2050 Plus

O datech a studiích souvisejících s elektromobilitou jsme se v dopravní sérii bavili hned několikrát. Tentokrát se ale svěříme s našimi osobními zážitky se zapůjčením Škody Enyaq. Host Petr Pololáník pak doplní jeho zkušenosti s vlastnictvím Tesly. 

Můžete se těšit na sdílení strastí a slastí, které jsme s vozy zažili a poznatky, které si z řízení elektromobilu a starání se o něj odnášíme.

Ve veřejném prostoru zaznívají v poslední době hlasy o tom, jaký vliv mohou mít blízké volby do Evropského parlamentu na klimatickou politiku Evropské unie. S analytičkou Fakt o klimatu diskutujeme možné změny evropské klimatické legislativy navázané na předpokládané složení nového parlamentu.

Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?

Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?

Texty zmíněné v podcastu najdete zde na webu.

Evropská komise dnes vydala návrh cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů Evropy do roku 2040 o 90 %. Prohlubuje tak dlouhodobou globální snahu o snižování emisí skleníkových plynů, které jsou primární příčinou růstu průměrné globální teploty. Cíl pro rok 2040 je důležitým milníkem pro dosažení evropské klimatické neutrality v roce 2050 a splnění evropského předsevzetí, že se Evropa stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

V podcastu 2050 diskutujeme nový cíl s Kateřinou Kolouchovou, analytičkou projektu Fakta o klimatu.

Zatímco v roce 2020 tvořily elektromobily celosvětově méně než 5 % všech prodaných nových vozidel, v roce 2023 už to bylo 18 %. Vlády mnoha zemí již plánují strategie pro postupné vyřazování vozidel na benzín a naftu a výrobci každý rok uvádějí na trh nové elektrické modely. Z toho všeho je zřejmé, že silniční doprava se bude postupně elektrifikovat.

Co to znamená pro spotřebu elektřiny v Česku? Bude kvůli elektroautům potřeba postavit nové elektrárny, nebo budou stačit ty stávající?

Odpovídá Zbyněk Štajer, autor článku, který se touto problematikou zabývá.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 58. epizodě podcastu 2050.

To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti.

S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru.

Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 57. epizodě podcastu 2050.

Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem.

Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech.

Důležitou součástí rozhovoru je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 55. epizodě podcastu 2050.

Jiří Pavel působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic. V rozhovoru se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit.

Mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus k 54. epizodě podcastu 2050.

Michal Hrubý je vědeckým pracovníkem Škoda Auto Vysoké školy. Bavíme se spolu o třech hlavní alternativách, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy – tedy elektřině, vodíku a syntetických palivech. Na všechny tři se podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků.

Zaměříme se i na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. 

Náš host nám řekne více také k současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci.

Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050.

Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst.