Ruská agrese na Ukrajině je jednoznačným důkazem toho, že musíme být jasnou a pevnou součástí Severoatlantické aliance. Lamentování nad výstavbou amerického radaru a škrty v rozpočtu ministerstva obrany nás momentálně stojí naši vlastní bezpečnost. Ruská hrozba se přibližuje, kybernetické útoky zesilují.

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se za prvních

pět dní nepovedlo vyhrát plánovanou „bleskovou válku“ proti Ukrajině. Nepostoupil,

nezískal Kyjev ani Charkov. Putinovi se naopak podařilo něco, o co rozhodně nestál –

sjednotit proti sobě celý západní svět, pohřbít staré sympatie a poslední ohledy, které

k němu část západních politiků chovala. A také odstranit dlouholetá tabu, například

zásadu nevyvážet zbraně do válčících zemí.

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Válka je strašná věc. Bleskově mění hromadu věcí, které se nám donedávna zdály být samozřejmé. Kromě jiného je na místě také revidovat obraz polské konzervativní vlády coby nepřítele evropských hodnot. Putinova agrese vůči Ukrajině ji ukázala v úplně jiném světle, totiž jako zásadovou ochránkyni Západu. Naopak mnozí z těch, co ji kritizovali, se ukázali přinejmenším jako zbabělci.

Tohle je deník člověka, který se po pětapadesátce rozhodl procestovat s batohem na zádech svět. V Česku byl špičkovým manažerem, ale už toho měl dost. Všechno zavřel a prodal. Doma zamkl a vyrazil s batohem a 20 kilo na zádech, bez termínů a bez cíle. Čtěte postřehy a zážitky z jeho cesty kolem světa. Thajsko dominuje i dnešnímu třetímu dílu našeho seriálu, tentokrát jsme na Koh Samui.

A brief summary of this episode

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Válka na Ukrajině vyvolala spekulace, zda bude nadále pokračovat Green Deal Evropské unie, nebo je to jeho definitivní konec. Vyvozovat závěry v době stále probíhající invaze je poněkud předčasné, několik trendů jde ovšem odhadnout.

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Miloš Zeman vystoupil k českému národu s poselstvím k Putinově agresi proti Ukrajině. První dojem? Působil zlomeně, jako Dubček, který do poslední chvíle věřil, že Brežněv je přítel, nebo možná Slánský, když ho zradil Gottwald. Druhým důležitým momentem je, že ani v této chvíli se nedokázal jasně postavit na stranu Západu a relativizoval odsouzení vládce Kremlu poukazem na domnělé vojenské chyby NATO.

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Invaze ruských vojsk na Ukrajinu je definitivní tečka za

unipolárním světem. Přeměna ve svět multipolární je dokonána. My, kteří jsme se narodili

dávno před rokem 1989, tuhle situaci dobře známe. Můžete normálně žít, ale podoba světa

je definována soupeřením velmocí. Za mého dětství to byly velmoci dvě, nyní jich bude více.

Svět se ale i tak rozdělí na dvě části. Na jedné straně budou Spojené státy s Evropskou unií a

na straně druhé Rusko s Čínou.

Co je chytřejší? Pustit se do nadmíru riskantního válečného dobrodružství kvůli 1,7 milionu hektarů zničeného území separatistických republik jako Vladimír Putin? Nebo koupit na Ukrajině tři miliony hektarů prvotřídní orné půdy (černozemě), jak chtěl Si Ťin-pching? Ruský prezident je dinosaurus, který obětuje vše bláhové snaze obnovit impérium. A nebezpečný čínský drak trpělivě čeká na šanci.

V pondělí večer Vladimir Putin oznámil, že Rusko uznává Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR), tedy dvě separatistické oblasti na východě Ukrajiny vzniklé po roce 2014. Vzápětí poslal ruské jednotky na „mírotvornou“ misi do těchto republik. A již dnes nad ránem jsme mohli vidět kolony ruských vojáků projíždějících Doněckem. Uznání DNR a LNR lze jistě považovat za poměrně extrémní krok. Kdyby však současná krize skončila „pouze“ tím, že Rusko právně uzná současný faktický stav, byl by to ze všech špatných scénářů ještě ten nejméně špatný. Existují totiž dobré argumenty, proč se domnívat, že se Rusko s uznáním DNR a LNR v jeho nynějších hranicích nespokojí.