„Na druhé straně je to pochopitelné, protože lidé se bojí domů, aby někoho nenakazili. Ale je zbytečné zůstávat v nemocnici,“ tvrdí poslankyně s tím, že v případech, kdy je to možné, je nejlepší péčí domácí péče za dodržování hygienických a dalších bezpečnostních opatření.

Věra Adámková se v rozhovoru vyjadřuje i k návratu nemocnic k běžné i plánované péči. Podle ní nemocnice zde často řeší problém s nedostatkem personálu. Na druhé straně dle jejích slov je o všechny pacienty, kteří potřebují neodkladnou necovidovou péči, vždy postaráno.  Třeba převozem do jiné nemocnice v rámci kraje.

„Co se týče plánované péče, pro pacienty je samozřejmě nepříjemné, že musejí čekat na operace, které jim byly třeba již jednou odložené,“ tvrdí s tím, že jde jednoznačně o diskomfort pro pacienty, ale i pro personál nemocnic.... / Více na ZdraveZpravy.cz

Počty nově diagnostikovaných HIV pozitivních osob v Česku rostly od počátku sledovaného období v roce 1985. Svého vrcholu dosáhly přírůstky roku 2016, kdy se virem nově infikovalo celkem 286 osob. „Od té doby mají sestupný trend,“ říká David Jilich z Kliniky infekčních, tropických a parazitárních nemocí Nemocnice Na Bulovce [NNB].

Podle Davida Jilicha HIV v podstatně nejde vymýtit, protože osoby, které jsou diagnostikovány dnes a zítra, tak před sebou mají mnoho desítek let života s jeho nezměněnou délkou. Infekce HIV se dá totiž při včasně podané medikaci úspěšně léčit a nakažený žije zcela běžný život, byť jde o nemoc stále nevyléčitelnou.

I v ČR jsou v posledních letech k dispozici účinné léky a změnil se i přístup k pacientům. Od roku 2015 platí celosvětový konsenzus, že léčba HIV má být podávána ihned po stanovení diagnózy všem lidem. Bez ohledu na věk, zdravotní stav či délku probíhajícího onemocnění, což do té doby neplatilo. Díky tomu je přes 95 procent osob v současné době léčených.

„U HIV infekce je největším úskalím dlouhé bezpříznakové období. To znamená, že člověk, který je nakažený například rok, stále vypadá zdravě a cítí se tak. Může podstoupit běžná vyšetření, včetně krevních testů, a nic se nemusí prokázat,“ upozorňuje David Jilich.

Virus HIV v těle odhalí pouze cílený krevní test, a to v jakémkoliv stadiu, případně potvrdí i podezření na něj. Nebezpečí tkví v tom, že sice spíše ve výjimečných případech ale přeci může být nakažený člověk i deset let HIV pozitivní bez jakýchkoliv příznaků. Přitom je infekční a může nakazit další osoby.

Rozvoji infekce přitom dokáží zabránit i u nás dostupné léky, takzvaná antiretrovirotika, jež spadají do úhrad od pojišťoven. Pokud jsou léky podány včas, nakažená osoba může prožít stejně dlouhý a kvalitní život jako osoba bez HIV.

„Vyšetření a konzultace s lékařem i antiretrovirová léčba, to znamená léčba HIV infekce, jsou plně hrazeny z prostředků zdravotního pojištění,“ potvrzuje David Jilich v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

„Lidé mají z covidu strach, bojí se nakazit. Mají pocit, že je to něco, jako by třeba dostali rakovinu. A ten, kdo dostane rakovinu, je přece jako by už jednou nohou na onom světě,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz kardioanesteziolog Lukáš Pollert. Podle něj je reakce společnosti na covid-19 přehnaná. A nejen to...

Lukáš Pollert, který v podcastovém rozhovoru upozorňuje, že se na věc kouká ze svého laického pohledu kardioanesteziologa, má za to, reakci na covid přeháníme. Pozastavuje se nad tím, proč je stále nutné covid pozitivní lidi izolovat od světa, když je zřejmé, že nový koronavirus je všude a lidé si proti němu budou muset tak jako tak získat imunitu. Srovnává počty úmrtí s počty úmrtí na jiné nemoci, proti kterým ale společnost nic nepodniká.

Kriticky se v rozhovoru vyjadřuje i k rouškám a stranou nenechává ani politiku s covidem spojenou. Někdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu přirovnává k populárním hvězdám, kterým veřejnost odpustí třeba i závislost na kokainu. To protože jsou, jak říká, The Best. Zatímco jiní podle něj, ač jsou třeba i vzorní,"nikdy nepohnou ničím nikam".

„Líbilo se mi, jak Roman Prymula ukázal, jak je ten virus vlastně neškodný, protože, kdyby on expert všech expertů, kdyby on byl přesvědčen o tom, že ten virus je nebezpečný, tak tu roušku nesundá. Takže on ví, že ten virus není nebezpečny,“ upřesňuje v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Lukáš Pollert s tím, že odmítá nekonečné diskuze, zda jsme v létě nezanedbali proticovidová opatření.

„Podle mě se nezanedbalo nic. A velice mě vadí, když vláda a lékařské autority zadupávají do země názory kolegů, kolegů, kteří s nimi v přístupu ke covidu nesouhlasí,“ dodává.

Lukáš Pollert pracuje ve Fakultní nemocnici Motol na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče2. LF UK, konkrétně na oddělení kardiochirurgie.

„To je taková nadstavba anesteziologie. To je podle mě taková třešnička na dortu anestezie. Ten kardioanesteziolog pracuje jenom tam kde je kardiochirurgie. A to jsou výkony, jako... Celý článek na www.zdravezpravy.cz.

První dávky vakcíny proti covidu by mohly být koncem letoška. Větší objem dávek by pak měl přicházet na evropský trh v měsících leden až březen. Avšak samotný způsob vakcinace proti covidu není doposud znám. Říká to výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutickému průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.

Podle něj farmaceutické firmy při vývoji vakcíny proti covidu odvedly a stále odvádějí fantastický výkon. Vývoj vakcíny oproti zavedeným zvyklostem o stovky procent. Umožnily jim to zejména obrovské finanční prostředky, které uvolnily státy i privátní dárci na vývoj vakcíny. Důležitou roli hrají i úřady, které vývoji vakcíny vycházejí vstříc zrychleným povolovacím řízením i paralelním hodnocením různých fází klinických studií.

„Firmy stále i podstupují obrovské riziko, když rozjíždějí výrobu vakcín, ale nemají za sebou celá klinická hodnocení. Nic však není na úkor bezpečnosti a účelnosti vakcíny. Za vším stojí tlak na to, mít vakcínu co nejdříve, a enormní množství peněz, které do vývoje vakcíny plyne,“ říká mimo jiné v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček.

V něm jako první odpovídá na otázku, kdy budou i v Česku dostupné vakcíny proti covidu. Mluví ale i o tom, jak si představuje vakcinaci několika milionů lidí. A co by vláda zejména měla vysvětlit veřejnosti, aby očkování proti covidu neskončilo blamáží a zbytečně vynaloženými penězi.

Jakub Dvořáček v rozhovoru hodnotí i krok Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nenakoupit od firmy AstraZeneca všechny vakcíny, které Česku k nákupu nabídla Evropská komise [EK]. MZ ČR to odůvodnilo tím, že si nechce nechat ve svém portfoliu vakcín prostor pro nákup vakcín i od dalších výrobců.

„Není reálné, že bychom si třeba v únoru mohli vybrat ze tří, čtyř dodavatelů. To není reálné. V lepším případě budou dva, ale spíše jeden. A já nevidím nikoho, kdo by byl tak daleko, jako je AstraZeneca," vysvětluje.

Podle jeho názoru vůbec nejdál s vývojem a zejména s výrobou vakcíny je britská farmaceutická společnost AstraZeneca. Ta dle jeho slov bude – dopadne-li dobře klinické testování – schopná dodat na trh vakcíny proti covidu nejdříve. To pak znamená, že vakcíny od jiných výrobců budou k dispozici nejspíše až v létě a na podzim příštího roku a teprve tehdy je bude moci ministerstvo nakoupit. Za rozhodnutím vakcíny nenakoupit tak mohou ale být podle Jakuba Dvořáčka, jak říká v rozhovoru, jiné důvody... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Alkohol je velmi demokratická návyková látka, užívají ji všichni. Bohatí, chudí, mladí, staří, byť na každého působí jinak,“ říká k užívání alkoholu v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN Miroslav Barták.

Průměrně v Česku připadá zhruba 7,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok, včetně dětí i abstinentů. Vyplývá to ze studie O užívání tabáku a alkoholu v ČR 2019 Státního zdravotního ústavu [SZÚ] ČRa tak ve spotřebě alkoholu patří k těm největším pijanům Evropy. Podle Miroslava Bartáka u nás má vysoká spotřeba alkoholu hned několik důvodů.

„Je tady alkohol všeobecně společensky tolerovaný, je vysoce dostupný a je v podstatě laciný. A to vede, především ta vysoká společenská tolerance, k tomu, že ta vysoká spotřeba alkoholu je relativně stabilní a nijak dramaticky se nemění,“ vysvětluje.

Zároveň dodává, že u mladší generace už je zájem o alkohol menší ve srovnání s jejich vrstevníky o 15 až 20 let staršími. Z čehož ale vyvstává otázka, zda snížený zájem o alkohol u mladší generace nesouvisí s jejich intenzivním užíváním chytrých telefonů a dalších moderních technologií.

„Ano, i behaviorální závislosti jsou problémem a je to problém rostoucí, ke kterému neměly ty předchozí generace šanci přijít, protože ty technologie neexistovaly,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz Michal Barták. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz popisuje, jak by měl vypadat nový a nově hrazený výkon lékárníků, jenž by spočíval v konzultaci s pacienty o jimi užívaných léků. Týkat by se měl zejména těch pacientů, kteří užívají více léčiv a třeba i doplňků stravy a ne vždy se v jejich užívání dobře orientují. Více na www.zdravezpravy.cz