Bible pro dnešek

V tomto díle navážeme na Pavlovu výzvu z 5. kapitoly listu Efezským, aby se Kristovi následovníci, inspirováni příkladem Ježíše, v lásce podřizovali jeden druhému. Nejprve tuto myšlenku aplikoval (oboustranně) na vztah mezi manžely, nyní také na vztah dětí a rodičů, a dokonce i otroků a pánů.

V tomto díle se zaměříme na závěr 5. kapitoly listu Efezským, kde Pavel aplikuje myšlenku jednoty a lásky, kterou do našich životů přináší Kristus, na oblast manželství. Příklad Kristovy lásky, pokory a ochoty se obětovat pro druhé se má promítnout i do vztahu muže a ženy, kteří před Bohem spojili své životy.

Pátá kapitola listu Efezským věnuje pozornost tomu, jak žije ten, kdo se nechá Kristem proměnit, přehodnotí své životní priority a dokáže moudře rozpoznat, co má v životě opravdovou cenu a hodnotu.

Poté, co se apoštol Pavel v první polovině 4. kapitoly věnoval velkolepému Božímu plánu představit celému vesmíru na společenství věřících Boží moudrost, v dalších verších podrobněji popisuje, jak konkrétně vypadá „nový“ život věřících, který je svědectvím o síle Boží lásky a evangelia.

Evangelium rozbořilo hradby a buduje církev (Ef 2), která je velkým názorným obrazem Boží moudrosti pro celý vesmír (Ef 3). Tento úkol plní právě proto, že je navzdory své různorodosti díky Kristu jednotná.

Třetí kapitola listu Efezským, která se zaměřuje na základní poselství celé Pavlovy služby – na „evangelium“ o Ježíši Kristu. Pavel zde naznačí, v čem je zpráva o tom, co pro nás Kristus vykonal, jedinečná a jaký praktický dopad má nejen na naše životy, ale na celý vesmír.

Druhá polovina 2. kapitoly listu Efezským představuje praktické důsledky přijetí Ježíšovy oběti pro mezilidské vztahy. Zvláště se zaměřuje na dlouholeté „nepřátelství“ židů a pohanů, kteří se v Kristu mohou stát jedním usmířeným společenstvím.

V další epizodě věnující se listu Efezským se zaměříme na pasáž Ef 2,1-10. Apoštol Pavel v ní efezským křesťanům nejprve vysvětluje beznadějnou situaci, ve které kdysi byli všichni hříšníci, včetně nás (v. 1–3), aby poté nádherně představil to, co můžeme díky Kristu prožívat nyní (v. 4–10).

Třetí lekce zaměří naši pozornost na Pavlovu modlitbu, ve které Bohu děkuje i jej prosí za své spoluvěřící v Efezu (Ef 1,15–23).

V této epizodě se zaměříme na Pavlovo slavnostní „díkůvzdání“, kterým otevírá svůj dopis (Ef 1,3-14). V něm apoštol chválí dobrého Boha, který poslal Ježíše jako našeho zachránce, a děkuje mu za to, co pro nás v rámci svého „plánu“ už udělal.