Poláci nechtějí, aby babičky na americkém středozápadě za deset let ve volbách rozhodovaly, jestli bojujícímu Polsku pošlou sto Abramsů nebo ne. Chtějí mít jistotu, že nedopadnou jako Ukrajina, říká Andreas Papadopulos, zpravodaj České televize, v novém podcastu Bulletproof.

Donald Trump po svém nástupu do prezidentského křesla začal hrozit cly i svým nejbližším partnerům a sousedům. Cla nejsou v historii USA ničím novým. Dalo by se dokonce říct, že bez nich by zřejmě Spojené státy nikdy nedosáhly svého současného bohatství a významu. Proč se kolem nich najednou strhl takový povyk?

Donald Trump sedí pohodlně v prezidentském křesle a zdá se, že spolu s tím se blíží začátek jednání o míru na Ukrajině.

Ukončit válku během slibovaných 24 hodin od nástupu do funkce se Trumpovi už nepodaří. Ale i tak vidíme, že se věci začínají dávat do pohybu.

Putin opakovaně mluvil o tom, že je na jednání připravený. Má ale podmínky. Hlavní jsou dvě: Ukrajina nevstoupí do NATO a Rusko si ponechá své dosavadní územní zisky. Aktuálně přitom okupuje zhruba 20 procent země.

Ukrajina proti tomu stále vyžaduje bezpečnostní garance zajištěné svým vstupem do NATO. A k tomu návrat všech území - včetně poloostrova Krym, jehož anexí válka před více téměř jedenácti lety prakticky začala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně připustil, že by Ukrajina mohla Rusku dočasně nechat okupované části země. Podmiňují to ale tím, že mezinárodní společenství bude dál uznávat její předválečné hranice. O zbytek svého území pak bude mít možnost diplomaticky usilovat i v budoucnu.

Styčných bodů mezi Ruskem a Ukrajinou zkrátka není moc. To je ostatně důvodem, proč válka pokračuje už tři roky za cenu stovek tisíc mrtvých a raněných. Zároveň je to důvod, proč bylo i od Trumpa naivní myslet si, že by mohl válku ukončit za jeden jediný den.

Najít správný poměr pobídek a pohrůžek vůči oběma zemím, aby ustoupily ze svých jednoznačných pozic a dohodly se na kompromisu se skřípáním zubů přijatelném pro obě strany, je zkrátka vrchol diplomacie.

Podpora USA a celého Západu Ukrajině má limity, které se projevují například v možnostech útočit na cíle na ruském území. Bez snímků z družic takové útoky plánovat prakticky nejdou. Brněnská Mise Drak plánuje do vesmíru vyslat satelit, který dá napadené zemi možnost efektivně se bránit i mimo své území.

Čína poskytla v minulosti dva průzkumné satelity pro plánování bojů například i Wagnerově skupině. Z vesmíru se stává s každou válkou důležitější bojiště, říká v aktuálním Bulletproof Space Petr Boháček, šéf strategie brněnské firmy TRL Space a architekt Mise Drak.

Bavili jsme se o tom, jaké informace z vesmíru dnes Ukrajině chybí, jak v tom může pomoct Česko, ale i o podobě dnešní války ve vesmíru.

Buďte součástí odletu české družice do vesmíru. Přispějte na sbírku na Misi Drak na www.misedrak.cz

Podcast Bulletproof Space vzniká v komerčním partnerství s Brno Space Cluster

Pod ledem tající Arktidy se ukazuje dříve skrytý oceán, který postupně odhaluje obrovské bohatství a příležitosti. A s tím začínáme sledovat závod o to, kdo nově odkryté příležitosti ovládne.

Naposledy se do debaty silně vložil Donald Trump, když minulý týden odmítl vyloučit, že by Amerika mohla použít armádu k zabrání Grónska - jednoho z hlavních přístupových bodů do regionu za polárním kruhem. Jaké jsou zájmy dalších klíčových hráčů v regionu? A můžeme čekat, že se napětí převrátí do konfliktu? Sledujte nový díl podcastu Bulletproof!

Česká družice pomůže ukrajinským vojákům na frontě sledovat nepřítele z vesmíru téměř v reálném čase. Game changer je to pro celý domácí kosmický průmysl.

„Válka na Ukrajině ukázala, že ne vždy můžeme na své partnery spoléhat,“ říká v prvním díle podcastu Bulletproof Space ředitel brněnské společnosti TRL Space a předseda Brno Space Cluster Petr Kapoun.

Bavili jsme se o tom, jakou pozici mají dnes Češi ve vesmírných aktivitách, jak vysoko můžeme mířit a proč není domácí družice výhra jen pro Ukrajinu, ale i pro Česko.

Buďte součástí odletu české družice do vesmíru. Přispějte na sbírku na misi drak na www.misedrak.cz

Podcast Bulletproof Space vzniká v komerčním partnerství s Brno Space Cluster

Projekt vítěze syrské války Muhammada Džavláního v Sýrii ohrožuje z jedné strany Rusko, z druhé Turecko, Američané nebo Kurdové. „Nemůže si to rozházet na všech stranách a tak mluví zatím smířlivě,“ soudí Jakub Ježek v novém díle podcastu Bulletproof.

Džavládní se poučil z neúspěchu svého mentora a bývalého vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakra al-Bagdádího. S tím se seznámili ve vězení a na začátku syrské války mu dělal vyslance v Sýrii. Během pádu IS zjistil, že expanzivní a globální teroristické ambice můžou člověka přivést na mizinu.

Důležitým aktérem v Sýrii byl také Írán, který do podpory Bašára Asada investoval hodně a v jednu chvíli se mu to přestalo vyplácet. S pádem syrského diktátora může podle Ježka dojít také k opětovnému sbližování zemí šíitského a sunnitského islámu.

Probrali jsme všechny síly působící dnes v Sýrii, situaci pár dní po pádu starého režimu i výhledy do budoucna.

Lidé na ubytovnách už ani nesní, že by měli něco lepšího. Systém z nich dělá neustále dlužníky a jejich problémy využívá třeba i k tomu, aby se podíleli na kriminálních aktivitách. To říká v aktuální epizodě podcastu Bulletproof dokumentarista a vítěz letošního filmového festivalu Jihlava Tomáš Hlaváček.

Otázka vzdání se území pro nás neexistuje. Západ dává Ukrajině zbraně jen tak, abychom neprohráli. My ale potřebujeme vyhrát, tvrdí Jevhen Perebyjnis, bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku a dnes náměstek ministra zahraničí. S Trumpem má podle něj Ukrajina dobré zkušenosti a jeho nástup může být pozitivní.

Staňte se členy Voxpot Klubu! Kromě celého podcastu bez reklam získáte přístup na redakční Discord, k plným článkům a dalším klubovým bonusům. Vstup do Klubu najdete na https://www.voxpot.cz/klub/

Podívejte se na naši tvorbu také na www.voxpot.cz

Chcete vše vědět jako první? Přidejte se na náš Telegram kanál: https://t.me/voxpot_CZ

Během vyšetřování zločinů války na Balkáně vykopal z masových hrobů tisíce lidí. „Politické a společenské elity považuji za potenciálně nejhorší skupinu, bez které by k válkám vůbec nedocházelo,“ říká bývalý vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro v podcastu Bulletproof.