Bitcoin je kryptoměna, jejíž výhodou je decentralizace. Nikdo nemůže měnu padělat, zabavovat účty, nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě. Chcete si Bitcoin koupit? Mrkněte na návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZDL-h5Ed0Is Investovat můžete i menší částku. Jak rychle může Bitcoin jako inovace proniknout do společnosti? Použijeme křivku difuze inovací, podle Everett Rogers z knihy Diffusion of Innovations (datum vydání 1962) a zjistíme, kde se nyní Bitcoin pohybuje. Inovátoři 2,5% Inovátory charakterizuje Rogers jako mladé, vzdělané, s přístupem k informačním zdrojům, ochotou riskovat a se znalostí předchozí technologie. Jsou také názorovými vůdci pro své okolí. Časní osvojitelé 13,5% Tato skupina tvoří asi 13,5 procenta z celkové populace. Pozorují inovátory a adaptují inovace, jen když jsou přesvědčeni, že to funguje. Prudký růst začíná, když technologii přijme raná většina (34 procenta z populace). Brzká většina 34% Pozorují a nasávají zkušenosti. Jak zjistí, že má technologie výsledky a je užitečná, konvertují. Pozdní většina 34% Po zenitu, kdy technologie není cizí polovině populace, přijme inovaci pozdní většina, 34 procenta z celkové populace. Jsou více rezistentní změně, ale nechají se strhnout davem. Chtějí, aby byla inovace velmi dobře otestována a bezpečná, než ji vyzkouší. Opozdilci, váhající 16% Váhající jsou naopak většinou konzervativní lidé, starší, nevzdělaní, s nižším socio-ekonomickým statusem a z venkovských oblastí. Jednají pouze v případě, že je inovace v mainstreamu a někdy neinovují ani tak, protože jsou neoblomní a málo se vystavují vlivu médií. Gabriel Tarder ve své knize The Laws of Imitation (1903) došel k závěru, že ve společnosti se čas od času objeví inovativní prvky, které se potom šíří společností v soustředných kruzích. 1. Konformní (přizpůsobený, souhlasný) dav - který jen opakuje výjimečné entity. 2. Soubor potenciálních inovátorů, kteří soutěží o to, zda se jejich inovace prosadí ve větší míře či nikoliv. Vlivem centralizovaného řízení se inovace šíří rychleji. V rámci kryptoměn neprobíhá centralizované šíření a šíří se v médiích a pomocí influencerů. Paul Lazarsfeld, jeden z hlavních amerických sociologů 20. století, a jeho spolupracovníci Katz, Berelson a Gaudet v roce 1940 provedli výzkum The People‘s Choice12, zaměřený na chování voličů v prezidentských volbách. Lazarsfeld zjistil, že informace nejsou ve společnosti distribuovány rovnoměrně. Někteří lidé, které Lazarsfeld označil jako názorové vůdce (opinion leaders), poskytují informace i návod, je interpretovat svému okolí. Za názorové vůdce označujeme osoby, které ovlivňují myšlení nebo chování jiných lidí v neformálních společenských vztazích. Jinými slovy mají přímý vliv na utváření názorů a postojů lidí kolem sebe, jsou jimi považovány za experty, odborníky na konkrétní oblast vědění. Dovedou svým následovníkům pomoci v nejrůznějších otázkách, jsou často žádáni o radu a sami ji také nabízejí. Ostatní lidé jsou prostí následovníci (followers) a informace od názorových vůdců pouze přijímají. Jeden člověk však může být názorový vůdce v jedné oblasti (například ve své profesi) a v jiném oboru následovník. Názoroví vůdci jsou tedy zprostředkovateli mezi inovací a běžnou populací. Vzniká tak dvoustupňový tok komunikace. Informace se často šíří z médií k názorovým vůdcům a teprve později od nich směrem k méně aktivním členům společnosti. = Influenceři. Názorové vůdce lze nalézt na všech úrovních společnosti a jsou podle všeho (pravděpodobně) stejnými lidmi jako ti, které svými názory ovlivňují. Ve srovnání s ostatním obyvatelstvem byli názoroví vůdci mnohem více vystaveni informacím z rádia, tisku a časopisů, tedy formálním komunikačním zdrojům. V dnešní době se může médiem stát naprosto každý, protože k tomu máme nástroje (youtube, facebook, instagram, twi
