9 let natvrdo

Jak vážně mají brát rodiče známky, které nosí jejich děti ze školy? Jak dobře děti chápou, že se učí pro sebe a svou budoucnost, nikoli proto, aby doma nedostaly vynadáno? Nebo aby se jen trefily do očekávání svých učitelů… A jak si to všechno povídá se známkami, případně slovním hodnocením? Hostkami Michala Kaderky byly učitelka prvního stupně z brněnské ZŠ Labyrinth Pavlína Loňková a Eva Matějková, která vyučuje matematiku na ZŠ Trnka v Dobříši.

Před týdnem byl zveřejněn pravidelný audit vzdělávacího systému informačního centra EDUin. Co se minulý rok ve vzdělávání povedlo, co naopak ne? Kde přešlapujeme a řešení se zatím nepodařilo najít? Na tyto otázky Michalu Kaderkovi odpovídali spoluzakladatelka a analytička EDUinu Lucie Slejšková a jeho programový ředitel Miroslav Hřebecký. Jako jeden z hlavních problémů toho, proč se dobře vymyšlené věci nedaří naplnit, oba shodně uvádějí nedostatek peněz. „Takže pokud si hrajeme strategické hrátky na nějakém plánu někde na ministerstvu, tak se to podobá spíše deskové hře, kterou když dohrajeme, shrábneme figurky do krabice, krabici strčíme do šuplíku a máme vystaráno,“ říká Miroslav Hřebecký v nové epizodě podcastu 9 let natvrdo.

Mnoho rodičů zná ten pocit bezmoci, když výtvarně nebo hudebně ne úplně nadané dítě přinese ze školy trojku za výkres nebo pěvecký výkon. O samotných dětech nemluvě. Obecnější debata se vede o tom, jak nejen tyto „výchovy“ ve školách učit, jak je známkovat, jaké má být postavení těchto předmětů vedle těch řekněme exaktnějších. Do podcastu 9 let natvrdo o tom s Michalem Kaderkou přišli diskutovat ředitelka Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání Katarína Kalivodová, učitelka uměleckých předmětů Romana Bartůňková a učitel ZUŠ v Sušici Jan Pelech.

Ministerstvo školství před několika dny oznámilo, že do regionálního školství pošle o 800 milionů korun méně. Neřešitelná situace, glosuje to ředitel SPgŠ a SOŠ služeb v Mladé Boleslavi Štefan Klíma. Dodává, že se za dorovnání peněz nezbývá než modlit. Pro ilustraci uvádí, že od státu škola dostává na vybavení jednoho učně 19 korun ročně. Nikoli denně nebo měsíčně, přičemž letos to bude ještě méně. Školství bude podle něho muset přehodnotit některé věci, které si vysnilo. Třeba inkluzi, „dobře myšlenou věc se špatným provedením“. „Tak, jak se provozuje v tuhle chvíli, je tak drahá, že na to stát nemá,“ říká Klíma, který byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky v podcastu 9 let natvrdo.

Přísný, ale spravedlivý učitel. Mýtus, nebo realita? Jak lidi za katedrou a dění ve třídách zobrazují české filmy a seriály, ty starší i ty nové? Hostem Michala Kaderky byl Tomáš Feřtek, jeden ze scénáristů seriálu ČT Ochránce o školním ombudsmanovi. Proč má Tomáš Feřtek dojem, že slavná postava Igora Hnízda je karikaturou učitele? Jak se podle něho podařil starý dobrý seriál My všichni školou povinní? A řeší zpravodajství skutečné problémy školství, nebo spíš školskou politiku? V dnešním díle podcastu 9 let natvrdo.

Když se kolem roku 2016 rozpoutala kampaň proti inkluzi na českých školách, sehrála v tom neblahou roli i média. I ta ale jen odrážela negativní nastavení ve společnosti a svou roli hrály i obavy z učitelského prostředí. V podcastu 9 let natvrdo věnovaném právě tématu inkluze se tentokrát s Michalem Kaderkou sešly výzkumnice Pedagogické fakulty UK Jana Straková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a ředitelka pražské ZŠ Solidarita Karin Marques. Jak jsme na tom s přijetím inkluzivního vzdělávání po osmi letech? A daří se z českého školství vymýtit segregační praxi, která dětem ze znevýhodněného prostředí bere šanci uplatnit jejich talent? Poslechněte si celou epizodu, v níž dojde i na odkaz éry prezidenta Zemana.

Pražské Gymnázium Na Zatlance patří k nejoceňovanějším a nejzajímavějším českým středním školám. Jedno z jeho ocenění bylo podloženo výrokem poroty, že tamní vzdělávací program ALT „realizuje sen o smysluplném veřejném středoškolském vzdělávání“. Co to znamená v praxi? Jak se staví a funguje vzdělávací program, v němž jsou jednotlivé předměty spojeny do větších celků a studenti se místo biflování národního obrození učí v širších souvislostech společenských oborů nebo třeba přírodních věd? Hosty Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky byli ředitelka školy Jitka Kmentová a její zástupce pro alternativní programy Lukáš Šlehofer.

Školství jako vývozní artikl? To je možné jenom … ve Finsku. V posledních dvaceti letech školský systém severské země vystřelil jako hvězda mezi celosvětové vzdělávací mocnosti a přes lehký pokles v posledním roce si stále drží vysokou kvalitu. Proč se vlastně o Finsku v této souvislosti mluví? Co přesně znamená mít tak kvalitní školství, že můžete uvažovat o zpoplatnění návštěv? A vydrží vysoko nastavená laťka společenské změny, které vedly k výměně vládní garnitury za konzervativně-nacionalistickou koalici? S Michalem Kaderkou přišli diskutovat Kateřina Konrádová z Učitele naživo a učitel s finskou zkušeností Michal Pitín.

Irena Smetáčková je psycholožka a docentka na Pedagogické fakultě UK v Praze. A mimo jiné je i autorkou příruček o citlivých otázkách genderu v českých školách. V podcastu 9 let natvrdo byla řeč přirozeně i o tom, jaká je ve školství atmosféra, co se týče přijímání genderové identity dětí a studentů. Na prvním místě je podle psycholožky vždy respekt. „Medvědí službu samozřejmě děláme, když budeme prožitky mladých lidí devalvovat, shazovat, něco sis vymyslela, to je jenom móda,“ říká. Jak se k LGBT+ mladým lidem ve škole chovat? Jak mají reagovat rodiče, když se jim dítě svěří se svou queer orientací? Irena Smetáčková byla hostem Michala Kaderky.

V čem by se podle ekonoma a poradce premiéra Daniela Münicha mělo české školství změnit a kde ho nejvíc tlačí bota? Prý by to nebyla jen jedna reforma: Dostatek kvalitních mateřských škol pro všechny, kdo o ně stojí, problém s odklady nástupu na základní školu, které se stávají jakýmsi bojem o věkovou konkurenční výhodu, nedostatek učitelů pro první stupeň a mohl by prý pokračovat. V podcastu Devět let natvrdo rozvinul i svůj návrh na neomezený počet přihlášek na střední školy s tím, že by se jednotná zkouška konala ještě před jejich podáním. Mohlo by to fungovat? Daniel Münich byl hostem Vladimíra Piskáčka a Michala Kaderky.