BlueGhost Update

Jak může immerzivní médium tlumit bolest při lékařském ošetření? Jaký obsah ve VR nejvíce uklidňuje a jak se v medicíně měří a vyhodnocuje digitální design? O virtuální realitě, psychologii, datech a designu je rozhovor s Martinem Zielinou, přednostou Ústavu lékařské etiky 2. lékařské fakulty UK

Kam sahají kořeny email marketingu a jaká je jeho budoucnost? Jak se tvoří automatizované emailové kampaně? Proč by měl komunikační design začínat u segmentace dat? Nejen o proměnách newsletterů a vlivu smartphonů a wearables je rozhovor s Vojtou Bulířem ze SmartEmailingu.

Znamená blockchain konec éry velkých technologických platforem a renesanci svobodného internetu? Přinese nám decentralizace větší kontrolu nad osobními daty? Příležitosti a nástrahy webu 3.0 představuje Michal Kučerák, kurátor #Datamaze v DOXu.

Máte rádi konspirační teorie?  Často mezi nimi bohužel najdeme i příběhy, které jsou běžnou součástí veřejné debaty. O komplotu kolem globální změny klimatu, o zhoubných účincích očkování proti Covidu-19 nebo o králi všech spiklenců Georgi Sorosovi, který prý ve svých 92 letech ovládá celou politickou agendu napříč střední a východní Evropou. 

Často jsou to navíc ta samá témata, která si získávají významnou pozornost na sociálních médiích. Příspěvky s nimi se honosí tisícemi lajků i bezpočtem sdílení a obvykle stačí jen několik neopatrných kliknutí, aby vám je doporučovací algoritmy začaly nabízet v sekci pod titulkem „Mohlo by se vám líbit”. 

Jak souvisí ekonomika pozornosti, kterou se tyto platformy řídí s dosahem i dopadem těchto falešných zpráv? Opravdu mají Facebook, Twitter nebo YouTube motivaci v šíření konspirací bránit, a nebo jsou pro ně vítaným obsahem? Je digitální doba zlatým věkem konspiračních teorií, nebo si jich nyní pouze více všímáme? 

Hostem nového dílu BlueGhost Update je Patrik Kořenář, publicista, influencer, bojovník s dezinformacemi a evangelista mediální gramotnosti.

Je Terminátor nebo poručík Data ze Star treku zosobněním umělé inteligence? V rozhovoru se zakladatelkou HUMAIN Alinou Matějovou se dozvíte, proč potřebujeme polidštěné roboty a nakolik Hollywood utváří naší představu o AI.

Víte, že jste také designéři? Podle nové knížky Kateřiny Přidalové „Co je vlastně design?”, je totiž designérem každý, kdo ve svém životě něco navrhnul. V nové epizodě Updatu představuje Katka svou publikaci a popisuje, proč je důležité podpořit kreativní myšlení u všech dětí, bez ohledu na jejich budoucí profesi.

Každý je designér. O Járovi Cimrmanovi se říká, že to byl velký český génius a všeuměl. Vynalezl prý jogurt, objevil CD (Cimrmanův disk), dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších věcí. Často se mu bohužel stávalo, že ho při vynalézání někdo předběhl. Thomas Alva Edison patentoval žárovku jen o chvíli dřív, než Cimrman, a tím se navždy zapsal do historie jako její vynálezce.

Dalo by se říct, že Cimrman byl taky takový designér. Potřeboval věci neustále měnit, zlepšovat a vynalézat. Nechyběl mu zápal a touha objevovat nové věci. Na všechno si přišel sám, nikdo ho neučil. Byl to samouk neboli amatér. Tím se Cimrman odlišuje od profesionálních designérů, o kterých jsme se zatím bavili. Profesionálové se designem živí, mají to jako práci, za kterou dostávají peníze. Amatéři tvoří jen tak pro zábavu a ve svém volném čase. To však nemusí znamenat, že by se časem i z těchto samouků nemohli stát profesionální designéři. Anglický designér Noman Potter kdysi řekl: „Každá lidská bytost je designér. Mnozí z nás se navíc designem i živí.”

Úvod k dnešní epizodě Updatu jsem nepřipravil sám, ale vypůjčil jsem si ho z knížky Co je vlastně design, která se snaží představit tuto kreativní disciplínu dětskému publiku. Spoluautorkou této báječné publikace je Katka Přidalová s níž se dnes budu bavit o tom, jak vylepšit výuku malých dětí, aby z nich vyrostly osobnosti plné nápadů a tvořivé energie - bez ohledu na to, zda se stanou v životě profesionálními designéry, nebo se budou věnovat čemukoliv jinému. 

Jakou část kreativní práce lze automatizovat a co naopak zůstane lidskou doménou? Jak se bude vyvíjet spolupráce designérů s digitálními algoritmy? O tom je rozhovor s filozofkou a výzkumnicí umělé inteligence Ditou Malečkovou.

Znáte znuděné opice? Sada deseti tisíc trochu směšných a celkem ošklivých opičích profilovek se stala symbolem šílenství kolem tokenů známých pod písmeny NFT. Po vizuální stránce jde v podstatě o komiksové obrázky; na všech je opičák ve stejné póze, jednou má v tlamě dýmku, podruhé se směje, někdy má kšiltovku a jindy přilbu nebo kovbojský klobouk. Z technického pohledu je ale důležitá jejich nezaměnitelnost - stejně jako u všech ostatních „NFTček”, i zde jde pomocí blockchainu ověřit jejich vlastníka.

Digitální obrázky se šklebícími se primáty se staly doslova fenoménem - za obrovské částky si svého opičáka pořídili například zpěvák Justin Bieber, hip hopová legenda Snoop Dogg, fotbalista Neymar, Madonna nebo Paris Hilton. Od zahájení prodeje těchto ilustrací přitom uběhlo jen něco málo přes 12 měsíců, a i to stačilo aby, jejich celková cena na digitálním tržišti OpenSea přesáhla 100 tisíc Etherů, což odpovídá asi 2 miliardám dolarů. Do závratných výšin vyhnal cenovku nejen lesk celebrit, tokenová mánie, ale i uměle vytvořený nedostatek v podobě limitované kolekce.

Host této epizody Updatu si přál zůstat v anonymitě, můžeme o něm ale prozradit, že je jedním z prvních českých těžařů bitcoinu a zapáleným členem blockchainové komunity.

Na jakém principu funguje počítačové vidění? ? Jak je možné, že počítač dokáže rozpoznat nejen běžné předměty, ale i naše pohyby, gesta nebo  jemnou mimiku? Jaké možnosti se otevírají a jaká nebezpečí nám hrozí? Na tyto a další otázky zazní odpovědi v rozhovoru Lukáše Pilky s interakčním designérem a specialistou na počítačové vidění Vojtou Leischnerem.

Jakým způsobem se vytváří technologické inovace pro seniory? V rozhovoru s výzkumníkem a designérem Markem Hášou se dozvíte, jak překročit práh své vlastní sociální skupiny a mapovat potřeby, motivace i překážky o dvě generace starších uživatelů.